NEUROMANCER – BIBLICKÝ PŘÍBĚH NAŠÍ DOBY

…a Adam s Evou byli oklamáni podvodným Hadem z koruny stromu a jablko snědli. A Bůh sledoval, jak oba ten přísný zákaz porušili. Trest zvolil ten nejvyšší. Smrt to sice nebyla, avšak Pramáti s Praotcem vyhostil z Ráje. Adam si sundal helmu a rozhlídl se kolem sebe. Bylo šero, asi podvečer. Vedle něj na posteli ležela Eva, stále ještě připojená v kyberprostoru. Sedl si na postel, otevřel si láhev piva a přečetl si smsky na mobilu. Přes okno do pokoje blikalo světlo neonových reklam. Adam otráveně vstal a došel ke konzoli, umístěné na stěně nad jeho stolem s laptopem. Přihlásil se a zanechal Evě v její současně realitě vzkaz. Na ex do sebe vyklopil celé pivo, oblékl si bundu a zavolal si taxi. Noční směna v NetBaru bude dlouhá…

Ne jen tak zbůhdarma jsem zvolil tento úvod. Neuromancer se od svého vzniku stal jakousi biblí žánru kyberpunkového. Není to jen příběh z blízké budoucnosti, ve světě ovlivněným moderní technologií a virtualizací. Ona je v tom určitá vize. Vize světa, jaký nechceme, ale sami si ho takový děláme. Sociálně-ekonomický úpadek na úkor již třetí technické revoluci. I když Neuromancer  je román starší a nové vydání pod edicí Mistrovská díla SF je venku již přes tři roky, kniha stále patří mezi nejkvalitnější dílka. William Gibson je autor, který nám ve svých románech představuje vizi světa, která je tak blízká, že si to ani nechceme připustit. A Neuromancer bude první  z řády knih, které na Vlčí Boudě představím.

Svět se rozdělil na dvě třídy – bohatou a chudou. Střední vrstva zmizela úplně. Peníze se povětšinou používají jen elektronickou cestou. Všude číší virtuální kriminalita a je brána zdaleka vážněji než ta reálná. Medicína je na nejvyšší úrovni a téměř jakákoliv úprava lidského těla, různými implantáty, či transplantáty, se dá udělat prakticky na ulici.

A samozřejmě je zde Sprawl. Virtuální svět, který má své pravidla a zákony. Celé východní pobřeží USA se seskupilo do obrovské masy virtuálního města. Severovýchodní Megalopolis kybernetické civilizace. A právě zde se odehrává náš příběh. Děsivé? To ano. Reálné? Bohužel taky.

Henry Dorsett Case (dále jen Case) je feťák, sobec a chronický smolař. Je ale také nejlepší „Konzolový Kovboj“ současné generace. Nejlepší hacker. Tedy aspoň jím býval, dokud se nesnažil „vyrýžovat“ si nějaký ten peníz navíc. Obešel dohodu a podrazil své zákazníky. Ti ho odměnili dávkou mykotoxinu, díky kterému si o kyberprostoru může jen nechat zdát. Stala se z něj troska, která bojuje o přežití.

Kšeftuje na ulici kde se dá, má dluhy, kam se podívá a celou svou současnou existenci tráví pod vlivem drog či se svou přítelkyní Lindou. Jediné, co mu zůstalo, je jeho patrnost v kyberprostoru, jakožto „ten slavný Case“. A právě jeho jméno ho pomůže dostat z problémů, které má.

Tajemný obchodník Armitage Casea uzdraví výměnou za jeho schopnosti. Modifikují mu játra a slinivku, kvůli odolnosti proti drogám, a zadají mu zdánlivě nesplnitelný úkol. K ruce dává Caseovi Břitvačku Molly, která je přeplácána všemi možnými tělesnými úpravami a implantáty (Molly je typická kyberpunková hrdinka a nachází se ve více Gibsonových dílech). Armitage však není jen tak nějaký „obchodníček“ a Case brzy zjistí, že za jeho úkolem se skrývá více než je na první pohled zřejmé.

