logo

Lesk a sláva Gamebooků: Vzestup a pád

Pokud jste někdy přičichli k fantasy nebo sci-fi literatuře, hrám, filmům nebo dokonce celkovému fandomu obecně, je pravděpodobné, že jste někdy slyšeli termín „gamebook“. Pokud jste vyrostli v 90. letech, gamebooky byly všude. Mohli jste je spatřit na základní škole, jak spolužáci tajně při hodinách koulejí kostkama pod lavicí a obracejí stránky hlava nehlava. Nejspíš je měl váš kamarád nebo starší bratr a možná byli dokonce nedílnou součástí vašeho raného literárního života. Pro ty z vás, kteří pojem gamebook jen (ne)slyšeli a nikdy se, mnohdy úžasného literárního dobrodružství, neúčastnili, jsem si přichystal sérii článků. Těm současným mladým, nebo ošlehaným hráčům-čtenářům, kteří chtějí zavzpomínat nad gamebooky, které odehráli, je seriál věnován také.

Je velice divné někomu říct, že sbíráte gamebooky. Většinou totiž na vás začnou všichni nechápavě kulit oči a jen hrstka lidí ví, nebo si jen matně vzpomene. Není divu. Gamebooky mají svou slávu za sebou a v dnešní době je málo pokusů tento zapomenutý fenomén oživit. Pokud se k nějakému takovému gamebooku dostanete, věřím, že si dobrodružství užijete úplně stejně, jako v dobách svého největšího rozkvětu.

Každý gamebook je sice trochu jiný, ale jedno mají všechny společné. Jen vy rozhodujete, jaký bude další krok ve vašem příběhu. Vy ovládáte hrdinu a zase jen vy rozhodujete o jeho osudu. Většinou se sice neobejdete bez hlavní výbavy, což je krom gamebooku, ještě většinou tužka s gumou na konci a hrací kostka, ale to už je jen drobnost. Pomocí očíslovaných odkazů totiž proplouváte příběhem a s napětím posouváte svůj charakter blíže k vytouženému cíli. Je jen na vás, jak se rozhodnete, zda-li „prozkoumáte podivný zvuk za dveřmi nalevo a otočíte na odkaz č. 64. Nebo naopak budete zvuk ignorovat a budete se plížit ve stínu dál chodbou, abyste svou pozici ještě chvíli skryli (a otočíte na odkaz 155).“ Otáčet strany, rozhodovat se, nebo házet kostkou, budete téměř pořád, a postupně se dostanete k finálnímu záporákovi, honosnému pokladu nebo vaší bezútěšné záhubě. To je celé. To je celý ten vtip, který kupodivu výborně funguje.

ZAČÁTKY, STŘEDY, KONCE…

V Česku od revoluce vyšla solidní sbírka gamebooků, ale jejich historie sahá poněkud dále. Aristoteles jednou prohlásil, že tradiční příběh má vždy začátek, střed a konec. Příběh v gameboocích má jeden začátek, mnoho středů a několik konců. Literární teoretici nazývají tento typ příběhů „větvení cest vyprávění“. Když si představíte, jak dlouho jsou knihy kolem nás, tento typ se během svého vzniku stal naprosto originálním. Argentinský vynikající fantasta Jorge Luis Borges si hrál s myšlenkou větvení příběhů v některých svých povídkách už okolo roku 1940. V roce 1950 americký behaviorální psycholog B. F. Skinner vyvinul tzv. Programované učení, které definuje programovou strukturu učiva v knihách (nebo dnes v počítačích) tak, aby student dokázal sám odpovídat na lehké otázky z učiva vyplývající a direktivně tak určovalo směr vlastního učení. V 60. letech dvacátého století francouzská avantgardní skupina OuLiPo (Ouvroir de Littérature Potentielle, tedy Dílna potenciální literatury, vynalezla to, čemu se říká „stromová literatura“ (příběh, který ovlivňuje nezúčastněná osoba – čtenář, divák).

