MAREK “DAZ” POŠTŮLKA A JEHO KOSA

Raymond Douglas Bradbury. Kdo by neznal jméno tohoto velikána fantastické literatury. Jeho dílo inspirovalo mnohé. Stejně jako Marka “Daze” Poštůlku, který o sobě mimo jiné tvrdí, že je amatérským kreslířem z Bohumína, města, které je známé tím, že značnou část jeho periferie tvoří ,méně známá, průmyslová Ostrava.“ Jeho umělecké motto zní: „Začínám ve věku, ve kterém už většina ostatních končí. No a co!“ Daz je mimo jiné i hudební producent, beat maker a příležitostný rapper, ale to jak říká, vzhledem k celkové vytíženosti, čím dál míň.

Proč sis vybral právě Bradburyho povídku Kosa?

Kosu jsem si vybral, protože jsem si chtěl zkusit udělat nějakou adaptaci, sám si sepsat scénář a do detailů promyslet, jak bude děj na papíře vypadat a shodou okolností jsem se v té době pročítal Bradburyho sbírkou povídek Sloup Ohně a jiné příběhy a divil se, jak je možné, že i když jsem ji kdysi dávno četl, tak si z ní nevzpomínám vůbec na nic, až do chvíle než jsem došel k povídce Kosa a bylo hotovo. Jestliže tahle byla jediná, kterou jsem si pamatoval, tak mě musela v té době oslovit nejvíc. Myslím, že dál už jsem ani nečetl a hned začal pracovat na scénáři.

Kompletní povídku Kosa si můžete přečíst ZDE.

Jaké byly Tvé komiksové začátky?

S komiksem jsem prožil dětství i dospívání, už jako malý capart jsem si chodil každý týden pro svůj čtyřlístek do PNSky, ve které mi ho schovávala pod pultíkem moje teta a postupně jsem se propracovával ke všemu ostatnímu, co u nás v době pozdního socialismu vycházelo. Štěstím bez sebe jsem po revoluci začal kupoval první Komety i první Arény, u které to štěstí bohužel dlouho netrvalo (Aréna mi v té době připadala hodně dospělá) a o to víc mě mrzelo, že skončila tak záhy. Samozřejmě jsem si prošel taky vším, co tehdy „komerčně“ vyšlo od Saudka a neminula mě ani první čísla Crwe. Hodně jsem se tím obdobím taky prokresloval a promalovával a nějaký „jakože“ výtvarný vrchol jsem prožil někdy v 17, kdy jsem maloval i  „olejové“ portréty na zakázku.

Někdy tehdy jsem se ale začal zajímat o muziku, a ta postupně přebrala nadvládu nad všemi ostatními zálibami. Ovšem tu nadvládu jsem jí přenechal jen pod jednou podmínkou, a to že jednou, někdy až budu starší a kalení po klubech už pro mě nebude, tak kresbě a malbě opět přenechá prostor. A to se událo těsně po narození mé dcerky na začátku roku 2013. A protože jsem chtěl začít znovu a měl jsem v té době dobrého kámoše, kterého zajímaly komiksy, a zrovna komiks mi přišel ideální k tomu, abych se rychle vykreslil, tak jsem kamaráda oslovil, jestli nechce zkusit něco napsat. Tak vzniklo ve spolupráci s Martinem MRY MARTYM Láníčkem, první dílo, na kterém jsem pracoval, a to komiks s názvem ROD.

Více o komiksu ROD na jeho facebookových stránkách.

Jaké jsou Tvé plány do budoucna?

Projekt, který bude asi na dlouhou dobu můj nejdůležitější, se jmenuje AL!!! Je to takový částečně steampunkový, humorně cyberpunkový příběh z daleké budoucnosti o robotovi ALovi, který se snaží přijít na to, k jakému účelu byl sestrojen a spuštěn, aby následně vykonal jedno pro něj i pro ostatní životně důležité rozhodnutí. Mám hrubý scénář, časovou osu a prvních 22 stran. Když ale porovnám ten hrubý scénář s tím, co se odehrává na těch 22 stranách, tak se nemůžu zbavit dojmu, že velké finále přijde nejdříve na straně 1236,  což mě uvrhává do hluboké skepse, jestli se tak daleko vůbec někdy dostanu, podle mých předběžných odhadů bych měl umřít na sešlost věkem někde kolem strany 839.

Na konci roku plánujeme společně s Martym rozpracovat pokračování 2. dílu Roda. Momentálně mám dohodnutou spolupráci na „barvách“ pro 2. díl příběhu XIO kreslíře Pavla PATY Talaše (který pro nás kreslí stripový seriál Sněhulení – pozn. redakce), se kterým jsem se po hromadě internetové komunikace konečně osobně seznámil na letošním Crweconu, a chtěl bych postupně pokračovat i na dalších adaptacích povídek, které mě osloví. Nejlíp tak, aby jich ve finále bylo tolik, že by to stálo za tisk, což bude aktuální někdy kolem roku 2068, což ve mě opět vnitřně vyvolává otázky týkající se toho, jestli se té doby vůbec dožiju:)

A na konec jedna otázka pro komiksové zvědavce kutily. Jaké techniky nejraději používáš?

Jsem zastáncem klasické techniky: papír, tužka, guma, tužka, guma, tužka, linery nebo pero a tuš, guma, scanner a digitální barvy s výpomocí Photoshopu a mého milovanéno tabletu Wacom. Zkouším i akvarel, což mi pořád nejde, olej a acryl, což mi jde o poznání líp, ale to už mimo komiks. Někdy dávám přednost tomu kreslit každý panel zvlášť a následně je skládat do stránek digitálně, někdy, jako třeba u už zmíněného Ala, kreslím klasicky celé stránky na formát A3.

http://marek-daz-postulka.webnode.cz/
http://marekdazpostulka.deviantart.com/gallery/
http://www.humanart.cz/portfolio/DAZ