Problém tří těles

Jedinec je pošetilý, lidstvo moudré. Tak pravil politický teoretik Edmund Burke, nebo je tomu přesně naopak? Buď jak buď, bláznů se v řadách našeho druhu, paradoxně nazývaného Člověk moudrý, najde přehršel. Některé ukrývané obsese jsou celkem nevinné, ale jiné chorobné myšlenky mohou hraničit až s autodestruktivní posedlostí o nutnosti genocidy lidské rasy. Nevěříte?

Luciferův efekt

Jen si vzpomeňme na šokující hlášky z dnes již kultovních filmů v tom smyslu, že lidstvo je jako smrtelný virus, rakovina, či mor pro planetu Zemi a musí být vyhlazeno. Jistě, nechováme se k sobě navzájem hezky, ani k našemu modrému klenotu nemáme příliš úcty, ale snad je pořád šance na sjednání nápravy. Aneb, naděje umírá poslední.

Radikálnější jedinci ovšem zlomili nad lidstvem dávno hůl a ve svém zhrzeném šílenství se klidně upíší ďáblu, jenom proto, aby potrestali lid stádný, nenapravitelný. Nu, a jestliže nebude čert zrovna na telefonu, tak budou kolaborovat i s cizí mocností. Mimozemskou.

Vzpomínka na Zemi

Přibližně jsem načrtl konspekt prvního dílu trilogie Vzpomínka na Zemi s názvem Problém tří těles čínského spisovatele, kterým je Liou Cch´-sin. Pokud jsem si vzal za úvodní téma nepříčetnost, tak asi nikoho nepřekvapí, že kniha začne roku 1967 v době takzvané Velká kulturní revoluce v Číně. Tehdy si zdravý rozum vzal na delší dobu dovolenou a nechal řádit duševně choré Rudé gardy a hlásat jejich ultralevičáckou ideologii. Strach, hladomor, autocenzura, špitání a donášení jsou synonyma nelehké doby. Odstrašujícím příkladem vymytí mozků se pak stali zvrácené děti, udávající vlastní rodiče a terorizující starší lidi, kterým by měla být naopak prokazována hluboká úcta.

Obětí oné éry se stala i mlaďounká astrofyzička Jie Wen-ťie, jež se provinila pouze tím, že je dcerou svého otce, reakcionáře. Ačkoli na Wen-ťie ulpěl stín kádrového stigmatu, tak se souhrou okolností, a díky své odborné erudici, ocitne v tajném vojenském projektu Rudé pobřeží, kde se soudruzi pokoušejí navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Podobně, jako Sověti a Američané.

Děj knihy následně přeskakuje o osmatřicet let směrem kupředu a představuje specialistu na nanomateriály, profesora Wanga Miao. Vědec je ihned z kraje konfrontován kapitánem policie Š´  Čchiangem, přezdívaným Ta Š´ (Velký Š´), ve věci jakési organizace Hranice poznání a celosvětové  série úmrtí význačných badatelů. Pravdou je, že Velký Š´ je tak trochu neomalený buran, či snad může evokovat poldu ze staré drsné školy. Tato velice nepravděpodobná dvojice, jak jinak, posléze začne rozplétat předivo konspirace, jež vede do nejvyšších sfér řízení společnosti. Ale také do minulosti k záhadnému programu Rudé pobřeží a k nejbližší hvězdné soustavě a její exoplanetě. Co mají tyto nesourodé elementy společného? Kosmický komplot!

Problém tří těles

Čínský spisovatel Liou Cch´-sin hodil knihou Problém tří těles rukavici do tváře všem novodobým neomarxistům, kteří by chtěli druhým zakazovat, kterým směrem mají hledět. Snad jen podotknu, že podle jejich nové ideologie vychází Slunce aktuálně na západě a zapadá na východě. Inu, metody manipulace demagogů jsou dnes jiné, ale jejich myšlení zůstává stále stejné.

Liou Cch´-sin (*1963) zavádí čtenáře do Říše středu a nechává ho poznat její minulost, přítomnost a v neposlední řadě nastiňuje budoucnost, kdy má Čína a její pokorný lid sehrát zásadní roli. Obsahem knihy není pouze ústřední ČLR, ale i geopolitický přesah, neboť je nad Slunce jasné, že mimozemské falangy nebudou rozlišovat mezi soudruhy a pány kapitalisty. Jednoduše, nájezdníci nás hodí do jednoho pytle a tak bude třeba sjednocujícího úsilí napříč celým světem a vystoupení  jako jedné rasy, jinak je s námi ámen. Naplní se tak dávný sen, soudružská družba, tváří v tvář smrti  🙂

Evropský čtenář rozpozná v textu analogie a odkazy směřující k naší kultuře, myslitelům a potěší ho  spisovatelův neskrývaný obdiv ke kolébce současného vědění. Stejně tak autor vzhlíží k západním vědcům či literátům, kteří definovali žánr sci-fi (Asimov, Clarke). Nepochybuji ani na chvilku o tom, že román ukrývá jinotaje, jež spíše pochopí rodilý obyvatel dálného východu, než kovaný středoevropan. To vše spolu s přehledem o astronomii, fyzice, a zejména kvantové, moderních technologiích, šmrncnuto originální východní invencí se špetkou nutné akce, dává dohromady jedinečný literární zážitek. Naprosto brilantní jsou vstupy do virtuální hry Tři tělesa, kde lidský počítač Čchin I. zhmotňuje definici abstrakce. Nakonec v textu nejsou potřeba ani minispoilery,  protože i bez nich prostě chcete vědět, jak to bude dál. Občas jsem se pozastavil nad možností komunikace mezi vzdálenými světy a jinými zádrhely z toho plynoucích, ale jelikož je civilizace Trisolaris technicky daleko před námi, tak jsem to nechal plavat a jednoduše se nechal unášet do jiných světů a rozměrů.

Musím se přiznat, že jsem poslední dobou poněkud unavený z do nebe vynášené západní  popkultury, jež má sklony k dekadenci nápadů, opakování se, vykrádání sebe sama, a namísto toho pasuje bezhlavou akci na vysoké umění. Čili pro mne znamenala četba Problému tří těles nečekaně svěží vítr do plachet jinak celkem skomírající bárky jménem Fantastika. Nelze než doufat, že budou i další pokračování stejně kvalitní a Liou Cch´-sin si udrží svého východního ducha a povědomí Asiata, které činí četbu jeho knihy mimořádnou.

Knihu Problém tří těles vydalo nakladatelství HOST v roce 2017. Překlad provedl Aleš Drobek.   Následující dva díly trilogie připravuje nakladatelství HOST na podzim roku 2017 a léto 2018. V roce 2017 bude také do kin uvedena filmová adaptace Problému tří těles.