Pro neznalé Gibsonova světa může být Neuromancer „oříšek“. Samotnou knihu jsem četl 9×, z toho 5× původní překlad Ondřeje Neffa, 2× originální anglickou verzi a nyní 2× nový překlad v novém kabátku (k tomu se dostanu později). Stejně mám pořád pocit, že jsem všemu v této knize neporozuměl. Gibsonův slovník a nespočet nové terminologie mi dělalo v hlavě občas zmatek.
Tolik nových pojmů se jen tak nevidí a místy jsem měl pocit, že Gibson některým nedával vůbec žádný význam a „flákal“ tam jeden neznámý pojem za druhým. Jen tak, protože tam prostě zapadnou. Kdo však četl i jiná díla, moc dobře ví, že tomu tak není. Každopádně Neuromancer není kniha do autobusu na vyplnění času po cestě do práce. Na Neuromancera je třeba se soustředit a každou stránku doporučuji pozorně přečíst, jinak se budete ztrácet.

Samotný příběh je pestrý a nelineární. Během Caseova putování poznáme spoustu výjimečných postav, např.  Peter Riviera – Armitagův muž, který díky křemíkovým implantátům dokáže „hýbat“ s realitou, či Caseův vzor hacker McCoy Pauley – známý jako Dixie Flatline (tenká čára), který několikrát přežil mozkovou smrt. Jeho vědomí se nyní nachází v ROM paměti a Case s Molly jeho služby využijí v jejich úkolu. Ze samotného děje však moc prozradit nechci, jelikož prokousat se knihou byl jeden z mých nejlepších čtenářských zážitků.

Jakmile budete, spolu s hrdiny, postupně prožívat jejich dobrodružství, moc dobře si všímejte skrytých ikon, které v sobě tento svět skrývá. Spousta z nich je v naší době už běžnou věcí, a tím víc to ukazuje, kam se svět může dostat. Právě pro tu opravdu realistickou vizi napsanou již v roce 1984 se Neuromancer stal nefalšovanou „Biblí Kyberpunku“.

Nebudu porovnávat kvalitu tisku (vydání bylo celkem 4, ale nový překlad spatřil světlo světa až nyní), ale k překladu si přece jen pár poznámek neodpustím. Původní překlad Ondřeje Neffa (který měl tu poctu napsat k novému vydání předmluvu) byl rozhodně strohý, ale knize dodával správnou syrovou atmosféru a po přečtení originálu jsem pochopil, proč to Ondřej Neff právě tak překládal. Musel to být těžký překlad.

Josef Rauvolf zvolil rozhodně rozmanitější způsob plný přijatelnějších slovních spojení. Věty jsou pestřejší a nápaditější. Ale nemohu se zbavit dojmu, že se tomu dostalo trochu na úkor právě té syrové šedovosti, kterou svět Neuromancera má. Rozhodně ale nový překlad neshazuji, ba naopak, podle mě velice vyvedený a pan Rauvolf si taky určitě užil hodně trápení než Neuromancer vyšel v nové podobě. A myslím, že se díky tomu kniha může dostat širšímu okruhu čtenářů, což je podle mě hlavní účel nového vydání. Obálka knihy zmenšila svůj formát a ztloustla na úctyhodných 336 stran, což je o rovnou stovku více, než 236 stran původního vydání z roku 1992. A nový formát se ideálně vleze do menší tašky či větší kapsy, i když raději doporučuji knihu číst doma pěkně v klidu, než na cestách.

Osobně Neuromancer patří mezi mé nejoblíbenější knihy a všem, kteří by se do něj chtěli pustit, říkám: „Jen s chutí do toho!“ Pokud to je váš první pokus s Williamem Gibsonem a knihou se nechcete urputně prokousávat, vrhněte se na povídkovou sbírku Jak vypálit Chrome, která dokáže dokonaleji připravit na svět, který se v tomto dokonalém dílku skrývá. A jelikož Neuromancer vyšel v oblíbené edici – Mistrovská díla SF – a je jen první částí trilogie o Sprawlu, připravte se na další „pokračování“ – Hrabě Nula a Zběsilá Jízda, které se plánují pod stejnou edicí vydat. A co víc, Hollywood se rozhodl film zpracovat. Jsem zvědavý a zároveň se děsím.

Nejkvalitnější kyberpunkové dílo v novém kabátku a v novém překladu. Rozhodně doporučuji všem náročným čtenářům SF, ale také i všem ostatním, aby také viděli to, co nás může taky někdy potkat.