logo

KRIMINÁLKA GOTHAM

Všichni si asi říkají, jaká je to pohoda dělat policajta ve městě, které má svého vlastního Batmana. Jasně, zločinci jsou poněkud extravagantnější (rozuměj šílenější, masochističtější), ale pořád je tady Big Bad Batman, který vám nakukuje přes ramínko a hlídá, aby se vám nic nestalo. Minimálně takový je názor policajtů z okolních měst. To zjistil Jim Gordon už v době, kdy se Gotham stal zemí nikoho a policejní komisař si pokoušel najít práci někde jinde. Pravda je taková, že dělat strážce pořádku ve městě, které má svého vlastního vigilanta není až taková lahoda. Nejenom, že vás ostatní nepovažují až tak docela za pořádného policajta, ale navíc je to i tak trochu zahanbující po profesionální stránce věci. Policejní oddělení Gothamu se s tím srovnává po svém. Dokonce přidali Batmana i na desku s nevyřešenými případy. Jako vyšetřovatele.

Ne vždy ale chcete, aby velký taťka řešil problémy za vás. Třeba jako v případě detektiva Marcuse Drivera a jeho parťáka Charlieho Fieldse. Nebo spíše bývalého parťáka. Takhle to totiž dopadá, když zkřížíte cestu takovému psychopatovi, jako je Victor Fries, známější pod pseudonymem Dr. Freez. Zatímco Marcus si z tohoto střetnutí odnesl jenom nějaké ty drobnější omrzliny, Fieldse si mohli jeho kolegové začít vhazovat do skleniček s whiskey. A tak začíná závod s Batmanem – kdo dopadne Freeze dřív. Ač by se dle anotace knihy na přebalu mohlo zdát, že jde o nosnou dějovou linku, je souboj s Freezem pouze úvodní příběh do této nadmíru zajímavé série. Během 240-ti stran se ženy a muži Gothamské policie střetnou nejen s mrazivým Freezem, ale budou čelit i ohnivému Firebugovi, obyčejným zlodějům spodního prádla, únoscům a dokonce i vlastní temné minulosti. A to platí speciálně pro René Montoyu, kterou se rozhodne navštívit její strýc známý Two-Face, s nímž si užila své už ve výše zmiňované sérii No Man´s Land.

Už jen z názvu knihy “Gotham Central: Při výkonu služby” je jasné, že nepůjde o typicky superhrdinskou řežbu mezi latexáky, ale spíše o řádně noirový vhled do práce policejního oddělení v jednom zatraceně špinavém městě. A něco takového nemohl zvládnout lépe nikdo jiný, než Ed Brubaker. Autor noirové série Criminal (která vyšla v deluxe edici ve dvou svazcích i u nás), není v Gothamu poprvé. Zavítal tam již v rámci příběhu ze série Elseworld – Batman: Noir, kde Jim Gordon pracuje jako soukromý detektiv. Už tehdejší návštěva poskytla čtenářům lahůdkový, i když lehce klišoidní (věčně opilý soukromý detektiv, který jako jediný může vyřešit případ/zachránit život/etc.) příběh. Onu klišoidnost ale Brubaker skvěle využil a perfektně narouboval na galerii svérázných Gothamských postaviček a vytvořil tak jeden z nejlepších Elseworldských příběhů (viz. recenze James Gordon P.I.). Se stejnou bravurou a talentem rozehrál i na stránkách Gotham Central nezapomenutelnou temnou symfonii, která nemá za úkol čtenáře povrchně pobavit a poté vyšumět, ale právě naopak – vtáhnout do děje, seznámit s postavami, zamilovat si je a soucítit s nimi. A to se mu daří skvěle. Možná i proto, že na scénáři s ním spolupracoval výherce čtyř Eisnerových cen, Harveyho ceny a jedné GLAAD Media Awards (Gay & Lesbian Alliance Against Defamation) Greg Rucka.

San Francisský rodák poprvé spatřil komiks už v pěti letech, kdy narazil na černobílý reprint The Incredible Hulka od Stana Lee a Jacka Kirbyho. To ho přivedlo k psaní a už v deseti letech vyhrál první cenu v mezikrajské povídkové soutěži. Už tehdy bylo jasné, že psaní je jeho budoucnost. Začal sedmidílnou knižní sérií o Atticusi Kodiakovi, profesionálním bodyguardovi (na kterou nepřímo navazuje i komiksová minisérie Stumptown). Do komiksového světa pronikl pod hlavičkou nakladatelství Oni Press již v roce 1998 s (nepřekvapivě) kriminálním příběhem Whiteout o vraždě na základně v Antarktidě, kterýžto kousek si vysloužil pokračování s názvem Whiteout: Melt. Od roku 2000 se se svou tvorbou přesunul pod hlavičku komiksového mamuta známého dříve jako National Allied Publication, později – neoficiálně – jako Superman-DC a nakonec tak, jak jej známe dnes –  DC Comics, kde dostal na hraní hračky pro velké děti. Napsal novelizaci série No Man´s Land, poté vydržel u světoznámého detektiva i nadále, a stvořil příběhy jako Bruce Wayne: Murdered, Bruce Wayne: Fugitive, Batman: Death and the Maiden. S Wonder Woman si začal hrát nejdříve v příběhu Wonder Woman: The Hiketeia, aby u ní posléze vydržel až do roku 2006. Podílel se na úspěšném megacrossoveru Infinite Crisis a následné sérii 52, na které spolupracoval spolu s Geoffem Johnsem, Grantem Morrisonem a Markem Waidem.

Přímo Supermana ke hraní nedostal, ale rozhodně se podílel na jeho domovské sérii Action Comics poté, co se více zaměřila na Kryptonianské hrdiny Nightwinga a Flameboye. Původně méně významné entity Kryptonianského panteonu, jejichž jméno si vypůjčil Superman a Jimmy Olsen poté, co skončili v zaláhvovaném městě Kandoru. Jimmyho později v roli Flameboye vystřídala Lois Lane jako Flamebird, když se spolu s Clarkem snažili najít cestu zpět na Zemi. A ano, Superman a Lois inspirovali Dicka Graysona a Bette Kane ke vzniku pozemské obdoby Nightwinga a Flamebird. Od roku 2011 Rucka dělal na webu komiksu Lady Sabre and the Pirates of the Ineffable Aether – steampunkové dobrodružné sérii. V roce 2013 rozjel kickstarterovou kampaň za vydání papírové podoby Lady Sabre a během osmi hodin získal úžasných 27 000 dolarů. Prostě a jednoduše jde o činného a především schopného autora, který skvěle zapadl vedle neméně precizního Eda Brubakera.

Jak se ale často zmiňuji, nejen scénářem živ je komiks. O vizualizaci Gothamského oddělení, jeho mužů a žen, temných uliček a ještě temnějších duší se v tomhle případě postaral Michael Lark. Kreslíř, jehož hrubá, drsná a zároveň precizní kresba je přesně to, co Gotham Central: Při výkonu služby potřeboval k dokonalosti. Je jen málo kreslířů, kteří by zvládli tak skvěle a výrazně podtrhnout vyznění příběhů Gothamských policistů, ať už při výkonu služby, kdy jdou po stopě šíleného zločince, nebo v jejich osobních životech, které jen málokdy obsahují více světla, než jejich noční směna. A stejně jako Ed a Greg píší příběh z Gothamu, kde se snaží co nejvíce vyvarovat Batmana, Michael je v tom svou kresbou skvěle podporuje. Pokaždé, když se na scéně objeví Temný rytíř (a že se to mockrát nestane), je vyobrazen méně výrazně, než ostatní postavy. Méně detailů (někdy v podstatě jen náčrt) jen zdůrazňují, že v tomhle případě, v tomhle příběhu, hraje Batman až páté, šesté housle. Tady není tím neohroženým hrdinou, ale spíše jen trpěnou nutností, mnohdy překážkou pro hlavní postavy tohoto brilantního příběhu o životech a strastech obyčejných ochránců zákona bez superschopností a technických vymožeností. Obyčejných žen a mužů, kteří se navzdory všem okolnostem, těžkostem a nepříjemnostem rozhodli postavit do první linie Gothamské obrany, i když jim to mnohdy přináší jen utrpení a bolest. Přesto se nevzdávají a čelí všemu, co jim to špinavé a zaplivané město, které nadevše nesnáší a zároveň milují, vrhne pod nohy. A o tom přesně tenhle komiks je.

BBArt nám opět jednou přináší perlu mainstreamového komiksu, která ale nemusí sednout každému (obzvlášť jestli očekáváte komiksovou adaptaci úspěšného televizního seriálu). Martin D. Antonín a Pavel Mařata odvedli skvělou práci, díky které si tenhle jedinečný kousek můžeme vychutnat i u nás. Na závěr se dá říct jen jedno – neváhejte, tenhle kousek stojí za to. Dejte mu šanci a snad i vy najdete zálibu ve špinavých Gothamských uličkách, kde ne vždy je místo pro maskovaného strážce pořádku.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michal Henzl

Autor. Vesmírný povaleč, těhotný smradlavý lenochod, ostuda lidstva, odporný a páchnoucí, slizký a hnusný zelený lidský výkal. Nejradši by se celý život ládoval dobrůtkami všeho druhu, barev a chutí, četl komiksy a koukal na filmy. Ale stejně ho máme rádi. Boudí komiksový specialista.


KOMENTÁŘE