Nicméně úplně prvními průkopníky herního čtení jsou považováni Edward Packard (*1931) a R. A. Montgomery (*1936 – +2014) na konci sedmdesátých let minulého století. Packard přišel s nápadem větvení cest příběhů během vyprávění pohádek svým dětem. „Měl jsem postavu jménem Pete a obvykle jsem dětem popisoval jeho dobrodružství na izolovaném ostrově, kdesi uprostřed oceánu,“ řekl Packard v rozhovoru v roce 1981. „Jednou mi ale došly nápady, a tak jsem se zeptal svých dětí, co by měl Pete udělat.“ Když jeho dcery přišly s různými ději a pokračováními, Packard prostě vymyslel pro každý z nich jiný konec. „Co mě opravdu dostalo? Jaké přirozené nadšení a zalíbení v tom holky našly. A tak jsem si říkal: ’Neměl bych to náhodou sepsat?’”

A Edward Packard příběh samozřejmě sepsal a vydal v roce 1976 s názvem Sugarcane Island. Packardův vydavatel Vermont Crossroads Press vlastnili manželé Constance Cappel a R. A. Montgomery. Nadšen originalitou vyprávění Packardovy knihy, napsal sám Montgomery pokračování s názvem Journey Under the Sea, které se mělo stát druhým dílem v nově vzniklé sérii The Adventures of You. Bohužel náhlý rozvod přinutil Montgomeryho prodat rodinný podnik a první gamebooková série tak putovala pod vydavatele nového  – Bantam Books. Bantam ovšem souhlasili s pokračováním a Montgomeryho i Packarda najali, aby sepsali další pětici dobrodružství, z nichž první se jmenovalo The Cave of Time. Oproti všem předpokladům, restartovaná série – nyní přejmenována na Choose Your Own Adventure – měla obrovský úspěch. Série trvala mezi léty 1979-1998, zahrnovala více než 184 titulů, a celosvětově bylo prodáno více než 250 milionů výtisků. Packard a Montgomery společně napsali přes 60 titulů.

AMERICKÝ VS. BRITSKÝ GAMEBOOK

Choose Your Own Adventure byla první úspěšná série gamebooků, takových, jako je známe dnes. Tato série definovala styl, který nazýváme “Americkým typem (tradicí) gamebooků”, jako protiklad k lehce mladšímu “Britskému typu (tradicí) gamebooků”, který se objevil o pár let později. Americký typ vznikl jako gamebooky pro děti a mládež. Obsahoval široké spektrum žánrů, od westernu přes romanci, až ke sci-fi a používal náhodný “herní” mechanismus přímo zabudovaný do stránek příběhu daným autorem. Hlavní rozdíl by se dal parafrázovat slavnou Einsteinovou větou: “Americký gamebook nehraje v kostky”, neboli k hraní tradičního amerického gamebooku kostky nepotřebujete.

Britský typ gamebooků byl vykopnut v roce 1982 již legendárním a v České republice dobře známým titulem The Warlock of Firetop Mountain (Čaroděj z Ohňové Hory), slavné série Fighting Fantasy, která začala éru evropského gamebooku. Vydavatel Puffin Books vydal v rámci série celkem 59 knih a to vše mezi léty 1982-1995. Podobně jako Choose Your Own Adventure, Fighting Fantasy bylo zejména dílo dvou autorů – Steve Jackson (*1951) a Ian Livingstone (*1949). Nicméně v tomto případě se dá mluvit o ryzím spoluautorství, protože oba autoři se velice dobře znali (dokonce spolu pár let bydleli) a na sérii i jednotlivých příbězích pracovali současně. V roce 1975 spolu založili známou společnost Games Workshop (která na svět přinesla např. slavný figurkový Warhammer).

Fighting Fantasy také první přišli s regulovaným prvkem náhody v podobě hracích kostek. Jak praví známá anotace jakéhokoliv titulu: “Dvě kostky, tužka a guma je vše, co k tomuto dobrodružství potřebuješ. Ty sám budeš rozhodovat, kterou cestu si vybrat, jaké nebezpečí riskovat a s kterými příšerami se dát do boje.” Gumovat několikáté prodřenou průvodní listinu bylo peklo a dodnes je dost raritní jakýkoliv původní výtisk, ve kterém není ani čárka.

Americký typ se od toho britského liší také tím, že obsahují podstatně více pozadí příběhu a volba kolikrát přichází až po několika stranách textu. V britských gameboocích se příběh dělil někdy i do několika stovek krátkých odstavců a volba tak přicházela častěji. Fighting Fantasy mělo, až na některé výjimky, téměř vždy 400 odkazů, z nichž číslo 1 bylo vždy začátek příběhu a číslo 400 jediným kompletně úspěšným koncem. Zbylých 398 odkazů vždy obsahovalo několik konců, většinou ovšem obsahovaly smrt hrdiny nebo morálně špatné završení příběhu. Fighting Fantasy se ovšem věnovalo žánru pouze v rámci fandomu a příběhy se tak točily pouze kolem sci-fi, fantasy a hororu.

Kromě Fighting Fantasy světem zamávala dospělejší série Lone Wolf (Beaver Books/Berkley, 1984-1998), kterou napsal Joe Dever. Série přinesla jako první kontinuální dobrodružství, jednotlivé tituly na sebe navazovaly a přinášely tak jeden opravdu dlouhý ucelený epos, rozdělený do čtyřech období podle toho jak dobře byl hrdina Lone Wolf vycvičen ve svém umění (Kai, Magnakai, Grandmaster Kai, New Order Kai). Celkový výčet titulů se zastavil na čisle 29. Temný příběh ve fiktivním světě, boj dobra a zla a spousty morálních rozhodnutí přinesly Lone Wolfovi slávu a dodnes je mnohými (včetně mě) považován za nejlepší gamebookovou sérii vůbec. Na britských ostrovech se také proslavila sbírka plná bojového umění – The Way of Tiger (Knight Mark Smith/Jamie Thompson, Books/Berkley, 1985-87) nebo Pythonovsko-Artušovská groteska Grailquest od J.H. Brennana (Armada/Dell, 1984-87).

PO VZESTUPU PŘÍCHÁZÍ PÁD…

I když se většina gamebooků vydávala téměř do počátku nového milénia, mnoho sérií zaniklo podstatně dříve. Pád videoher se přisuzuje ucelenému a finančně progresnímu vývoji videoher, které prodělaly podobný vzestup a to ve stejném období. Mnoho spisovatelů gamebooků se tak stalo designery levelů her. Počátky videohraní, zejména u textových her typu Zork, nabízely podobnou zábavu s mnohdy výraznější interakcí hráče a zanechaly tak gamebooky zarputilým fanouškům a sběratelům. Gamebooky a videohry šly spolu ruku v ruce a dle metody Darwinova přirozeného výběru, ten silnější vyhrál. Bylo jasné, že zastaralá tištěná literatura, která je s námi staletí, se s moderní formou počítačové evoluce nedá měřit. Podivejte se, kam se videohry za posledních 40 let posunuly a jaké možnosti a žánry nabízejí. Chudá, úzkoprofilová záležitost ve formě kapesní knížečky s fantastickým, ale omezeným příběhem neměla šanci. Slavné Fighting Fantasy se například v roce 2002 prodalo slavnějším Wizard Books, kteří pouze doplnili sérii o několik nevydaných titulů a pár nových.

Dalším důvodem smrti gamebooků se také nejspíše stal nový, konzervativnější finanční přístup vydavatelů, kteří po roce 2000 zúžili své ediční plány a zaměřili se na čistý zisk. Gamebook také nikdy vlastně nepřerostl svůj původ v dětských knihách, smyšlených příbězích a honosných fantasy a mnoho specialistů jej dodnes nepovažuje za samostatný literární žánr. V porovnání např. s komiksem, který byl podobně jako gamebook v minulosti stěží považován za literární dílo, moderní popkulturní společnost jej nadšeně přijala. Superhrdinové v elasťácích se stali zábavou pro širokou veřejnost, nejen díky hollywoodským filmům, hrám, ale samozřejmě i díky vlastním grafickým dílům. Komiksy už dávno nejsou zálibou uhrovitých, brýlatých nerdů. Gamebook tady opět strouhá.

A JAK TO BYLO V ČESKU?

Před revolucí byly gamebooky považovány za imperialistickou hrozbu západního světa a jejich boom přišel u nás právě až po ní. Od počátku 90. let se u nás vydala pěkná hromada titulů a mnoho z nich je dnes považováno za raritu, protože byly vydány kolikrát pouze v nízkém nákladu nebo po jednom vydání. Nejúspěšnějšími se u nás staly dvě série – Lone Wolf a Fighting Fantasy. Britská tradice tedy kompletně převládla a i když se o americkou slávu Choose Your Own Adventure (Vyber si vlastní dobrodružství) pokusilo českému čtenáři přivést vydavatelství Pocket Book, nikdy nedosáhlo takového úspěchu, jako právě britský model. Pocket Book ze slavné americké série vydalo pouze dvanáctku titulů.

