logo

ZAVŘETE OČI, PŘICHÁZÍ PÁN SNU!

Neil Gaiman je bez diskuze jedním z nezajímavějších autorů přelomu těchto dvou století. Navíc se mu dostalo i velké úcty od jeho čtenářů, což v dnešní hektické době není zrovna málo. V tématu tohoto měsíce jsme jemu a jeho dílům věnovali velký prostor. Jedno podstatné a zároveň nejblyštivější téma jsme zatím jen zlehka naznačili. Nyní přišel čas poodhalit jeho roušku, která je tkaná tenkými nitěmi měsíčního svitu. Za Gaimanovým úspěchem a popularitou totiž na prvním místě stojí komiksová série pojmenovaná Sandman. To je mistrům majstrštyk, který ho vystřelil na to největší výsluní spisovatelské elity. Série začala vycházet u amerického mamutího komiksového nakladatelství DC Comics, respektive u jeho temnějšího a dospělejšího dítěte Vertiga, v roce 1988. A díky mravenčí a neúnavné práci tuzemského nakladatelství Crew si po více než deseti letech mohou celou sérii vychutnat i tuzemští čtenáři.

Sandman, též zvaný Sen či Morfeus, je hlavní postavou této stejnojmenné série. Prvním a asi i nejpodstatnějším detailem je jeho role v celé sérii. Zatímco čtenáři jsou vesměs zvyklí, že kolem hlavní postavy se točí všechny události a scény, tak Sandman je vlastně pravým opakem. Ve většině příběhů má pouze jakousi pozorovatelskou roli, občas posune stavidla osudu správným směrem, chová se v absolutním rozporu se zaběhlými komiksovými klišé a sám tvrdí, že „dělá jen svou práci.“ Pasivní role hlavního hrdiny je něco, na co čtenáři do té doby nebyli moc zvyklí. Když k tomu přidáme až temně depresivní freudovské pozadí příběhu, dostaneme se k něčemu, co nemá ve světě komiksové scénáristiky přílišného srovnání. Vše začíná už u mýticky kolážovitých obálek, které má na svědomí mistr svého řemesla, Gaimanův osudový parťák, Dave McKean. Zatímco na samotných příbězích se vystřídalo více kreslířů, McKeanovy obálky jsou nepřehlédnutelným poznávacím znamením celé série.

Následující řádky jsou pojaty poněkud faktograficky a stroze, ale pravděpodobně nebylo jiného řešení. Tedy pokud by se nemělo jednat o velmi rozsáhlý elaborát. Zachytit pocity z celé série je věc velmi niterní a individuální a nejsem si jist, jestli by z toho pak něco měl někdo, kdo kouzlu této výjimečné dosud nepodlehl.

JEDEN Z VĚČNÝCH

Sandman samotný patří do rodiny Věčných (Endless), kteří se zde, dle mytologie komiksu, objevili již na samém počátku věků. Mnohem dříve než si lidé vytvořili bohy a budou tady až do posledního dne. Třešničkou na sandmanovském dortu je pak fakt, že jména všech věčných začínají v originální anglické verzi na písmeno „D“. S tímto překladatelským oříškem nesvedl vítězný boj ani Víktor Janiš,  jeden z nejlepších domácích překladatelů. Tahle slovní hříčka totiž v češtině jednoduše nemůže fungovat.

Osud (Destiny) – je postava, která byla původně vytvořena v jiných komiksech nakladatelství DC. Poprvé se objevila v titulu Weird Mystery Tales spolu s jinými postavami, které Neil Gaiman rovněž zakomponoval do Sandmanova světa. Osud se dokonce objevil na jedné obálce Supermana. Tahle postava patří samozřejmě na začátek seznamu Věčných, protože je ze všech nejstarší a objevil se tady již při vzniku samotného Vesmíru. Je zobrazován jako starý muž zahalený ve své kápi a evokuje tak úděl jakéhosi věčného mnicha. Ona kápě mu zahaluje oči, což je poněkud zvláštní, protože sám o sobě je slepý. Velmi často se mu stává, že vidí sám sebe, a to dokonce i několikrát. K jeho zápěstí je pevně připoutána Kniha, ve které je popsán osud celého Vesmíru. Všechny osudy jsou poněkud složité, takže ani nepřekvapí, že jeho říše je plná labyrintů.

