ÚTOK TITÁNŮ 1

V jedné zemi a jistém čase budoucím stojí zeď. Velká zeď. Ne ta Velká čínská zeď, není to ani Berlínská zeď, směšná Matiční zeď už vůbec ne. Trochu se velikostí přibližuje fiktivní zdi ze Hry o trůny, nebo z Divergence. Zeď má rozličné úkoly, ale ten, který mám na mysli, je ochrana před vniknutím dovnitř. Za stejným účelem nechal zbudovat gigantickou zeď scénárista a kreslíř Hadžime Isajama v manze Šingeki no Kjodžin, Attack on Titan – Útok titánů.

Lidský druh měl na kahánku, tajemným titánům se podařilo vyhladit téměř celou populaci homo sapiens manga, ano to jsou ti, co mají velké oči, malý špičatý nos, rafinované formy účesů a celkově spíše dětské vzezření. Zdecimované zbytky lidí se ukrývají ve městě chráněném zdí vysokou padesát metrů.  To jim bylo umožněno po té, co se titáni z neznámých důvodů stáhli. Nikdo neví proč přišli, nikdo ani netuší, proč odešli, snad aby dorostla populace lidského dobytka, neboť to jsou   titáni lidožraví. To vše se odehrálo před více jak sto lety.

Strach udržuje lidi za zdí a v určitých jedincích vyvolává nedobrovolné uvěznění ponorkovou nemoc a klaustrofobii. Někteří z přeživších přirovnávají situaci k ponížení, jaké zažívá pták žijící v kleci, jiní naopak sklouzli do netečné apatie a status quo jim vlastně vyhovuje. Nejhlasitější odpůrce současné situace je horkokrevný, mlaďoučký šónen Eren Yeager.  Jediné v čem se dokáží oponenti shodnout je to, že se titáni jednoho dne vrátí.

Útok titánů je japonská manga, odehrávající se v postapokalyptickém světě, kterou píše a kreslí Hadžime Isajama. Od roku 2009, kdy poprvé spatřila světlo světa, stoupá její hvězda přímo závratně, což v řeči čísel znamená čtyřicet milionů prodaných kusů, stejnojmenná 25dílná anime adaptace, různé hry, pokud jde o Japonsko převážně videohry, romány a pro rok 2015 je ohlášen celovečerní hraný film.

Co mě nejprve zaskočilo, je uspořádání knihy stejně jako v Japonsku, zprava doleva. Takže mangu čtete vlastně od konce na začátek měřeno tím, co známe a jak listujeme v Evropě.  Nakladatelství Crew přidalo i plánek, jak při četbě postupovat a musím jim dát za pravdu, ano je to krajně neobvyklé, ale dá se na to zvyknout. Chvílemi jsem přemýšlel, jaké by to bylo jezdit autem v levostranném provozu…

Komiks je jak se sluší a patří vytištěn tradičně jednou barvou – černobíle. Styl kresby Hadžime Isajama není klasická úhledná manga a nemusí každému sednout. Autor se často soustředí v jednotlivých panelech na emoční detaily v podobě vytřeštěných očí, vyceněných zubů a celkem přehrává, či lépe řečeno překresluje. Snad i pro to, že jsou Japonci údajně studení čumáci s pokerovou tváří. Ono to celé nakonec funguje a přenáší na vás kýžené pocity strachu, zmaru, deprese, hysterie a bezútěšnosti. Výsledná kompozice mnohdy připomíná špatně odvedenou práci nezkušeného uživatele Photoshopu. Kontrast mezi precizním, geometrickým narýsováním budov a lidmi je do očí bijící. Město vypadá jako kasárna bez duše a nemohl jsem se ubránit pocitům, že se dívám na koncentrační tábor, což není daleko od pravdy. Akční scény jsou dosti chaotické a nepřehledné. Potěšila mne přiložená technická schémata v komiksu, něco podobného jsem viděl naposledy v dobách ábíčka.

Příběh toho zatím moc nenabídl, je to osvědčený boj dobra a tajemného zla, kde jsou určité věci naznačeny a čtenáři předloženy drobné indicie. V této fázi to na mne působí nemastně a neslaně.  Postoje hlavní postavy mi evokují příznačný Japonský fanatismus, kterým tento národ proslul např. za Druhé světové války a je nasnadě najít alegorii s poválečným Japonskem. Snad má určitou váhu i kodex Bušidó–Cesta válečníka. Možná právě zde je možno hledat vzorec masivního úspěchu v Zemi vycházejícího slunce. Odhodlaný, mstící se bojovník stojící proti zlu. Jak to autor myslel a pokud tam schoval nějaký jinotaj ví jen on sám.

Podle většiny ověřených zdrojů je Útok titánů fenomén, či zjevení. Osobně jsem u podobných PR prohlášení zdrženlivý a držím si odstup. Nicméně matematika je neúprosná mrcha a mluví jasnou řečí čísel a ta jsou astronomická. Já osobně si odměřenost ještě na chvilku zachovám, vynášet nějaký verdikt po prvním čísle by bylo zbrklé. Další pokračování mangy neznám, Japonsky neumím, to se přiznám, překlad do angličtiny číst nebudu a anime jsem neviděl. Možná je to i dobře a počkám si na další pokračování, které je plánováno na prosinec 2014. Prozatím to pro mne není úder na solar plexus, který by mi vysál vzduch z plic a dokázal mě paralyzovat. Na fanfáry a hype je času dost, já jsem trpělivý a dávám komiksu zelenou.