logo

SANDMAN A JEHO HRAČKY

V životě každého člověka může čas od času nastat trapný okamžik. Nejinak je tomu v případě komiksáků, tedy fanouška komiksů. Může to nastat třeba ve chvíli, kdy v dobré společnosti přiznáte, že jste ještě nečetli Sandmana. Trapas! To je skoro horší než přiznat, že si po záchodě nemyjete ruce. A ptáte se, jak to vím? Ano, i já jsem patřil mezi ty, kteří donedávna měli nízkou hladinu Sandmania v krvi. Pokud mezi ně také patříte, tak nezoufejte, dá se to léčit. Crew právě vydala novou šarži léku.

Sandman je původně pohádková postava z evropského folklóru, která uspává děti tím, že jim do očí sype kouzelný písek, který přináší sny. Jeho původ lze údajně vystopovat až do starověkého Řecka, kde byl bohem snů, jež byl zvaný Morpheus. V pop-kultůře se Sandman objevil v roce 1939 (Adventure Comics #40) jako v pořadí třetí superhrdinská postava hned po Supermanovi a Batmanovi. Stejně jako Batman  byl i on alterego milionářského playboye bez superschopností, který bojoval se zločinem jen svými pěstmi a rozumem. Nechyběl samozřejmě kostým s pláštíkem, kloboukem a plynovou maskou, která jej chránila před plynem z jeho pistole.

V roce 1987 dostal Niel Gaiman příležitost začít pracovat na svém Sandmanovi. Pro DC už dělal Černou Orchidej a přál si oživit toho starého polozapomenutého Sandmana s plynovou maskou. Nabídka z DC ale zněla jinak – Sandman ano, ale úplně nová postava, jakou svět ještě neviděl. Gaiman se toho zhostil tak, jak to umí jen on a od roku 1988 začal sypat svým čtenářům písek do očí. Gaimanův Sandman – Morfeus není bohem a už vůbec ne milionářským playboyem. Patří do rodiny Věčných, což jsou bytosti, které byly dříve než vznikli bohové a jsou společní všem rasám na všech světech vesmíru. Jeho otcem je Čas, jeho matkou Noc a mezi sourozence patří jeho sestřička Smrt anebo bratr Osud.

„Vykašlete se na realitu! Gaimanův svět je mnohem zajímavější. Kupte si novou barevnou dávku od svého dealera Crwe a nechte se kolébat v Morfeově náručí.“

Morfeus byl na 70 let uvězněn a nikdo o tom nevěděl. Kromě jeho věznitelů samozřejmě. Prostě zmizel a nikdo už nečekal, že se vrátí. Nyní je ale zpět a chce svou pomstu. Pomstu a hlavně své „hračky“ – nástroje a symboly jeho moci. Ukrývá se v nich značná část jeho síly. Je to jeho váček s kouzelným pískem, jeho přilba vyrobená z kostí mrtvého boha a jeho rubín. A buďte si jistí, že ani věčný Sen není všemocný a získat vše zpátky nebude snadné.

Příběh je zasazen do DC universa a rozšiřuje jej o peklo a říši snů. Název „Preludia a nokturna“ vychází z hudební terminologie, kde „preludium“ je předehra a „nokturno“ je hudební forma inspirovaná nocí. Gaiman chytře kombinuje mytologii, náboženství a filozofii. Pohrává si s naší fantazií a s tím, o čem jsme si mysleli, že je nám důvěrně známé – s našimi sny. Sandman není ani člověk a ani nadčlověk. Je to bytost která je nadčasová a přesto je pro něj 70 let zajetí mnoho. Může brát všechny lidské problémy s božským nadhledem a přesto s lidmi soucítí a stará se o ně. Dokáže je odměnit pěknými sny, ale také krutě potrestat nekonečnou noční můrou. Není dobrý ani zlý. Je věčným a přesto i on může pocítit strach a obavy. A to jsou ty důvody, proč si Gaimanův Sandman omotal fanoušky z celého světa kolem prstu. A je to také Morfeův filozofický přístup, který tomuto komiksu dává přidanou hodnotu. Zábavné jsou i jeho setkání s ostatními známými hrdiny a padouchy DC universa.

Nedílnou částí každého komiksu je výtvarno a o to se v první Sandmanově knize postarali Sam Kieth,  Mike Dringenberg a Malcolm Jones III. Jejich kresba není mainstreamově uhlazená, ale ani příliš alternativní. Někde velkoryse plýtvá prostorem a jinde zase nabízí stránky přeplněné detaily. Pěkně si pohrává se stíny a vykreslení emocí v obličejích je skvělé.  Ve snových pasážích se zase výrazně mění její styl. O obálky se postaral Gaimanův kamarád Dave McKean, se kterým spolupracoval už na „Vraždách a houslích“ a hlavně na „Černé orchidei“.

Nejvýraznějším atributem nového vydání „Preludia a nokturna“ jsou barvy. První vydání, které Crew vydala v roce 2002 bylo totiž černobílé. Jednak se vydavatelství bálo, že by plně barevnou komiksovou knihu nedokázali v té době na našem trhu prodat a navíc barvy od Robbie Busche, kterými tenkrát Sandman disponoval, nebyly příliš kvalitní. O nové vybarvení se postaral Daniel Vozzo a je radost se na to dívat. Stránky nehýří sytými barvami. Barevnost je spíše decentní a  skvěle zpřehledňuje kresbu. Chápu, že pro někoho mělo původní černobílé vydání své kouzlo a mnozí ho budou z nostalgie i nadále preferovat, ale až s barvami je Sandman kompletní. Nová je u druhého vydání obálka, která je nyní více abstraktní, ale hlavně je sytě červeno žlutá a subjektivně ji hodnotím jako mnohem pěknější.

Takže vážení pacienti. Hladina Sandmania v mé krvi výrazně stoupla a zodpovědně můžu doporučit stejnou medicínu i vám. Snad jen vydavatel mohl přidat na obálku varování, že čtení Sandmana je silně návykové. Já jsem nyní závislý a netrpělivě čekám na barevné vydání druhého dílu. Původně vyšly černobíle první čtyři knihy a Crew je nyní plánuje vydat znovu a barevně. Pokud i stávající dlouholetí závisláci zatouží po nové barevné dávce, tak se nemusí bát, že by jim nepasovala ke zbytku série v knihovně. Nové vydání je totiž paperback stejně jako vydání původní.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE