logo

Epochální výlet pod povrch planety Nippon

Japonská mentalita a kultura, díky zjevné odlišnosti od evropského, potažmo amerického chápání světa a hodnot, fascinuje již po několik staletí. Současná specifická japonská popkultura je přílivovou vlnou, která zasáhla celý svět, Českou republiku nevyjímaje. Již několik let čile bují podhoubí tuzemských otaku fanoušků bedlivě sledujících japonské anime, mangu, počítačové hry, J-pop, ale třeba i styl oblékaní. Díky této nadšenecké základně se zrodilo několik festivalů, které jsou specializovány na tento fenomén a u nejagilnějšího tuzemského komiksového nakladatelství Crew začaly pravidelně vycházet kýžené manga série. A právě zmíněné vydavatelství aktuálně vydalo průvodce světem soudobé japonské vizuální popkultury – Planeta Nippon; specializovanou knihu z dílny tří ostřílených publicistů.

Zhruba před třemi lety se na pultech objevila první publikace plná odborných esejů o japonské popkultuře Made in Japan.  Z šestice autorů vykrystalizovala polovina, která se rozhodla pokračovat ve své práci a ještě podrobněji zmapovat toto interesantní téma. Trojlístek, Anna Křivánková, přednášející o japonské populární kultuře na Filozofické fakultě UK, která rovněž působí jako překladatelka japonského komiksu a beletrie, Antonín Tesař známý jako redaktor čtrnáctideníku A2 a filmového časopisu Cinepur, jenž se zároveň specializuje na brakovou kinematografii a filmy z východní Asie, a nezávislý publicista Karel Veselý (Aktuálně.cz, Nový prostor, Rádio Wave), přináší původní publikaci, která nabízí detailní vhled do moderní japonské vizuální kultury, rozebírá její kontext, historii, vývoj i současnost.

Planetu Nippon si autoři rovným dílem rozdělili na dvanáct hlavních kapitol mapujících stěžejní body japonské popkultury a pomocí podrobnějších statí je rozebírají do hloubky. Nutno podotknout, že se v žádném případě nejedná o vyloženě akademický text, v němž by se čtenář ztrácel jako legendární bílý pes Goro, ale použitý jazyk tvůrců je přizpůsoben široké čtenářské obci i běžným zájemcům o dění v „módním“ světě Země vycházejícího slunce. Již toto z knihy činí nadstandardní „manuál“, který má velký potenciál oslovit po informacích prahnoucí masy a zároveň zapůsobit více než jen jako elementární úvod do problematiky. Například hned první kapitola „Kluci, kteří nechtějí vyrůst“ je informativním tokem pro ty, kteří japonskou kulturu objevili před nedávnem a neví kudy do ní proniknout či jak ji uchopit, ale zároveň nabízí i určitý sociologický průzkum. Pokud nějaká generace vyrůstá na určité subkultuře a neopustí jí hned v momentu, kdy objeví něco, co je aktuálně více na výslunní mediálního zájmu, vytvoří se komunita fanoušků napříč věkem, která je schopná ustát tlak veřejnosti a vyvrátit ničím nepodložená tvrzení o tom, že příkladem komiks je jen zábavou pro děti, maximálně puberťáky. Z tohoto hlediska se tamní fanoušci v mnohém vymykají zbytku světa a jsou vlajkovou lodí, která dokazuje, že celoživotní zájem „o něco“ není jen stigmatem podivnosti a nevyspělosti. O Japonsku je navíc známo, že i když pozorně vnímá kultury ostatních zemí, po celou historii preferuje především tu vlastní a globalizační prvky do ní příliš nevpouští. Zmíněným vzniká současný pozoruhodný popkulturní koktejl, který naopak oslovuje množství fascinovaných zájemců napříč kontinenty. Čtenářům je předložen pohled do historie, současnosti a zákulisí specifického japonského fenoménu, který navzdory tlakům doby zůstává originálním zbožím.

Nespornou výhodou knihy je i fakt, že pokud vás otaku komunita až tak nebere, stejně si v ní najdete množství informací, které vás zaujmou. Příkladem budiž třeba čtvrtá kapitola „Národ robotů“, která mapuje výraznou japonskou technologickou vyspělost, její vývoj, a také osobitý pohled na robotizaci společnosti. Na příkladu návštěvy prezidenta Obamy v Japonsku je vidět, že zatímco západní svět přijímá vyspělost a humanizaci umělé inteligence jako potencionální hrozbu, Japonci se zasněným úsměvem ve tváři hledí vstříc pozitivní budoucnosti světa plné robotických pomocníků a společníků. Nebo pokud se chcete ujistit, že jste vlastně normální a vaše sexuální choutky jsou ještě stále v přijatelné rovině, bezesporu vás zaujme kapitola šestá – „Obcování s obscenitou“. Prstíčkem pak můžete poukazovat na Japonce coby národ zvrhlíků, protože kde jinde by mohla vzniknout počítačová hra, ve které hrajete za postavu osahávající dívky v přeplněném metru. Takovýchto zvláštních a pozoruhodných bodů, které jsou v rozporu s chápáním světa z pohledu pohodlného konzervativního středoevropana je v knize samozřejmě mnohonásobně více. Osobně mě ale mrzí, že výraznější prostor není věnován i vlně japonských hororových filmů, které svého času zasáhly svět. Neboť specifické pojetí strašidelné kinematografie je něčím, co přehodnotilo natáčení takto laděných snímků, třeba i ve slovutném Hollywoodu.

Ovšem hlavním poznáním, které vám ve výsledku z publikace vyplyne rozhodně není to, že Japonci jsou perverzní mimozemšťané ze smilné galaxie preferující pouze bizarní zájmy. Naopak seznámíte se  s vyspělou kulturou, která má zcela jiné základy a chápání, a mnohdy si uvědomíte, že je mnohem lidštější než ta naše. Pohlédnete na běžné lidi, kteří celý život zasvětili boji o práci a kariéru, aby si v nepočetných momentech odpočinku mohli užít zábavy, která v absolutně ničem nepřipomíná realitu běžného dne. Seznámíte se s národem, který dokázal po Druhé světové válce vstát jako bájný Fénix z popela, aby zbytku světa dal lekci z technologického pokroku a ekonomického zázraku. Jednoduše řečeno, seznámíte se s Japonci a jejich kulturou, která dokáže být stejně imponující jako obskurní. Díky autorům, kteří na knize odvedli chvályhodnou porci práce, se můžete objevitelskými krůčky vydat na často mytizovanou a tabuizovanou Planetu Nippon a důkladně poznat její obyvatele. A to je něco, co si zaslouží jak obdiv, tak patřičné uznání.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Roman Bílek

Autor. Komiksový scénárista a publicista, spoluvydavatel komiksového fanzinu BubbleGun, recenzent komiksů, občasný pisatel povídek a hudební kritik. Velký boudí otec zakladatel a spoluautor série Sněhulení.


KOMENTÁŘE