Temný les
Po událostech obsažených v první knize Problém tří těles z trilogie Vzpomínka na Zemi se svět hned několikrát otřásl. Poprvé se citelně zachvěl, když lidstvo učinilo poznání, že není v nekonečném vesmíru samo. Šok! Podruhé, když bylo nade vší pochybnost prokázáno, že mimozemská civilizace není člověku přátelsky nakloněna a hodlá naší Zemi obsadit, přičemž tu pro nás nezbude místo. Jsme pro ně pouhý hmyz! Další otřesy mají přijít…
Nastalá situace je o to závažnější, že v našem planetárním systému a na Zemi už operuje vyspělá technologie Trisolaranů. Jedná se o takzvané sofony, které se postaraly o to, že pozemští vědci nikdy nepřekročí limitující práh čtyř rozměrů a nenahlédnou pod tajemný závoj kosmické hmoty. Tímto znamenitým strategickým krokem si Trisolarané pojistili, že pozemské obyvatelstvo zůstane stagnovat na primitivní úrovni současného vědeckého poznání a nepřipraví dobyvatelům žádná nechtěná překvapení. Subatomární sofony jsou v neposlední řadě i Velkým bratrem, který má oči a uši všude.
Druhá Babylónská věž
Ačkoliv do předpokládaného příletu invazní falangy zbývá čtyři sta let, tak se zdá, že lidská společnost není s to vyřešit své vnitřní problémy, natož někdy vzdorovat kosmické invazi. Lidstvo je rozděleno na tradiční hegemony a rozvojové země, s kterými se velmoci nechtějí podělit o know–how, jež bude třeba k prosazení společných globálních cílů.
Jako houby po dešti se objevují rozličná náboženská hnutí, církevní spolky a fanatické sekty, jež hlásají defétismus a šíří malomocné bludy. Vlastně neskrývaným pesimismem podrývají, již tak dosti křehkou morálku. Další sluníčkové projekty propagují hodnoty humanismu a pod rouškou demokracie je všem zarytě vnucují. Dogmaticky tvrdí, že Trisolarané nás přicházejí obohatit a musí se těšit rovným občanským právům, bez ohledu na původ a rasu, zaslouží si úctu a nesmějí poznat diskriminaci. Fakt, že Trisolarané mají za lubem spáchaní totální genocidy rodu Adama a Evy, je pro ně nepodstatným argumentem v propagování jejich šílené ideologie. Omezenci zkrátka nechápou, že tyto dvě mezihvězdné kultury spolu nejsou schopny koexistovat bez konfliktu. Jiní, kteří nevěří v moc všeobjímající lásky a jsou cyničtí pragmatici, zaprodali pozemšťany za třicet stříbrných a kolaborovali. Nakonec to vypadá, že povrch modré planety bude svědkem další světové války, dávno před příletem flotily vetřelců a oni dostanou životní prostor zadarmo. Zázrakem bude, když se lidstvo vymaní z věčného koloběhu křivd a pomsty.
Přes všechna úskalí a překážky se chatrná Babylónská věž nezřítí a nedojde k opětovnému zmatení jazyků. Ba naopak, počáteční porodní bolesti jsou horko těžko překonány a hojně se uzavírají politické sňatky z rozumu. Pod znakem OSN se začne tvořit jakási mezinárodní internacionála, která určí napříště budoucí kroky lidstva. Ideální utopie to sice není, ale lepší než autogenocida, která reálně hrozila. Lepší než drátem do oka.
Projekt Mandala a Dvěstěletý člověk
Duševním poražencům by se mohlo jevit, že Trisolarané třímají všechny trumfy v rukách či co to vlastně mají. Jejich sofony vše vidí i slyší, a tudíž se nedá plánovat, taktizovat, vyvíjet nebo jinak postupovat, aniž by nebylo tajemství prozrazeno nepříteli.
Nicméně uhelný kámen lidské lsti bude položen na odlišnosti obou civilizací v komunikaci. Zatímco Trisolarané nedokáží utajit před nikým vlastní myšlenky, díky silnějším mozkovým vlnám, jež zcela transparentně vysílají do okolí, tak člověk dovede své mentální pochody nativně skrývat. Sofony rozumí naší řeči, čtou informace zaznamenané na papíru či libovolném digitálním uložišti, ale myšlenky skenovat nedokážou! Lidský mozek a interní intelekt je jediné místo, kam sofony nemohou. Člověk může lhát, klamat, intrikovat a přetvařovat se… Kdo by to býval řekl, že?
Rada planetární obrany na základě tohoto zjištění rozjede nevídaný projekt Mandala a vybere čtyři jedince, kteří jsou pověřeni vypracováním a uskutečněním vlastního strategického plánu. Konečný cíl budou nosit pouze v hlavě a nesmí ho nikomu prozradit. Těmto lidem se říká meditátoři a disponují rozsáhlými pravomocemi a neomezenými prostředky. V průběhu realizace svého nápadu nemají povinnost svá rozhodnutí nikomu zdůvodňovat či vysvětlovat, i kdyby byla sebebizarnější. Jedním z těchto čtyř meditátorů se stane výstřední astronom a sociolog Luo Ťi, který okamžitě onu poctu položí, což je samozřejmě širokou veřejností považováno za náramnou kulišárnu a úskok. Přesně tak má meditátor pracovat!
Tímto rozhodnutím je Luo Ťi vyslán na trnitou cestu spasitele, která se díky dostupnosti hybernace protáhne na cirka dvě stě let. Na osamělé mesiášské pouti pozná Luo Ťi zbožštění ale i nenávist, zlobu a opovržení. Takový už je úděl svatého muže, vykupitele.
Vesmírný chór Liou Cch´-sina
Ani na chvilku nehodlám ze sebe dělat záhadného meditátora a zastírat své myšlenky, jsem nadšený! Obdobnou euforii jsem naposledy zakusil po dočtení první části trilogie Vzpomínka na Zemi s názvem Problém tří těles. Avšak po opadnutí vysoké hladiny hormonu štěstí, jsem se začal obávat o budoucnost, přesněji o kvalitu dalších dvou pokračování. Ono už to tak bohužel chodí, co svět světem stojí, že prostřední část trilogie je imaginárním mlčícím převozníkem a třetí, kdoví jak to vlastně dopadne? Jsem rád, že mohu napsat, že Tichý les předčil i brilantní Problém tří těles, což je úkaz ojedinělý a vzácný asi tak, jako dvakrát v životě spatřit Halleyovu kometu. Mimochodem, už jsem ji jednou viděl a podruhé s tím rozhodně ne/počítám.
Čínský spisovatel Liou Cch´-sin (*1963) rozezvučil na listech knihy nadpozemsky božský chór, který rezonuje zvukem jeho inteligence, enormní znalostí, východní filozofií, širokým rozhledem, analytickým smýšlením a vtipem, jako jeden hlas. To vše dovedně zakomponováno do mimořádného příběhu, dává četbě přímo nadpřirozený rozměr.
Oproti první části se zřetelně obměnilo obsazení hlavních postav a na jejich místo přišly nové. Je to tak trochu jako v běžném životě, kdy poznáváte neustále další tváře. Chvilku to trvá, ale zvyknete si. V tomto kontextu je třeba chápat epickou šíři a časový přesah díla, které postihuje hned několik generací. Ač je děj knihy prezentován prostřednictvím jednotlivých figur, tak nakonec primární roli hraje lidstvo, jako celek.
Možná budete místy pochybovat o smysluplnosti rozsáhlého textu, jako malověrní. Ale věřte, že každá kapitola a byť jen jeden titěrný dílek co Liou Cch´-sin vypráví, nakonec zapadne na své místo, jako do kosmického orloje a vy prozřete uprostřed Temného lesa. A to vše si prosím asijský spisovatel dovolí v časech, kdy jeho západní kolegové stěží ocitují do svého škváru nějakou tu pasáž z Williama Shakespeara, jíž si pamatují ze školních let, na potvrzení vlastního sebestředného důvtipu! Ta drzost!
No vidíte, a už opět pěji ódy na radost. Endorfiny mi přímo tryskají z uší a ani si nejsem jist, zda naleznu ještě dostatečnou zásobu vzletných slov. Nebo odpovídající magnitudu, či potřebný počet hvězdiček pro spisovatelovu velikost na stupnici Vlčí Boudy. Hnidopich ve mně si nemůže také pomoci a musí vykřičet do éteru z plných plic, že letadla se nepohybují ve výšce deset tisíc kilometrů, ale řádově o tři nuly níže (str.76). Závěrem se pouze obávám, že než vyjde závěrečný třetí díl složité vesmírné skládačky, tak si asi od nervů okoušu nehty do krve. Možná pozbudu zdravý rozum a zešílím. I když…
Ať žije Velký vesmírný kormidelník! Nechť Liou Cch´-sin žije deset tisíc let!
Knihu Temný les vydalo nakladatelství HOST v roce 2017. Překlad provedl Aleš Drobek.
-
Hodnocení Vlčí Boudy