Můj temný princ aneb Batmano Italiano

Pokud jste si někdy říkali, jak by asi vypadal Batman v evropském provedení, tak už nad tím nemusíte dumat. Nakladatelství Crew pro vás má odpověď a ta se jmenuje “Batman: Můj temný princ”. V nakladatelství DC Comics se rozhodli vytvořit speciální řadu, ve které svěří své superhrdiny ne-americkým nakladatelům a tvůrcům. Batman je první vlaštovkou této řady a ukazuje, že to vůbec nebyl špatný nápad. Šanci na první výstřel dostal oceňovaný italsko-švýcarský scenárista a výtvarník Enrico Marini.

Enrico Marini pracoval na komiksech jako jsou Gipsy (které u nás kdysi začal vydávat BBart), autorská série Orlové říma, Le Scorpion a nebo Dravci, kteří u nás propadli ve čtenářském hlasování o obsahu magazínu Modrá Crew. Pro “svého” Batmana si napsal scénář a sám si jej i nakreslil. Jde o samostatně stojící příběh, který Marini zasadil do lehce futuristického prostředí, a rozhodl se v něm uhodit hned na dvě struny, které vždy spolehlivě rozvibrují mediální prostor – skandály celebrity a únos dítěte. Zdá se, že se playboy Bruce Wayne kdysi spustil s jistou servírkou, která před něj nyní přivedla devítiletou dívku. Může to být Waynova dcera? Joker v tom má jasno a zahrne malou Alinu do svého plánu, jak potěšit svou Harley Quinn. Je zřejmé, že tentokrát to bude hodně osobní a Batman je vzteklejší než obvykle. Je to temná pohádka o princezně, která v zajetí nečeká na jasného prince na bílém koni, ale na drsného temného rytíře.

Číst Mariniho příběh je jako sledovat akční thriller. Jeho vyprávění nikde neztrácí tempo, má ten správný střih a epické filmové scény. Čtenáře hned na začátku popadne a pustí ho až na konci knihy. Při jeho čtení je často těžké se rozhodnout, jestli se na stránce zdržet a kochat se kresbou, a nebo jestli spěchat na další stranu a pokračovat v příběhu. Vyprávění několikrát poruší časovou kontinuitu, ale dělá to chytře a umocňuje se tím celkový dobrý dojem z příběhu.

Marini se dobře vypořádal také s charaktery jednotlivých postav, které jsou přesně takové, jaké mají být. Joker jako vyšinutý génius se správnou dávkou arogance a humoru. Není to jenom věčně vysmátý magor, ale ukazuje také emoce jako jsou například vztek, překvapení, či zklamání, a to jej činí mnohem lidštějším a uvěřitelnějším. Dokonalá je také Harley Quinn. Užívá si pocit, že je milována a chová se jak hysterická rozmazlená patnáctka. Ale není to ta romanticky ztřeštěná blbka, jakou ji píše Amanda Conner. Tady je krásná, žárlivá a nebezpečná. A nebyl by to Ital, aby do svého Batmanova příběhu nezahrnul také jeho femme fatale – Catwoman – zrádnou zlodějku a milenku v upnutém koženém oblečku.

Ale není to příběh, který v Mariniho Batmanovi hraje prim. Už v předchozích odstavcích jsem zmínil Mariniho kresbu, ale byla by škoda ji odbýt dvěma větama. Mariniho kresba je totiž něco, co jeho komiks vytahuje do hvězdných výšin. Jak píše už ve své předmluvě, Batmana si chtěl udělat podle sebe. A to včetně designu jeho batmobilu, batmotorky a batkostýmu. Noví jsou také Joker a Harley Quinn – s novými účesy a líčením vypadají zatraceně cool. V klaunovských maskách, či s klaunovským líčením je namalována také většina padouchů a pouličních gangů a to skvěle dotváří atmosféru a dává to celému vyprávění určitou kompaktnost.

V souladu s filmovým vyprávěním příběhu je i filmové pojetí kresby některých scén. Ať už jde o epické dvoustrany, na kterých Batman majestátně stojí na gotickém chrliči a z výšky shlíží na noční Gotham, a nebo o obyčejný pohled na policejní stanici. Ale nejsou to jenom tyto “architektonické” záběry na město, které činí Mariniho kresbu skvělou. Jsou to také souboje, emoce v obličejích, detailní záběry doplňující širší celky a různé jiné drobnosti, které skvěle fungují a dohromady dělají kresbu naprosto fantastickou. To vše je umocněno ručním vybarvením akvarelovými barvami, se kterými Marini naprosto skvěle a promyšleně pracuje. Ať už jde o zvýraznění dopravního ruchu v nočního ulicích anebo o vytváření kontrastu a zvýrazňování důležitých prvků v obrazu pomocí precizního vybarvování a záměrných nedbalých přetahů.

Můj temný princ je asi tím nejlepším, co se dalo ze spojení Batmana a evropského komiksu dostat. Temný příběh s drsným Batmanem a úžasnou kresbou, ozdobenou akvarelovými barvami. Komiks, který s klidným svědomím můžu doporučit jak dlouholetému fanouškovi Batmanových příběhů, tak i úplnému začátečníkovi, na kterém zanechá tento Batman velmi dobrý dojem. Navíc jde o uzavřený příběh a nakladatelství Crew vydalo původní dvě knihy v jednom svazku. Kniha vyšla v pevné vazbě ve zvětšeném formátu, ale velikosti originálního francouzského vydání bohužel nedosahuje.