Když ve světě gamebooky zanikaly, u nás měly ten největší rozmach. Lone Wolfa začala nadšeně vydávat Asociace fanoušků science fiction, kteří to po 15. dílech vzdali a nedokončili tak ani celé období Grand Master Kai. Nejúspěšnějším se u nás stalo Fighting Fantasy (nakladatelství Perseus), které úspěšně vydalo prvních 39 titulů a čtyřdílnou ságu Magie. Po milléniu se Perseus pokusil české fanoušky oslovit rádoby pokračováním série, tentokráte z pera českých autorů Václava Kroce a Zbyňka Dacha, nazývané Negart Group. Jejich pokusy přinesly 14 titulů, které ovšem stěží dosáhly úspěchů původní dvojice.

Českých úspěšných pokusů o gamebook bylo ovšem více. Když pominu povětšinou ukázková gamebooková dobrodružství pro stolní RPG hry typu dračí doupě, asterion a další, nezapomenutelné se staly kousky Ve Službách Krále Reginalda Michala Bronce, či útlý gamebook Zeleková dobrodružství – Zlodhův hrad, které umně napsali Libor Pavel a Libor Kejklíček. Nejslavnějším českým gamebookem byl ovšem geniální, vtipný a nesmírně těžký a čtivý příběh O Norikovi, který přinesl na svět slavný Vláďa Chvátil, který dnes září jako úspěšný světový designer stolních her. 

CO NÁS ČEKÁ V BUDOUCNU?

Jak se často stává, historie se opakuje a prach, který padl na gamebooky, se v dnešní době oprašuje. Jejich lesk je sice v tahu, ale není všem dnům konec. V dnešní éře mobilních her a indie videoher se gamebooky staly ideálním způsobem, jak jejich slávu zpeněžit. V mobilním podání si tak můžete např. užít kompletní sérii Sorcery! (čtyřdílná série Magie) Stevea Jacksona, která se dá za pár stovek stáhnout např. na Google Play. Na stejném marketu lze najít i ságu samotného Lone Wolfa a další řádku levnějších, nových her, který používá klasický stromový systém voleb a rozhodnutí. Některé hry jsou dokonce zadarmo, i když je vidět, že kvalit původních, srdcem psaných gamebooků nedostačují, ale i tak dokáží zabavit na dlouhé hodiny. Českého čtenáře tyto předělávky bohužel mohou jazykově bolet. Českou lokalizaci zde totiž nenajdete.

Mezi knižními tituly občas sem tam vykoukne nějaký nový gamebookový počin, ale častokrát upadne v zapomnění. Výjimkou se u nás stává nové vydání neukončených sérií, které si na paškál vzalo nakladatelství Mytago. Svým čtenářům slíbili jak kompletně přepracovaného, nově přeloženého Lone Wolfa, včetně nevydaných dílů, tak v nedávné době rozjeli i Fighting Fantasy. U Lone Wolfa mají v současné době venku dílů 9 a u Fighting Fantasy se chlubí zatím první trojicí. Také se chystá obří Rytíř temného slunce od Swena Hardera. Mytago zároveň ke gamebookům vytváří krásné doplňkové předměty, ať to jsou mapy nebo boxy, do kterých si můžete ucelené série umístit a vyzdobit tak svou knihovnu.

Gamebooky asi už nikdy nezažijí takový vzestup jako kdysi, ale mezi fanoušky mají své místo. Ať na mobilu, či s opravdovým živým knižním titulem v ruce, budou přinášet radost a zábavu. Budou vždy ideálním způsobem jak ke čtení knih např. přivést děti. My, kteří jsme s nimi prožili mládí, my se k nim vrátíme vždycky. Tužky do ruky, gumu připravit! Jdeme si hodit na staminu a umění boje.   

zdroj informací: en.wikipedia.org, geekandsundry.com,gamesvsplay.com, fightingfantasy.com

(Visited 6 325 times, 1 visits today)
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Admin a zástupce. Administrátor, redaktor, občasný pisálek povídek, osina v zadku všech idiotů, ale jinak kamarád všech, s kterými si má co říct. Filmový nadšenec, hráč her všeho druhu, čtenář knih s fantazií a poslední dobou komiksový dobyvatel.V současné době píše svůj první román.


KOMENTÁŘE