SCOOBYHO ŠVEJKOVKA

Mluvící pes slyšící na jméno Scooby-Doo a jeho čtyři lidští přátelé Shaggy, Fred, Daphne a Velma společně tvoří partičku, jež řeší různé záhady pod trefným názvem – Záhady s. r. o. Detektivní případy, které náctiletí luští, mají většinou zdánlivě nadpřirozený nádech, ale už se tak nějak stalo pravidlem, že téměř neřešitelné situace, hrozící přerůst mimo meze naší reality, mají nakonec logické a tvrdě materialistické vysvětlení. Každá dohra nabídne takzvané odmaskování mysteriózních bytostí, nebo objasnění jevů a vysvětlení podlých skutků. Převážně se jedná o člověčí finanční podvody, krádeže, či jiné machinace s finančními deriváty. Jakoby poselstvím série bylo, žádné nadpřirozeno neexistuje a o peníze jde vždy, až v první řadě! Prachy a zase jenom prachy! Ježto jsem spíše agnostik, než zarytý ateista, bude to i důvod, proč mi série Scooby-Doo nikdy zcela nepřirostla k srdci, neboť bere dětem naději a víru.

Chtě nechtě, americký animovaný seriál Scooby-Doo je fenomén, který již nějaký ten rok válcuje televizní obrazovky a stal se zdrojem zábavy a vytunelování nejedné dětské duše. Raťafák Scooby-Do, který se narodil v roce 1969 již dávno přeskočil hranice své boudy a ve shodě s mou tezí, že o špinavé zlaťáky jde až v první řadě, zabrousil do všech dalších sfér filmového průmyslu s komerčním  přesahem. Nikdo se pravděpodobně nebude divit, že si Scooby vyzkoušel mimo jiné komiksové panely a bublinky, jež v tuzemsku vydalo nakladatelství BB/art pod názvem Scooby-Doo: Týmovka 1. v roce 2016. Autorem scénáře je Sholly Fisch a kresbu obstaral Dario Brizuela. Kniha první zahrnuje sebrané příběhy ze sešitových vydání č. 1 – 6 a překlad provedl Petr Zenkl.

Komiksový scénárista Sholly Fisch dostal jistě srozumitelné pokyny shora DC, a to propojit sérii Scooby-Do a svět superhrdinů DC. Ostatně v americké továrně na sny to ani jinak nefunguje a konec konců, obě řady se už prolnuly v televizi, takže nic nového pod Sluncem. Záhadologové z týmu Záhady s. r. o. jdou tentokráte po stopě obrovského létajícího tvora, který vypadá jako netopýr a zve se Man – Bat. Shodou okolností, a jak také jinak, potkávají na své dobrodružné výpravě Batmana s Robinem, kteří se nezávisle od nich angažují na rozkrytí stejného úkolu. Slovo dá slovo a létající bubák je po humorné anabázi poražen a lapen. Má to co dělat s tím, že  Scooby-Doo a  Shaggy jsou roztomile nenažraní poserové. Odměnou za dobře vykonanou práci je mládež pozvána na schůzi největších světových záhadologů do Gothamu, a slepice je v kurníku. Jak prosté, milý Watsone!

Jistě, jedná se o primitivní zápletku, ale asi jenom z pohledu dospělého člověka, který tuší, že primární je propašovat Záhady s. r. o. do DC Universa a jeho panteonu superhrdinů. Dětem, kterým nepřijde ani náhodou divné, že pes mluví, jsou podobné autorské kotrmelce zcela ukradené a to je podstatné, neboť komiks Scooby-Doo: Týmovka 1. je určen převážně jim. Tento nesporný fakt se přímo odráží v pojetí kresby, jež je uzpůsobena dětskému oku. Středně tlustá černá kontura odděluje explozivní záplavu  pastelových barev a vine se v realistických tvarech, třebaže je na hony vzdálena propracovaným komiksům ze stejné stáje, pro starší a pokročilé. Dá se říci, že si DC pěstuje a indoktrinuje novou generaci konzumentů.

Pokud se na listech komiksu objevuje tým Liga spravedlnosti (JLA), je nabíledni, že bude časem konfrontována se skupinou superpadouchů Legie zkázy, taktéž z vydavatelského domu DC a naopak. Tento střet dobra se zlem je charakteristický pro americký způsob myšlení a život asi tak, jako že po dni následuje noc a pak nastane ráno. Dogma přítel vs. nepřítel, černá vs. bílá, jak prostý lid, milý Watsone! Zkrátka a dobře, Američané již neumějí žít bez jasně definovaného nepřítele a pocitu národního ohrožení. Není ani náhodou, že se dle erudovaných průzkumů jedná o nejvystrašenější stádo občanů na světě. Mají to v sobě hluboce zakořeněné a uměle pěstované. Bububu!

Naštěstí pro nás odvážné středoevropany se zdravým selským rozumem se v centru komiksového příběhu nachází kompromis v podobě zlaté prostřední cesty a tu představuje Shaggyho a Scoobyho švejkování. Díky tomuto inovativnímu prvku ve světě supráků není kreslený seriál pouhopouhá bezduchá rubačka, ale slušná porce zábavy a nadsázky, která celkem dobře funguje jako komiksová show. Závěrem si dětský čtenář může uvědomit, na rozdíl od filmového seriálu, že ne všemu se dá přijít na kloub. Ne vše má řešení. Není možno každého odmaskovat, obzvláště pak ne supráky, a za každým tajemnem se nemusí nutně ukrývat finanční motiv. Jsou i jiné světy a nikoliv pouze bankovní virtuální hry, jak je neustále podsouváno v televizní sérii. Jestliže mladý čtenář učiní toto poznání, pak ještě existuje víra a naděje, že Endeho Fantázie žije. Komiks vs. televizní seriál skončil ihned v prvním kole 1 : 0 drtivým knockautem. Haf, doštěkal jsem!

P. S. Hluboce se omlouvám za mé filosofování, lavírování, drobné nelogičnosti a jiné nesmysly vycucané z palce jenom proto, abych uměle natáhl text, neboť jsem recenzi vařil z vody. Když se doma provalilo, že komiks dorazil, tak už jsem HO neviděl. Komiks, ani synka 🙂