KENTOVIC RODINKA A JEJICH POSLEDNÍ SYN

Tak už je to venku! Ne, nemyslím pěkné počasí, ale první fotky Supermana z nového Supermana. A když už je to tady samý Superman, pojďme si pokecat o Supermanovi. Sice jsem chtěl původně psát o Justice League: Počátek, ale než jsem se k tomu dostal, spadl mi do rukou jiný kousek. Superman – Poslední syn.

Tato kniha u nás měla premiéru už před rokem, kdy vyšla pod ochrannými křídly nakladatelství BBArt, což jí zajistilo pevnou vazbu a povedený překlad českého (nejen) fantasy autora Martina D. Antonína. No a v originále to má na triku trojice více než schopná. Na scénáři se podíleli dva novodobí otcové Supermana (Ježíš měl taky dva taťky a jak skvěle z toho vyšel) Geoff Johns, který spolu s Garym Frankem stvořili Superman: Secret Origin (česky Utajený počátek, BBArt 2013), či Batman: Earth One (česky Země Jedna, Crew 2014) a Richard Donner, který v roce 1978 oživil Supermana na filmovém plátně a dokázal, že komiksové adaptace nejsou jen o pobíhání se syčící bombou nad hlavou mezi kachňátky, jeptiškami a dixielandem, což jen o dvanáct let dříve prováděl Batman.

Geoff a Richard se ale nesetkali poprvé, a to především díky náhodě. Když v L.A. Johns sháněl práci a obvolával studia, lidi si jej přehazovali jako horkou bramboru, no a úplnou náhodou tahle brambora skončila v rukou Richarda Donnera, který omylem zvedl telefon. Hoši si chvilku pokecali – a Geoff měl práci. Dva měsíce pracoval u kopírky a poté se stal asistentem produkčního přímo pro Donnera, kterého označuje za svého mentora. Když v roce 1997 produkoval Donnerův film Conspiracy Theory (česky Spiknutí), navštívil New York, kde narazil na Eddieho Berganzu, jenž jej dostal do DC. Příběh jako z pohádky.

No a v roce 2006, kdy Richard Donner znovuvydal svou verzi druhého dílu fimového Supermana, se tihle dva sešli, přibrali k sobě ještě kreslíře Adama Kuberta, kterého v češtině známe spíše z obálek (Comicsové legendy 3: Wolverine 1, Ultimate Fantastic Four: Zrod) či z Ultimátního Spider-mana, kde od čtvrtého čísla kreslí Ultimate X-Meny, a udělali spolu komiksový remake filmového Supermana 2. Víceméně. Je to v podstatě příběh druhého Supermana, který je zasazený do komiksového světa.

Clark Kent a Lois jsou manželé a jediné, co je trápí, je to, že bohužel nemohou mít děti. Proč? No… Kevin Smith to v Mallrats vysvětlil jasně. Ale co se nestalo, z nebe spadla vesmírná loď, v jejíchž útrobách je chlapec, který je supersilný a umí létat. Člověk ani nemusí být největší světový detektiv, aby si dal dohromady, že náš malý návštěvník je další přeživší Kryptonian. Clark a Lois mají své vymodlené dítě, které pojmenují Christopher. Jenže Kryptoniané nikdy nechodí sami. Generál Zod, jeho žena Ursha a lobotomizovaný bývalý přítel a kolega Jor-Ela Non, kteří se rozhodnou udělat z Metropolis a potažmo celé planety Nový Kryptonit. Jenže když můžou s Fantomovy zóny uniknout tři superzločinci, co v tom brání těm ostatním? No, vlastně nic. A tak Superman a svět čelí nejen třem Kryptonianům, ale desítkám supersilných, létajících a psychicky narušených zločinců, kteří chtějí jen ničit. A protože proti ohni se nejlépe bojuje ohněm, nezbývá Kal-Elovi nic jiného, než hledat spojence na těch nejnečekanějších místech.

Bohužel originální vydání tohoto pětisešitového příběhu se neobešlo bez problémů. První tři čísla vyšly v rámci série Action Comics jako sešity 844 – 846. Poté je ale v životě Adama Kuberta vyskytly nedefinované zdravotní problémy a čtvrtá část vyšla až jako sešit číslo 851, a pátá, závěrečná část, vyšla v jedenáctém výročním čísle série (Aciton Comics Annual 11) v květnu roku 2008. O dva měsíce později, 2. července 2008, vyšla kompletka v pevné vazbě. Vzhledem k devatenáctiměsíční prodlevě mezi první a pátou částí se na vydavatelství DC snesla vlna kritiky z řad fanoušků.

Superman: Poslední syn není žádným převratným dílem v životě amerického Mirka Dušína, ale je nadmíru povedeným, čtivým a zábavným mainstreamem v tom nejlepším slova smyslu a, dle mého názoru, je přesně takovým, jakým by si ho Richard Donner přál na plátně.