logo

TUZEMSKÁ SCI-FI A FANTASY NAKLADATELSTVÍ: POLARIS

Seriál mapující tuzemská sci-fi a fantasy nakladatelství pokračuje na první pohled nenápadným nakladatelstvím Polaris. Ve své stáji však mají takové autory, jako je Neil Gaiman, Neil Asher, Simon R. Green nebo Robert Holdstock. Polaris sídlí ve Frenštátě pod Radhoštěm a stojí za ním dva muži – Bohuslav Svoboda (BS) a Miroslav Kocián (MS).

Můžete nám pro začátek představit nakladatelství a říct nám něco o jeho historii? Jak to vlastně všechno začalo?

MK + BS: Kdysi dávno, v jednom vzdáleném městě pod Radhoštěm, se dva poměrně čerství absolventi rozhodli založit vydavatelství. Vytvořili konsorcium, vymysleli si jméno, půjčili si kapitál, navázali kontakt s autory, našli si tiskárnu a vytiskli prvních 20 000 ks Exalticonu č. 1. No a jelikož se prodal, vydali další. A další. A pak zkusili knihy. Taková ta nudná fakta o Polarisu jsou na http://polarissf.cz.

Jak se podniká ve dvou? Když dojde na odlišné názory, vyhrává u vás bussiness nebo přátelství?

MK: O výhodách (i nevýhodách) dělby práce se zřejmě přesvědčili už naši předkové v paleolitu, tak nevím, proč zrovna my bychom ji měli zavrhovat. Dvě hlavy se uplatní právě tam, kde se mohou vyskytnout různé názory, různá řešení – při diskusi (nebo hádce, chcete-li) se nakonec najde to lepší. Je dobré vidět věc z více hledisek – pro firmu není nic horšího, když vydavatel – nebo jakýkoliv jiný výrobce – produkuje to, co se mu líbí nebo co má rád, a ne to, co chce (a tedy koupí) zákazník. A tady je druhý názor k nezaplacení. Pokud já vím, obvykle vyhrává potřeba vydělat na jídlo, složenky a tak podobně.

BS: Názory na spoustu věcí kolem knih máme určitě různé a často velice protichůdné, ale to vůbec nevadí, nakonec se totiž vždycky prostě musíme na něčem dohodnout. Knihy děláme přece pro čtenáře a ti nám své názory opravdu říkají, s mnoha jsme někdy i v dlouholetém pravidelném kontaktu a jsme za to rádi.

Kolik titulů už máte za sebou?

MK + BS: Na tom posledním je napsáno, že je to 354. publikace. Plus šest Exalticonů a čtyřicet čísel Magazínu Fantasy & Science Fiction v devadesátkách. Hele, ony jsou to rovné čtyři stovky!

Na co jste nejvíce hrdí?

MK: Já jsem spíš skromný. Ale radost mám z knih Johna Morressyho, Williama Kinga a jiných, které jsme vydali jako první na světě, dřív, než vyšly v domovině jejich autorů. A taky že jsme britským vydavatelům Warhammeru už dvakrát dokázali, že my máme pravdu a oni se mýlí.

BS: Že se k nám čtenáři vracejí a také že jsme mohli přijít i s knihami Roberta Holdstocka, Neila Gaimana, Joea Abercrombieho, Roberta Ch. Wilsona a dalších autorů.

Je něco, co se nepovedlo?

MK: Jistěže ano. Ale možná si toho nikdo nevšiml, tak to teď přece nevyžvaním. I když… K třicátému výročí úmrtí Ludvíka Součka jsme chystali knihu. Strávil jsem spoustu času vyhledáváním jeho povídek a článků, které ještě nevyšly knižně, a už to vypadalo nadějně, paní Součková zprvu taky souhlasila, ale pak se to nějak zaseklo. A potom už byla ta správná chvíle pryč.

BS: Určitě, ale když můžeme, snažíme se chyby napravovat.

Pokud byste si museli vybrat jeden titul, na který se osobně z připravovaných novinek nejvíce těšíte, který by to byl a proč?

MK: Na další díl Asherovy trilogie o Penny Royal. Mám rád klasickou SF a zajímá mě, jak to bude dál. Ale totéž bych mohl říct i o Ravenorovi od Dana Abnetta. Ale to už jsou dva. Abnettovi se omlouvám a škrtám ho.

BS: Těch by bylo víc, ale rád bych se konečně dozvěděl jak skončí série o Honor Harringtonové.

Máte nějaký sen, vysněný titul, který byste rádi přinesli na tuzemský trh?

MK: Překlad Voynichova rukopisu do češtiny. Soudě podle některých obrázků, mohlo by to být zajímavé. S autorskými právy by problém nebyl, ale nedaří se nám sehnat překladatele, který by se toho ujal.

BS: V šuplíku mám průběžný seznam knih, a to i mimo SF a F, které bych rád vydal, ale z nejrůznějších důvodů to nejde. Jestli s některými nepřijde dříve někdo jiný, jednoho dne je určitě vydáme.

Magazín Fantasy & Science Fiction. Co nám o něm můžete říct? Proč tento projekt skončil? Je vůbec dnes prostor pro další podobný časopis?

MK + BS: Magazín F&SF má kořeny v lepších časech pro SF a literaturu vůbec. V naší malé zemičce byly tyhle lepší časy v devadesátých letech. Pak zájem čtenářů opadl, naopak neúměrně rostla chuť distributorů urvat si větší podíl z ceny. V určitou chvíli to začalo být ekonomicky neúnosné. Škoda. Se starým panem Fermanem, který magazín vlastnil, jsme měli skvělé vztahy a dobře se nám dělalo i se všemi těmi lidmi, kteří do magazínu přispívali.

