Batman – Gothtopie

U nakladatelství BBart vyšel již pátý díl komiksové série Batman: Detective Comics, nesoucí podtitul Gothtopie. Kniha složená ze sešitů #25 až #29 série Detective Comics (NEW 52) však nepatří jen ústřednímu příběhu Gothtopie, ale obsahuje také bonusové příběhy oslavující 75. Batmanovo výročí. Knihu tak tvoří různorodá směs příběhů a výtvarných stylů.

Knihu je možné rozdělit na dvě logické části. Celou první část tvoří řádné příběhy patřící do New 52 a jsou dílem scénáristy Johna Laymana. Na jejich kresbě se vystřídali Jason Fabok, Jorge Lucas a Aaron Lopresti. První povídka se odehrává na samém počátku příběhů o Batmanovi – v roce nula, tedy v roce, kdy se Batman poprvé objevil. Začátek ale tentokrát nepatří Batmanovi, ale Gordonovi, poručíku Jimu Gordonovi. Tato nová posila gothamského policejního sboru se v “Práskačově blues” snaží řešit řádění zločineckých gangů, ale zjišťuje, že začít bude muset nejdříve u svých zkorumpovaných kolegů. Pouští se do akce, na jejímž konci se Gordon stává komisařem.

I druhý krátký příběh začíná u komisaře Gordona. Je zavolán pod Nový Trigateský most, ze kterého skočil sebevrah. Na tom by nebylo nic zvláštního, ten most je mezi vrahy populární, ale tentokrát je to jiné. Pod mostem totiž leží pouze lidská kostra. Svědkové sebevrahova skoku tvrdí, že slyšeli trhání, drásání a pleskot stovek drobných křídel. Když se navíc mezi čumily objeví pološílený Man-Bat, tak je Gordonovi jasné, že v těchto “Rozbouřených vodách” bude nutné rozsvítit reflektor se znakem Batmana. Na tuto skokanskou předehru plynule navazuje Batmanovo vyšetřování v příběhu s názvem “Koruna Strachu”.

Poté už začíná hlavní příběh knihy – “Gothtopie”, který původně vyšel v sešitech #27, #28 a #29. Ocitáme se v Gothamu, ve kterém je všechno v pořádku. Zločinnost poklesla o devadesát procent a město je čisté – je bez odpadků i bez zločinců. Batman tak namísto honění se za superzločinci pomáhá hasičům vynášet děti z hořící budovy anebo pomáhá záchranářům u havarovaného autobusu. Zkrátka situace, kdy už maskovaného detektiva není zapotřebí a mohl by pověsit kostým na hřebík. Trápí ho jen sebevrahové, kterých v poslední době značně přibylo. A potom s to najednou stane – Batman si uvědomí, že žije v bludu a zjišťuje, že… ale to už si musíte přečíst v knize.

Se scénáři Jona Laymana je to jako v životě – nahoru, dolů. Nejlépe je napsané hned úvodní “Práskačovo blues”, kde se Gordonův příběh odehrává v několika časových liniích a odhalení toho, co se skrytě stalo na začátku je vcelku rafinovaně odhaleno na konci. Práskačovo blues nakreslil Jason Fabok a vybarvil jej Tomeu Morey. Výsledek jejich společné práce je prvotřídní a pochvalu si zaslouží hlavně scény v dešti. Také kraťas “Rozbouřené vody” je vcelku povedený a zaujme v něm zejména kresba Jorgea Lucase ve vyobrazeních sebevražedného skoku tak, jak jej ve svých výpovědích popsali svědci. Naopak bez chuti a bez zápachu je nejslabší příběh “Koruna Strachu” s kresbou Aarona Loprestiho.

