NETOPÝR A PLÁŠTĚNKA

Batman versus Superman. Dvě největší ikony DC universa se konečně střetli na stříbrném plátně, aby si mohli rozbít držku. Po průměrném Muži z oceli, který jako první odstartoval nové formování filmového DC světa, přichází další CGI nářez a tvůrci se rozhodně nedrželi zpátky. Naopak. Naservírovali nám hromadu spoilerů, kdo a co se vlastně ve filmu objeví. Kdo v tomto souboji obstál? Netopýří fištrón nebo prakticky nezničitelný kryptonský polobůh?

Jsou filmy, na které čekáte rok, dva i víc a těšíte se, až konečně usednete do sedaček kina a doufáte, že vaše čekání za to stálo. Někdo čeká až se další a další Jedi střetne s dalším a dalším Sithem. Další zase doufá, že všudypřítomné elasťáky z Marvelu po x-té rozmlátí New York a zachrání ho tak před tuhým nepřítelem. Já čekal, až si Batman nasadí svůj netopýří oblek a zástupu padouchů dá pěkně na budku. Dnešní doba je ve znamení superhrdinů. Pokud dneska chcete být in, musíte být nerd. V komiksovém světě se každý den mnohokrát vysloví nesmrtelná otázka: “Marvel nebo DC?” Marvel je pro mě továrna na superhrdiny a chrlí jednoho za druhým, zato DC podle mě umí více pracovat s danou značkou a šikovně, i když občas šíleně, obchází daná pravidla. Osobně mám radši DC. V tom filmovém světě komiksových filmů zatím drží otěže Marvel a i když nemůžu říct, že bych z jeho filmů byl nějak nadšený, vždycky jsem dostal, co jsem čekal a občas i dokázali překvapit. DC filmy se zatím hledají a po několika pokusech to vypadalo, že nový rozjezd se Zackem Snyderem v čele bude tou správnou cestou. O to víc, když druhý film má proti sobě postavit Batmana se Supermanem.

Přiznám se, že se mi Muž z oceli nelíbil. Respektive, asi jsem čekal něco jiného, než na tři hodiny stopáže, tři parádní pětiminutové scény. Zbytek pro mě byl šedý průměr. Ale je fakt, že Supermana jsem nikdy načteného neměl, protože klasické superhrdiny moc nemusím, ale pevně věřím, že jeho fanoušci museli být ve varu. Batman versus Superman měl být pro mě jiný. Zkrátka, protože Batman. Temný rytíř je jedna z mála superhrdinských postav, které mám naopak opravdu rád.

Ale konečně k věci. Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti je pro mě značně přehypované, přeplácané zklamání roku. Naivně jsem věřil, že tvůrci novodobého filmového univerza se pořádně chytnou za koule a roztočí jízdu, na kterou každý fanoušek DC čekal. A nic. Respektive nic, co by stálo za druhé zkouknutí. Film začíná v několika zmatečných liniích, ale víceméně navazuje na předchozího Muže z oceli a jeho demoliční bitku s generálem Zodem. Najednou (až) po roce a půl, začne lidstvo koketovat s myšlenkou, že Superman je sice boží, nicméně v případě, že by se postavil proti lidem, nemají proti němu obrany. Na scéně se tak objeví Supermanův úhlavní nemesis Lex Luthor v podání Jesseho Eisenberga, který se od počátku jeví jako rozmazlený bohatý fracek a během filmu se promění v totálního sociopata. Z počátku mi to až tak nevadilo, protože superpadouchy magory mám rád, nicméně je fakt, že jeho projev by spíše slušel Jokerovi a já si zpětně uvědomil, že precizní supergénius Lex Luthor, jak ho známe, to vlastně vůbec nebyl. Nějak jsem nepobral, proč vlastně Luthor ve filmu po Supermanovi šel. Přišlo mi, že to bylo takové násilné. Jakoby z nudy, protože mohl.

V druhé linii sledujeme již stárnoucího Batmana, který si v Gothamu stále udržuje pořádek, bojuje s osobní krizí a má pifku na Supermana, kterého také považuje za hrozbu. Ben Affleck jako badass Batman obstál na výbornou a vůbec se nebál všudypřítomné šupáky zabíjet. Ben Affleck jako Bruce Wayne byl ovšem naprosto skvělý a mé obavy o jeho hereckém umu se rozplynuly. Možná je tohle ta role, kde svůj kamenný výraz dokáže uplatnit na plné čáře. Příběh skáče z jedné linky na druhou opět poněkud násilně a nedává divákovi šanci přemýšlet nad snůškou nesmyslů, které tvůrci servírují. Batkára vypadá jako formule z lehké slitiny, ale chová se jako tank, který demoluje překážky více než Nolanova obrněná armádní varianta. Snyder míchá několik komiksů dokupy a i když jsem tak trochu doufal, že to nebude mít vliv, opak je pravdou. Scénář je značně roztěkaný, roztřepený a rozhodně nudný a nedotažený. Snyderův cíl udělat budoucí týmovku je ve filmu dost cítit a tak vsuvky o jednotlivých budoucích členech Ligy Spravedlnosti jsou opět předkládány poněkud drasticky a do už tak chabého příběhu nezapadají. A to ani nemluvím o alternativních liniích, které sice má DC v oblibě, ale zde trousí děj na padrť. Souboj, ke kterému se záhadně schyluje mezi oběma hrdiny, je sice jakoby přesně vystřižený z Millerova Návratu temného rytíře, ale jen to té míry, než Batman záhadně prozře a z minuty na minutu změní své přesvědčení, aby se společně s Mužem z oceli a Wonder Woman mohl postavit nařezanému šmejdu z vesmíru.

Setkání s Wonder Woman v podání Gal Gadot, bylo docela příjemné, nicméně mám pocit, že herečka nedostala ve filmu tolik prostoru, aby stihla něco pokazit. O to víc mě mrzí, že Waynův sluha Alfréd (Jeremy Irons) nebyl ve filmu více. Vystupoval zde pouze jakoby Batmanův “Oracle” a jeho hlášky a sarkasmus byly příjemným zpestřením. Henry Cavill jako Clark Kent/Superman byl opět krapet prkenný a nějak mi pořád do té role nesedí. Přitom jsem si jist, že hrát umí, což sám prokázal v superšpiónské pecce Krycí jméno U.N.C.L.E Guye Ritchieho. V roli muže z oceli mi přijde moc statický, prakticky bez nějakého výrazu, v dalších a dalších v opakujících se scénách, jak v soubojích likviduje jeden barák za druhým. Nic nového. Zbytek známého obsazení zahrál poměrně slušně, i když bez nějakého většího ovlivnění příběhu a opět tam byli jaksi “do počtu”.

Film Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti skáče ze scény na scénu a neumožňuje přemýšlet nad tím, co se děje na plátně. Finální souboj je značně digitálně přeplácaný a tvůrci se to nesnaží nijak skrývat. Na CGI ve filmu mám svůj názor (nehezký), ale nemíním to tady roztahovat, protože by to vydalo na samostatný článek. Kamera pracuje docela slušně a kdyby se tvůrci nesnažili naservírovat nám opět hrdinnou demoliční četu kulervoucí finále plné šílených efektů, mohli být více komornější, víc rozpracovat současný chatrný děj, umocněný podivným chováním charakterů, nad kterým budete často kroutit hlavou. Konec byl opět trochu natažený, jakoby Snyder nevěděl, kdy skončit a nesmyslně tak dal fanouškům prostor vychladnout z finální akce. Chybí tak ten „wow“ moment, s kterým rádi chodíme z kina. Zároveň vám bude připadat, že ve filmu hromada věcí chybí. V podstatě by si zasloužil dva díly, i když nevím, jestli bych je ustál. Pominu-li veškerou kritiku, film dokáže popcornové publikum uhranout a věřím, že i některé velké komiksové fandy. Na mě to nepůsobilo a tak trošku doufám, že příchozí Suicide Squad to letos zachrání. Tady jsem šel na Batmana a dostal jsem Batmana a cosi, co nefungovalo. K dvěma tlapkám si tedy přidejte ještě jednu navíc za rytíře z Gothamu, který pro mě film udržel v koukatelné míře.