Jestli je dnes pro podobný časopis prostor? No, já bych si ho koupil, ale jestli ještě někdo další, to nevím.

Při návštěvě stránek Polarisu si nelze nevšimnout, že jsou už dnes poměrně zastaralé. Proč to? Není pro vás taková prezentace důležitá?

MK: Je pro nás důležitá – já osobně naše stránky několikrát týdně aktualizuji a dávám tam všechny nové informace, které mám. Zastaralá je jen forma, nikoliv obsah. A pokud jde o ni… nějaký čas jsem se sice živil jako programátor a to, čemu se dnes říká IT, ale rozhodl jsem se dělat knihy. S kolegou se je snažíme dělat, jak nejlépe to umíme, takže nám na jiné věci moc prostoru nezbývá.

Proč zrovna sci-fi nebo fantasy? Co mohou tyto žánry nabídnout oproti “běžné” beletrii?

MK + BS: SF pomáhá lidem představit si, že by věci mohly být i jinak. Já si myslím, že je to důležité. A fantasy zase živí snění a být snílkem je někdy osvobozující.

Co Vás přivedlo k fantastice? Pamatujete si na první sci-fi nebo fantasy knihu?

MK: Nejspíš to bylo Vernových Dvacet tisíc mil pod mořem. A hodně brzy se mi do rukou dostala Cesta slepých ptáků Ludvíka Součka a Clarkova 2001: Hvězdná odysseya. Na konci šedesátých let vyšla v Ohníčku zkrácená a upravená povídka Marťanský párkař z Bradburyho Marťanské kroniky. Na tu si taky pamatuji – stejně jako na poznámku, že čtenáři už brzy uvidí Bradburyho Marťany ve filmu. Pak ale přišla normalizace a já ten film viděl až o hodně později díky internetu. S fantasy to bylo horší – moje první byla patrně Hoffmanův Mistr Blecha a pak jsem si ve Světové literatuře přečetl úryvky z připravované knihy Pán prstenů. To byl hodně silný impuls.

BS: V mládí jsem patřil k nadšeným čtenářům a sběratelům všeho ze SF, co u nás vycházelo, hltal jsem Verna, Lema, Strugacké, Součka, Clarka a spoustu dalších, a pak jsem s úžasem zjistil, že takto postižený nejsem sám a že bych si rád přečetl i spoustu toho, co u nás ještě nevyšlo. A bylo to.

Kdyby za Vámi někdo přišel s tím, že chce taky vydávat knihy nebo komiksy, doporučil byste mu to, nebo ho spíš zdravě odradil?

MK: Nechci, aby to znělo otřepaně, ale myslím, že zvlášť v dnešní době může knihy vydávat jen ten, kdo ví, že je vydávat chce. Takže pokud by se na to musel ptát, asi se k tomu nehodí. S komiksy bych ho poslal za Pavlovským, ten jim rozumí líp.

BS: Znám spoustu lidí, co si zkusili něco vydat, ať už svoje dílo nebo někoho jiného a pak toho nechali, když narazili na knižní džungli. Někteří ale vydávají úspěšně dál.

Jak je na tom český knižní trh obecně? Co vnímáte jako jeho největší problém?

MK: Problém jakéhokoliv trhu u nás je, že se nám pomaloučku vytrácí tržní prostředí. Český knižní trh obecně je na tom pořád ještě trochu lépe, než většina Evropy, ale zase jsme malá země se všemi nevýhodami, které to přináší. Ale knihy jsou tu už nějakých čtyři a půl tisíciletí, v podobě, jak je známe, přes pět set let, tak snad nezmizí zrovna když jsme se jimi začali zabývat my. To by byl hodně velký pech.

BS: Pozitivní je, že jsme malá, ale čtenářská země, trh je sice neúprosný, ale lidé si ke knihám ještě cestu nacházejí, což je dobře.

Jak je to s prodeji knih? Má úspěch u kritiky vliv na prodejnost titulu? Který z autorů z vaši stáje patří k nejprodávanějším a dá se to dopředu odhadnout? Stalo se někdy, že vás prodejní čísla oproti předpokladu překvapila (v dobrém i ve zlém)?

MK: Kdyby se dala prodejnost předem odhadnout z čehokoliv, byli by vydavatelé knih mnohem bohatší. U nových autorů je to překvapení vždycky. Jestli převažují příjemná nebo nepříjemná překvapení, záleží spíše na tom, jestli je člověk optimista nebo pesimista. Kritika nemá vliv prakticky žádný. Spíš by se dalo říct, že se úspěšné tituly víc recenzují. Naši úspěšní autoři jsou ti, co teď máme v plánu, ty neúspěšné jsme museli alespoň na čas odstřihnout.

BS: Vliv recenzí a ohlasů je spíše informativní, ale přesto jsme za ně rádi. Pokud jde o prodejnost knihy dovedou překvapit často.

Na závěr jedna možná i trochu osobní otázka. Šel byste do toho znova?

MK: Jako jestli bych znovu vstoupil do stejné řeky? To prý nejde. Ale jestli chcete vědět, jestli se proklínám, že jsem udělal takovou blbost a proč jsem se raději nedržel svého řemesla nebo oboru, tak neproklínám. Praštit jsem s tím mohl kdykoliv. Na druhé straně jsem si tehdy dovedl představit, že bych dělal něco jiného, stejně zajímavého, a umím si to představit i teď.  Já vím, že to není moc dobrá odpověď, na nějaká kdyby mě nikdy moc neužilo.

BS: Ano, šel, přes všechna pro a proti.

(Visited 308 times, 1 visits today)
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE