logo

TETSUO – MUSIC BY CHU ISHIKAWA

Brutální a extravagantní nebo naopak geniální. Pro jedny těžko stravitelný a nechutný hnus, pro jiné vysoké umění se statusem kultu. Ať už si zvolíte jakýkoli z těchto kontroverzních přívlastků, je jasné, že se na snímek o dobrovolné, leč bolestivé přeměně člověka v dokonalejší bytost budou bezpečně hodit. Tetsuo, železný člověk.

Shinya Tsukamoto (Šin’ja Cukamoto) začal točit na 8mm kameru, kterou dostal od otce ve čtrnácti letech a po univerzitě (studoval olejomalbu) točil reklamy. Debutoval právě tímto černobílým nízkorozpočtovým filmem v roce 1989 podle vlastního scénáře divadelní hry, kterou zkoušeli na škole (ruku na srdce, dokážete si tohle představit jako činohru?). Kromě režie se na něm podílel i jako kameraman, střihač, herec a producent. Prostě perfekcionista, který se nechce spoléhat na ostatní a raději si většinu dělá sám. Film s poameričtěným názvem Tetsuo: The Iron Man záhy sklidil úspěch a dočkal se už barevných pokračování s podtituly Body Hammer (1992) a The Bullet Man (2009). Dokonce prý remake tohoto filmu chtěl dělat Quentin Tarantino, ale nedostal povolení.

We can rust the world into the dust of the universe. Let´s do it. Our love can destroy this fucking world. Get ´em!

I když japonské vnímání umění bylo vždy někde jinde než evropské a americké, zde je viditelná inspirace biomechanikou H. R. Gigera, lehce říznutá Lynchovou Mazací hlavou. Prostě surrealismus a cyberpunk, zajímavá těkavá kamera a videoklipový střih, minimum dialogů a tušený strach. To vše umocňuje klasická animace namísto digitálních triků (Tsukamoto je velkým obdivovatelem Jana Švankmajera) a cit pro navození potřebné atmosféry třeba jen ruchy nebo i tichem. Trochu ovšem ruší chaotičnost a zdlouhavost, které jsou japonské bizarní kinematografii tak vlastní.

Hudbu k Tetsuo složil Chu Ishikawa, který má zalíbení v elektronické, industriální, noise či ambientní hudbě. K dnešku na kontě přes desítku filmové hudby a působení v industriálních kapelách DER EISENROST a ZEITLICH VERGELTER. Soundtrack Tetsuo jako album vyšel ale až v roce 1992 u absolutně neznámého labelu (o dva roky později u Japan Overseas a v roce 1998 pod názvem “Tetsuo I – II“ u Culture Publishers Inc.), na kterém se nachází skladby jak z prvního, tak druhého snímku.

A jsou to právě skladby z prvního filmu, které podle mě osobně nahrávce vévodí. Hned úvodní “Megatron“ je chytlavě ostrá vypalovačka a šlapavý hit. Oproti tomu “Mausoleum“ je exoticky psychedelické, naopak minimalistická “Lost“ s poklidným podmanivým klavírním motivem je krásná kompozice. Sice jsou to jen tři songy a každý je trochu jiný, ale právě v té pestrosti je jejich síla. Hlavní motiv je všudypřítomný po celé trvání skladby a jen zlehka se rozvíjí. Ne že by ostatní tracky, které zazněly ve druhém díle, byly horší, ale jsou prostě jiné. I když závěrečný “A Burned Figure“ navazuje na tu předchozí strukturu, další už jsou takové odlidštěné, strojové. Víc se v nich projevuje elektronika, dynamičnost nebo noise. Např. “Dinosauroid“ už je v podstatě dřevní industrial.

Při poslechu tohoto soundtracku jsem měl trochu pocit jako u některých nahrávek NINE INCH NAILS (a nebyl jsem daleko od pravdy, protože Trent Reznor dělal ústřední song pro třetí film). Popř. jsem si vzpomněl na EINSTÜRZENDE NEUBAUTEN a jejich dokumentární film “Halber Mensch“ (1985) natočený na šrotovišti dalším Japoncem, Sogo Ishiim. Tak jako tak, tohle album obstojí i samostatně, aniž byste vůbec věděli, že nějaký film existuje. Milovníci elektronické a industriální hudby rozhodně nebudou zklamáni.

1992 Adisc
čas: 37:40
země původu: Japonsko
styl: elektro cyber industrial
odkaz: http://en.wikipedia.org/wiki/Tetsuo:_The_Iron_Man

tracklist:
1. Megatron
2. The Sixth Tooth
3. Rana Porosa Porosa 1
4. Mausoleum
5. Lost
6. Dinosauroid
7. Rana Porosa Porosa 2
8. A Burned Figure

…a nakonec Japonec:

(Visited 64 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Tomáš Baran

Autor. Hudební nadšenec, který má na starost seriály nejen o filmové hudbě. V současnosti vedle své hudební odbornosti pracuje na rozšiřování znalostí pivních. Protože i pivo může mít tolik odstínů a chutí jako sama hudba. Kdo by mu takové starosti nezáviděl.


KOMENTÁŘE