Smrt (Death) – je postava, která se naprosto vymyká běžným představám smrti jako takové. Minimálně u nás je vžitá vizualizace postavy v kápi ohánějící se kosou. Gaimanova Smrt je však absolutním opakem. Jedná se o mladou a nesmírně atraktivní ženu plnou sex appealu. Podle Neila Gaimana byla stvořena dle reálné postavy, známé Mika Drigeberga, Cinnamon, což je původem francouzský kreslíř, který se podílel na sandmanovských komiksech, především v prvních dílech této série. Smrt na sobě nosí černé, avšak moderně pojaté oblečení a na krku se jí houpe Anchem (egyptský hieroglyf, zvaný též nilský kříž, znamenající život). Jedno oko má nalíčené jako Vedžat, což je mnohovýznamový staroegyptský posvátný symbol spojený s bohem Horem. Často v překladu označován též jako Horovo oko. Morfeus se v komiksu sám několikrát zmiňuje, že Smrt je mu ze všech ze všech Věčných nejbližší. Často ji také až moc familiérně oslovuje „Sestřičko“. Její říše je jedno veliké tabu, protože se o něm bojí hovořit i ostatní Věční. Sama Smrt každých sto let prožije jeden den jako obyčejný člověk, aby okusila, co lidem bere a poznala tak hořkou chuť smrtelnosti. Scény, ve kterých se takto vyskytuje, bývají nejemotivnějšími z celé komiksové série.

Sen (Dream) – používá samozřejmě také jména Sandman či Morfeus a je hlavní postavou celé ságy. Skryt v pozadí pozoruje, občas hýbe samotným dějem. Původní komiks, který se jmenoval Sandman vycházel u DC v sedmdesátých letech. Gaiman ponechal jen původní název a zbytek totálně změnil. Zrnko písku nezůstalo na svém místě. Vydavatelé si dodnes mohou mnout ruce, že autorovi nechali naprosto volné ruce. Sen může vypadat různě a občas své podoby mění. Nejčastěji ovšem vypadá jako mladá verze Roberta Smítne z kapely The Cure. Bledá tvář, rozčepýřené havraní vlasy a oči, do kterých přes sílu jejich lesku stěží proniknete. Dá se vnímat rovněž jako postava z klasické řecké tragédie. Jeho říše hraje v celé sérii naprosto zásadní roli a jeho sluhové jsou někdy hlavním postavami jednotlivých kapitol. Hodně z nich se již objevilo v jiných komiksových sériích. Snad mimo Osudu je nejpreciznější ze všech Věčných a dbá na své povinnosti.

Zkáza (Destruction) – je zobrazován jako vysoký svalnatý muž s pořádným plnovousem. Jeho věrným druhem je mluvící pes Barnabáš, jehož ovšem na dobu neurčitou zapůjčil své sestře Delirii. Je asi nejvíce umělecky založen ze všech Věčných, proto bývá zobrazován nejčastěji u malířského plátna. Píše básně a libuje si i v jiných uměleckých činnostech, což se moc nepojilo se zastáváním funkce v jeho úřadu, tak jej raději opustil. Aspekt zkázy od té doby není ve světě moc pod kontrolou. Nabízí se tedy v pravdě filosofická otázka, zda je ještě Zkáza nadále zkázou, když se vyhýbá svým povinnostem. V samotné sérii o něm sourozenci hovoří jako o marnotratném bratrovi.

Touha (Desire) – je oboupohlavní bytost, u které v celé sérii není jasné, jestli je mužem nebo ženou. Vrhá dva stíny, z nichž jeden je nestálý, roztěkaný a částečně průhledný, naopak druhý je rovný a strohý. Má „dvojče“ Zoufalství, ale přesto je Touha pokládána za starší. Sama Touha není nikdy majetkem, ale vždy vlastníkem. Má kůži kouřovitě bledou a ostré žluté zářící oči. Žije ve své vlastní říši, jenž se jmenuje „Práh“ a má podobu obrovské sochy zosobňující Touhu samotnou. Však touha žije v této obrovské soše pouze v jejím srdci, které je jejím znakem. V této říši neustále zapadá slunce. „Touha je všechno, co jste kdy chtěli. Bez ohledu na to, kdo jste a co děláte. Všechno.“

Zoufalství (Despair) – je zobrazováno jako tlustá ošklivá nahá žena. Na ruce má prsten s háčkem, který si zarývá do masa. Háček je rovněž symbolem její moci. Kůži má studenou a vlhkou. Oči mají barvu šedivé oblohy deštivých nocí. Její hlas je spíše šepot a moc toho nenamluví. Přestože není nějak cítit, z jejího stínu se line pronikavý, pižmovitý pach jako z kůže hada. Zoufalství je až druhým aspektem, první zemřelo kdysi dávno a bylo skoro totožné. Její říše je plná zrcadel celého světa. Neodrážejí ovšem její obraz, ale fungují jako okna vedoucí ke každému zrcadlu našeho světa. Občas, když se zahledíte do zrcadla, ucítíte jak se vám do srdce zachytil její háček.

Delirium – je  nejmladší z Věčných a kdysi bývala aspektem Radosti (Delight). Jak došlo k tomu, že se z ní stalo Delirium, neví ani Osud sám. Je to jedna z mála věcí, kterou nevyčte ze své knihy. Delirium bývá zobrazována jako malá dívka, oblečená do extravagantní garderoby hrající všemi barvami. Každé její oko má jinou barvu, jedno je zelené a druhé modré. Její království je groteskní místo s neustále se chaoticky měnicími barvami, plné těch nejzvláštnějších předmětů roztodivných tvarů.

STRUČNÝ POPIS VYDANÝCH KNIH (POZOR, OBSAHUJE MOŽNÉ SPOILERY!)

I. – Preludia a Nokturna – Pán snů je uvězněn čarodějem, jsou mu ukradeny symboly jeho majestátu a jeho říše mezitím chátrá. Musí se osvobodit a uvést věci na pravou míru.

II. – Domeček pro panenky – Sandman zjišťuje, co se stalo během jeho uvěznění a musí se vypořádat s nástrahami, které jsou na něj připraveny. Při obnově své říše zjišťuje, že mu uprchly některé noční můry, které je nutné získat zpět. Navíc se objevil snový Vír, který může zničit celý svět. V paralelní linii příběhu se odehrává příběh Rose Wolkerové, která stále hledá svého dávno ztraceného bratra.

III. Krajina snů – se skládá ze čtyř hrůzných příběhů. O spisovateli, který má doma Můzu, o čem sní kočky, o první části dohody s Williamem Shakespearem, a také o tom, jaké to je, když nechcete být nesmrtelnou zrůdou a přesto jí jste.

IV.Údolí mlhSmrt přesvědčí Morfea o tom, že uvrhnout Nadu na tisíce let do bolesti v Pekle jen proto, že zranila jeho pýchu a odmítla ho, není správné. Sen se proto rozhodne vydat do Pekla, i přesto, že mu kdysi dávno Lucifer slíbil, že ho zničí.

V.Hra o Tebe – Jaké to je, když se vaše sny stanou skutečností? To se v této knize dozví Barbie, kterou její vlastní snový život začne žádat o pomoc.

VI.Báje a odlesky – Soubor více krátkých povídek, z nichž se většina odehrává v době před Hrou o Tebe. Obsahuje také povídky z různých speciálů.

VII.Krátké životy – Nejmladší z Věčných Delirium přemluví Sen, aby jí pomohl najít ztraceného bratra Zkázu, který svůj úřad opustil před třemi tisíci lety. Díky tomuto hledání dojde k rozhřešení bolestivého vztahu mezi Sandmanem a jeho synem Orfeem.

VIII. – Konec světů – Chyceni ve víru bouře reality zamíří poutníci v čase, mýtu a představivosti k tajemnému hostinci. Než bouře utichne, tráví poutníci čas vyprávěním příběhů podle tradice Chaucerových Canterburských povídek.

IX. – Blahovolné – Tři, co jsou jedna – Erinye – pomstí pokrevní hřích. Vyvrcholení celé série, kdy dojde i na pláč a slzy. Nad osudem vládce snů se stahují mraky a mýtické bytosti bezohledně manipulují životy smrtelníků. Každý čin má své následky… a dobré skutky přinášejí nezastavitelnou tragédii…

X.Tryzna – Epilog k celé sérii. Poetické a melancholické rozloučení s kultovní řadou, v podání těch nejslavnějších kreslířů. Vzhledem k názvu Tryzna, je celkem nepřekvapivé, že je tématem vyrovnávání se se smrtí… ale i důležitost příběhů a vyprávění. Potkáte většinu starých známých a pár zcela nových.

XI. – Věčné noci – Neil Gaiman vždycky sliboval, že se do Sandmanova světa vrátí. A s pomocí nejlepších malířů světa se vrátil k sedmi postavám, které ho proslavily, a přinesl nám nové sny… a noční můry. Tomuto nedávno vyšlému dílu se budeme ještě věnovat podrobněji.

Lovci snů – Tentokrát se vracíme do minulosti (a do Japonska) v příběhu o mnichovi a magické lišce, která se do něj zamiluje. Jenže tu jsou ještě démoni, kteří usilují mnichovi o život.

Předehra – Co se dělo před prvním dílem? Může Sandman za konec světa? Kdo zabil Sandmana? Na všechny otázky dostanete odpovědi v úžasně vypadajícím prequelu k Sandmanovi.

Neilu Gaimanovi bez diskuze nelze upřít jeho autorskou plodnost, jeho cit pro výběr tématu a literární sečtělost. Rovněž mu nelze upřít preciznost při zpracování, výběr spoluautorů při tvorbě a stoprocentní nasazení, které svým dílům dává. Ona produktivita může být občas i na škodu, protože kvalita jeho děl je mírně kolísavá. I tak stále mluvíme o jednom z nejzářivějších scénáristů přelomu tohoto a minulého století.

(Visited 60 times, 1 visits today)
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Roman Bílek

Autor. Komiksový scénárista a publicista, spoluvydavatel komiksového fanzinu BubbleGun, recenzent komiksů, občasný pisatel povídek a hudební kritik. Velký boudí otec zakladatel a spoluautor série Sněhulení.


KOMENTÁŘE