BATMAN TEMNÝ RYTÍŘ: ŠÍLENÝ

Jsou komiksy, na které všichni čekají, rychle si vybudují pověst kultu a patří mezi špičku. Není jich zrovna málo, ale taky nikdo nečeká, že o ně bude každý měsíc zakopávat. A pak tu je ta daleko větší hromada, která na sobě často nosí nálepku jakési výplně plující v šedé zóně průměrnosti. Zkrátka mainstream, který neurazí. Je to zcela normální věc a nejen v případě tak velkého kolotoče, jakým komiks rozhodně je. Série Temný rytíř a Detective Comics patřící do šuplíku NEW52 jsou ideálním případem. Do čtení se může každý pustit bez předsudků, bez zbytečného očekávání a příjemně se bavit. O to víc ale potěší, když se z takového kousku vyloupne něco víc. Batman Temný rytíř 3: Šílený je přesně takovým komiksem.

Tak, jak byla předchozí kniha Kruh násilí příběhem o Scarecrowovi a jeho původu, Šílený je pod taktovkou kloboučníka Mad Hattera a jeho originu. Tento veselý, na svých speciálních čajících si ujíždějící chlapík unáší v Gothamu lidi a když už se je rozhodne vrátit, nejsou zdaleka v takovém stavu, jako na začátku. Ti šťastnější to jen nepřežijí. Policie je bezradná a jediný, kdo tomu může přijít na kloub, je Batman. Jak jinak. Ten si zase mezitím řeší osobní milostně problémy, a jak je zvykem, má toho opět až nad hlavu.

Jervis Tetch jako Mad Hatter patří mezi klasické batmanovské záporáky, třebaže je u nás vcelku neznámý. Bruce začal trápit už v roce 1948 a mezi jeho speciality patří věcičky na ovládání mysli a zásoba čajů pro každou příležitost. Je docela zajímavé, že je to člověk, který si drogami přizpůsobuje vědomí aktuální potřebě… Zároveň to je ale šašek hrající si na Kloboučníka z Alenky a jako dospělý čtenář musíte jen pokrčit rameny a smířit se s tím, že komiks se dělá i pro děti. To je ale ve značném kontrastu s tím, co se v třetím Temném rytířovi děje. Celý Hatterův origin je pojat citlivě a dobře vysvětluje jeho původní motivaci. Až by s ním jeden soucítil.

Takové nápady ale přejdou ve chvíli, kdy Mad Hatter ukáže, co v něm doopravdy je. Musí mít v hlavě pořádný bordel a před jeho nečekanou brutalitou musí smeknout úsměv snad i samotný Joker. Brutalita některých scén je nečekaná a šokující. Násilí samo o sobě o kvalitě díla nevypovídá vůbec nic, ale vždycky, když mě dožene nějaký komiks k tomu, abych si pomyslel “no ty vole, to je mazec”, je to známka toho, že tady jde o něco víc, než jen obyčejný mainstream. A ano, takhle kniha nepatří a pravděpodobně ani patřit nebude mezi vrcholy  létajícího myšáka, ale je důkazem, že když se chce a sejdou se talentovaní autoři, tak i z mála jde vytřískat maximum.

Scénárista Gregg Hurwitz se snaží co se dá. Napsal příběh, který nakonec sice zklouzne mezi klišé, ale sem tam vymyslí panel, u kterého musíte jen uznale pokývat hlavou. Až je docela škoda, že komiks nedostat o něco lepší kabátek. Větší část má na svědomí Ethan Van Sciver a jeho práce až křičí do světa už několikrát zmíněné slovo “mainstram”. Pěkná, na úrovni, dobře řemeslně udělaná, snadno zapomenutelná. Autorem, který ke konci na pár listů naskořil je Szymon Kudranski, jehož styl už nějaký ten ksichtík má, bohužel je vidět, že neměl čas to se scénáristou lépe promyslet a výsledek na závěr téměř zabil naprosto nehodicí se koloring. Škoda.

Batman Temný rytíř 3: Šílený je rozporuplná kniha. Po prvních stránkách mi bylo jasné, že je to “jen” další generický NEW52 příběh, který může každý šmahem označit za průměr a zapomenout na něj. Těch několik momentů, kdy mě příběh dokázal vytáhnout z letargie a donutil o něm přemýšlet, však dokázalo změnit můj záměr. Některé stránky překypují potenciálem, ale je pravděpodobné, že vlastně ani nikdo nechtěl, aby z něj bylo něco víc. Přesto to bylo příjemné překvapení a zatím to nejlepší, co se v sérii (a v sesterské sérii Detective Comics) vydávané nakladalelstvím BB/Art objevilo.