logo

Ghost in the Shell

Vždycky trošku zbystřím, když se o něčem říká, že je to kult. Že je to dílo, které navždy ovlivnilo vše po něm. Kus, ze kterého ostatní citují, a který se stal zdrojem inspirací. Dříve nebo později se takový produkt lidské vynalézavosti najde. Nikdy nevíte, kdy to může přijít. Musíte být stále ve střehu a nevěřit všem těm, kteří tvrdí, že nic originálního už nikdo nikdy nemůže vymyslet. Když se označení “kult” objeví na přebalu knihy, trochu znejistím. Co když to budu zrovna já, co tak zásadní věc nepochopí a nebude se mu líbit?

Manga Ghost in the shell si nálepku kultovního díla rozhodně zasloužila. Patří mezi stěžejní díla cyberpunku, vedle takových velikánů jako Neuromancer Williama Gibsona nebo Schismatrix Bruce Sterlinga. Tím, co v ní představil její autor Masamune Shirow (vlastním jménem Masanori Ota), se inspirovali mnozí další napříč žánry a obory umění.

Ke Ghost in the shell (GITS) můžete přistupovat různě. Může vám být ukradený nějaký filozofický přesah, nebaví vás nad myšlenkou díla dumat a přemýšlet. Dostanete do ruky slušný akční komiks, ve kterém se pořád něco děje, něco vybuchuje a do toho se ozývají drsné hlášky a tradičně japonsky infantilní humor. Nutno přiznat, že v tomto směru vás zřejmě GITS neuchvátí. Děj je místy zmatený, nepřehledný, postavy zaměnitelné a čtení tentokrát vyžaduje ohromné množství soustředění a dávku zkušenosti.

Příběh první knihy je rozmáchlý. Každá kapitola se sice tváří jako uzavřený příběh speciální vojensko-policejní jednotky, už od začátku v nich probublává jedno téma a souvislosti, které se nakonec spojí v hlavní myšlenku celé knihy. Často autor vytáhne nějaký detail ze začátku, a pokud nebudete dávat pozor, budete ztraceni. Množství postav, situací, jmen, názvů firem, politických vlivů… GITS rozhodně není nenáročné záchodové čtení, a když už, tak si na něm posedíte opravdu dlouho. Zároveň si troufnu říct, že to z dnešního pohledu není žádný zázrak. Těch bezmála třicet let od prvního vydání se na komiksu dost podepsalo a pokud hledáte akci, s klidným svědomím hledejte dál. V nabídce je řada lepších věcí.

Ghost in the shell ale není jen o tom! Z jiné strany pohledu se jedná o filozofické dílo zvažující význam člověka, samotnou definici života a hledá hranici, kde končí stroj a začíná živá bytost. Masamune Shirow v GITS představil vizi budoucnosti, ve které nadnárodní firmy ovládají veřejný sektor, politici se zdáním slušnosti dávno vymřeli, a kde technologie došly tak daleko, že jsou k nerozeznání od magie (jak tvrdil sám autor). Protetika a vylepšování lidského těla jsou tak daleko, že často to jediné, co z něj zůstalo, je mozek šplouchající ve sklenici a vše je spojeno nekonečnou a nesmírně zranitelnou sítí.

To hlavní se v GITS začne odehrávat zhruba v polovině knihy, kdy hlavní hrdinka, kybork Motoko, objeví bytost – stroj – program, která o sobě tvrdí, že je živá. V tom okamžiku se spojí všechny drobky, které Shirow rozházel v příběhu, a kterých bylo tolik, že je musel v pozdějších vydáních původní mangy rozepsat i na okraje panelů a stránek. Pokud jste si mysleli, že králem poznámek pod čarou byl pan Pratchett s Kantůrkem, po pár stránkách GITS si uvědomíte, že to byli jen amatéři. 🙂 Navíc v poznámkách jsou skryty detaily z tvorby a řádná dávka humoru, třebaže GITS samotný je mnohdy smrtelně vážná záležitost. Najednou to do sebe vše zapadne a stane se něco, co ve vás zůstane dlouho po zavření knihy. 

Právě ta filozofie a otázky, které Ghost in the shell klade, je důvodem celého toho humbuku kolem a kultovní nálepky. Tuto knihu můžete odsoudit jako zastaralou, zmatenou a složitou, ale jedno jí upřít nemůžete – donutí vás o ní přemýšlet. Přemýšlet o technologiích, životě, politice a možná vás donutí se bát té hypotetické budoucnosti, které jsme dnes blíže, než v roce 1989. Masamune Shirow, stejně jako ti ostatní velikáni cyberpunku zmínění výše, předběhl svou dobu a v mnoha ohledech je jeho odkaz stále velice aktuální. Je to dílo plné kontrastu, které si komiksový začátečník těžko užije. Pokud mu ale otevřete svou mysl, uhnízdí se vám v hlavě. Jako počítačový virus. Jako duch…

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE