Tokijský ghúl 1 – 3

Kdo, nebo co je to ghúl? Jsou to nelidské bestie schované v lidském těle. Na první pohled k nerozeznání od obyčejných lidí. Jsou to vysoce nebezpečné bestie s nadlidskou silou a schopnostmi. Jejich primární cíl je zabíjet a jíst nevinné obyvatele Tokia. Je důležité jejich populaci vyhladit, hlásit jakékoliv podezřelé chování nebo nález. Ghúlové jsou přímým ohrožením lidstva. Krvelačné příšery bez emocí, stále jen toužícím po lidském mase. Mrtvý ghúl je dobrý ghúl. Právě proto vznikl speciální policejní útvar, který má za úkol je monitorovat, vyhledávat a pokud možno, i hned je bez milosti likvidovat.

Tokijský ghúl je manga série patřící do kategorie temné fantasy. Odstartovala v roce 2011 a počet knih se zastavil na čísle 14. Brzy po vydání si získala nejen velký ohlas, ale také řadu ocenění. Není proto divu, že se dočkala i anime zpracování, videohry a letos by světlo světa měl spatřit i hraný celovečerní film.

Ale zpět k tomu, kdo nebo co je to ghúl. Ghúlové se od nás příliš neliší. Mají city, osobní problémy, emoce i rodiny. Na první pohled je od obyčejných lidí nerozeznáte. Mají jen jeden zásadní problém. Nedokáží se živit ničím jiným, než lidským masem. A kávou… Bohužel v tomto “problému” je zakopaný pes. Jakmile ucítí lidskou krev, změní je touha po mase ve vraždící bestii s pařáty a rudými očima. Někteří se s tím snaží bojovat. Vyhledávají mrtvá těla, snaží se zapadnout do obyčejné společnosti, pracovat, studovat a žít poklidný život. Jenže jsou mezi nimi i tací, kteří lidi vnímají jen jako potravu a nezastaví se před ničím.

Hlavní hrdina, mladý Ken Kaneki, se shodou okolností ocitá přesně mezi oba světy. Začalo to útokem ženského ghúla, který pro oba nedopadl dobře. Ken je vážně zraněn, ghúl mrtev a doktora v nemocnici nenapadne nic lepšího, než použít orgány mrtvé ghúlice ke Kenově záchraně. Ten tak náhle přestane patřit mezi lidi a pravým ghúlem taky není. Musí se naučit žít v jejich světě a pokud to bude možné, zachránit i to lidství v sobě. Asi je zřejmé, že obě strany mu to rozhodně neulehčí a brzy se dostane mezi krutou nekončící válku mezi lidmi a ghúly.

Právě na tomto konfliktu a problému soužití na první pohled rozdílných druhů je založen příběh Tokijského ghúla. Zdá se to jednoduché. Jedni jsou dobří, druzí zlí a nezaslouží si nic jiného než smrt. Zažili to už upíři, zlobři, afroameričané, židé… Vždycky se nakonec ukáže, že pravda je někde uprostřed. Že nic není jen černobílé (narozdíl od této mangy). Zdá se to jako ohrané klišé, a je to pravda.

V Tokijském ghúlovi to ale funguje opravdu dobře. Když pomineme sem tam nějaký ten infantilní výstřelek, který musíme připsat na vrub klasické “japonské divnosti”, zbude překvapivě silný příběh plný emocí a napětí. Najednou se před námi otevře zručně provázaný příběh potulující se na hraně fantasy, thrilleru i hororu. Navíc nechybí akce a sličné dívky klasických manga sexy proporcí (rozhodně se však nejedná o nějakou erotickou mangu, ve které jde jen o to, ale sem tam ladná křivka vždy potěší). Jsem upřímně zvědav, kam se v příštích dílech děj bude ubírat. Tokijský ghúl má v sobě něco, co pravděpodobně snadno chytne i čtenáře, kteří manga produkci běžně neholdují.