Někde na půli cesty zůstal příběh “Gothtopie”. Nabízí zajímavé téma, zápletku i rozuzlení, ale je to uspěchané. Čtenáři navíc od začátku ví, že je něco špatně, protože jsou tam zcela zbytečně použity postavy, které to svou přítomností odhalují, že Gotham není v pořádku. Čtenář je tak ochuzen o možnost postupně odkrývat realitu společně s Batmanem. Po odhalení skutečné reality nabere děj poměrně rychlý spád. Příběhu by možná prospěl jeden anebo dva sešit navíc, ale to je subjektivní dojem a někdo jiný může rychlé tempo ocenit. Kresby první části Gothtopie se ujal Fabok a zbývající dvě nakreslil Lopresti. Loprestiho kresba je čistá, moderní, detailní a nudná. Není ničím zvláštní anebo specifická a přestože ji toho není moc co vytknout, tak hlubší dojem nezanechá. Vyzdvihnout musím naopak Faboka, který je prostě lepší a jeho obálky jsou fantastické a jsou ozdobou knihy.

Druhou logickou část knihy tvoří krátké bonusové příběhy, oslavující 75. výročí prvního Batmanova případu. Ten se odehrál v roce 1939 na stránkách sešitu Detective Comics číslo #27. Asi uznáte, že není náhoda, že se tyto slavné bonusy objevily v rozšířeném sešitě Detective Comics New 52 s číslem #27. Tenkrát řešil Batman “Případ chemického syndikátu” a řeší ho i nyní. Ta samá zápletka s tím samým dějem, jen je to v modernějších kulisách a s modernější kresbou. Scénář této předělávky napsal Brad Meltzer a o výtvarnou stránku se postaral Bryan Hitch.  Druhým narozeninovým dortíkem je “Stará škola” od Gregga Hurwitze a legendárního kreslíře Neala Adamse. Stará škola vezme čtenáře doslova na výlet časem. Začíná naivní zápletkou někde ve čtyřicátých letech s dobovou kresbou, dobovými barvami a typickou ukecaností a během pronásledování zločinců se postupně přenese kresbou i stylem vyprávění do současnosti. Je to takové lehce psychedelické ohlédnutí za 75 letou minulostí.

Následují “Lepší časy”, které svou kresbou připomínají Moebia. Výtvarno Iana Bertrana má úžasnou atmosféru a je radost být u toho, když Peter J. Thomas vypráví o starém muži Bruceovi, který přichází v papučích a o holi na oslavu svých 75. narozenin. Graficky úžasnou záležitostí je čtyřstránková jednohubka od Francesca Francavilly. Tato extra krátká epizodka s názvem “Déšť” ukazuje záchranu cestujících z havarovaného vozu. Velkou nevýhodou toho minipříběhu je fakt, že pointu pochopí jen ti, kteří četli Batmaní příběh Black Mirror

“Oběť” a spadá do kategorie ‘Co kdyby…’. The Phantom Stranger zde ukazuje Batmanovi, jak by vypadal jeho život, kdyby tenkrát, tam v uličce za kinem, jeho rodiče nezemřeli.

Třešničkou nakonec je povídka “Dvacet sedm” od Scotta Snydera. Vypráví o tom, jak v budoucnosti (200 Batmanova letopočtu) vypadá první den zácviku nového klonu Bruce Wayna. Takže pokud jste se ptali, co se stane se světem, až Batman zemře, tady je odpověď. Jde o zajímavý nápad vyprávěný sympatickou “sci-fi” kresbou Seana Murphyho.

Úplný závěr knihy patří galerii celostránkových kreseb a variant coverů. I přes některé slabší momenty a výtky je Gothtopie skvělá kniha. Přináší zajímavé příběhy, skvělou kresbu a známá jména. Pokud by vám kresba u hlavních příběhů připadala příliš jednotvárná, tak bonusy ten pocit dokonale rozbíjí a i díky nim působí kniha svěžím dojmem. Nakladatelství BBart vydalo tuto knihu opět ve třech různých formátech – jako paperback, v pevné vazbě s přebalem a jako číslovanou limitku s certifikátem.