S GAIMANEM: OD LEVNÉ ZÁBAVY NA STŘÍBRNÁ PLÁTNA

Tolik fantazie, tolik vášně a tolik nového. Neil Gaiman dal namlsané společnosti nový žánr, který otevřel cestu dalším následovatelům. Směr, který vás uvrhne vstříc zcela jiným představám a myšlenkám. I ten nejjednodušší pohádkový koncept se najednou stává epickým ve své samotné podstatě. I ten obyčejný thrillerový námět se zvrhává v mysteriózní detektivku plnou podivných, tajemných postav. Takový je vesmír Neila Gaimana. Tento skromný velikán stojí za řadou kvalitních děl, které jsou úplně jiné než na co byli lidé (zhýčkáni elfy a rytíři, s luky a dlouhými meči) zvyklí. A tohle “úplně jiné” neuniklo hledáčku slavného Hollywoodu. Ale k tomu se dostaneme pěkně popořádku…

Mladý Neil Gaiman. Na bedrech pár desítek povídek a fantastický komiks o pánu říše snů – Sandmanovi. Když jej začátkem 90. let oslovil známý britský herec a producent Lenny Henry, aby napsal scénář pro miniseriál, který ukáže život bezdomovců v Londýně, Neil neváhal ani minutu. Ale to by nebyl on, aby to embryo, ten zárodek nápadu, který ho nakopnul, neporodil v dílo za hranicemi současné fantasie. Henryho záměru vytvořit svět, kde houmlesáci budou “cool”, se Gaiman však  bál. Obával se toho, aby si mladí ze života na ulici neudělali dobrodružství. Aby se hrdiny seriálu nesnažili napodobit. Uvrhl proto postavy příběhu za realitu současného světa. Příběhu o Richardovi, který se díky jednoho dobrého skutku ocitne na hranicí mezi světem, který známe a světem Podlondýna, kde mluví krysy, kde Hrabě má své panství v opuštěném voze metra nebo kde žijí andělé.

Seriál provázely nesčetné problémy. Nízký rozpočet dovolil točit pouze na “obyčejnou” videokameru a poté post-produkčně nahodit filmový vzhled. Gaiman i Henry nebyli úplně spokojeni a i když se výběr herců zdál přiměřený a přinejmenším vhodný, zpracování dílo nevyzdvihlo. A Tohle Gaiman viděl a musel se rozhodnout. Jestli nechat kvalitní scénář utopit v nekvalitním zpracování nebo tomu pomoci.

Vzniklo tedy televizní Nikdykde, které v září roku 1996 odvysílala stanice BBC Two jako šestidílnou minisérii, na kterou v říjnu navazovalo první vydání novely Nikdykde. Knihy, která změnila svět tehdejší fantazie. Příběh o Nikdykde je tedy ukončen. Nebo ne? Na konci článku na vás čeká ještě jedno překvapení.

Neil Gaiman ze světa filmu na chvíli vymizel. Stihl vydat několik románů (pro své děti psaný Hvězdný prach či neskutečně epické Americké bohy) a dále se věnoval své hlavní úloze – komiksu. Nenechal však na sebe dlouho čekat. Dlouholetý kamarád a kolega v branži Dave McKean (malíř a kreslíř, který navrhl Sandmanovy obálky) jej přesvědčil, aby spolu napsali scénář pro film Maska Zrcadla (MirrorMask), který vycházel z Neilovy divadelní předlohy. Když spolu v roce 2002 začali na filmu pracovat, nebylo vůbec jisté, kdo to bude režírovat. Po několika pokusech se křesla chopil sám McKean. S Gaimanem jako pobočníkem film natočili a v roce 2005 vyšel do světa.

Pohádkový příběh s fantasy prvky a typickými “gaimanismy” o cestě za záchranou světa. O masce zrcadla, která jako jediná může nastolit rovnováhu mezi světlem a tmou. O dívce Heleně, která se vydává na dobrodružství. Netradiční pohádka vytvořená kombinací Gaiman x McKean vznikla jako vizuální bláznivina, která zahřeje na duši, ovšem zcela určitě není pro každého.

To už Hollywood nevydržel a Gaimana oslovil o námět dalšího pohádkového příběhu Hvězdný prach. Tady už skončila všechna legrace okolo malých rozpočtů. Neil se najednou ocitl jako David mezi obrovskými Goliáši. Režisér Matthew Vaughn jedno odpoledne mistrovi zavolal se slovy: “Jdu do toho, chci natočit Hvězdný prach.” A začal na něj chrlit jména scénaristů, kteří by měli jeho dílko zpracovat. Neil se zarazil.”Tihle chlapečci mají dělat scénář k mému Hvězdnému prachu?” …a hned nadšeného režiséra uzemnil. Po několika hovorech Vaughnovi představil Jane Goldman (Hvězdný prach, Kick-ass, X-Men: První třida) , která mu pomohla scénář dokončit.
Příběh o lásce a cestě za padlou hvězdou, na kterou má spadeno nejen náš hrdina Tristan, ale i zlá čarodějnice, byl na světě.

Světová kina obletěl film s obrovským úspěchem na podzim roku 2007. Skvělá vizualizace, hvězdné obsazení a věrná adaptace přinesly Hvězdnému prachu ocenění filmové kritiky a  ceny Hugo (nejlepší dlouhý fiilm) či Empire (nejlepší sci-fi/fantasy).

Ve stejném roce vyšel ještě jeden film poskvrněný Gaimanovým zásahem. Animovaný Beówulf má s tím původním z roku 1999 (režie: Graham Baker, hl. role: Christopher Lambert) společné snad jen jméno. Režisér Robert Zemeckis si pro zpracování známé anglosaské legendy o naivním rekovi najal Rogera Avaryho, který si zase k ruce vzal Neila Gaimana a dvojice scénaristů byla na světě. Tento snímek používá známou metodu performace capture, která z živých herců dělá ty animované. Snímek však, i přes svůj kvalitní scénář, spadl do lepšího průměru.

Když v roce 2002 Neil Gaiman dopsal hororovou Koralinu, setkal se s režisérem Henry Selickem. Neil jako fanoušek selickového animáku Noční můra před Vánoci mu nabídl román jako námět na animovaný film. Selick Koralinu bral všemi deseti a práce na filmu začala. Když se rozhodovalo, jaký design se nahodí, Selick objevil práci japonského ilustrátora Tadahiro Uesugiho, který ochotně na dílku potvrdil spolupráci. Samotná animace pracuje s 3D objekty snímaná technologií stop-motion která tak přináší dojem loutkového filmu.

Koralina vyšla v roce 2009 jako zatím poslední film s Gaimanovým podpisem. Příběh byl lehce upraven a tato hororová variace na Alenku v říši divů přinesla mezi fanoušky lehké rozbroje a nepomohly ani hvězdné herecké hlasy postav – Dakota Fanning či Teri Hatcher neoslnily.

Tohle je doposud vše, co náš mistr ze svých kvalit filmu propůjčil. Nezmínil jsem scénáře k několika dílům Dr. Who nebo jiným epizodním popíchnutím, které si sám mistr občas střihne. Ovšem do budoucna už také něco víme. Již loni (2012) prosákly napovrch zvěsti a fámy, že největší a nejbohatší kabelovka na světě – HBO, se chystá natočit seriál adaptováním jednoho z nejúspěšnějšího Gaimanova románu – Američtí bohové. Neil Gaiman tento fakt potvrdil a v plánu by mělo být 6 sérií. Seriály HBO patří do zlatého fondu a všichni včetně autora samotného věří, že dokáží tento neskutečně epický příběh zpracovat.