POJEM ZOMBIE

Zombíci. Nemrtví. Oživlé mrtvoly. Pojmy, které v dnešní době jsou běžnou součástí hororových filmů, knih či her. Moderní svět dosáhl do statusu zombie mánie, kdy nás tyto bezduché stvůry děsí i baví skoro na každém kroku. Vyrábějí se masky, lidé se za ně převlíkají a v moderních počítačových hrách je pro zábavu můžete kosit hlava-nehlava, a to doslova. Ze sociálního hlediska zombíci nejsou člověkem. Jsou pozůstatek něčeho, co kdysi mělo duši, rodiny či přátelé. Tento fakt každý toleruje a každý se tak na to dívá s nadhledem a pochopením. Co ovšem ale ne každý ví, je, odkud se tento fenomenální pojem vzal. Kde se v naší kultuře objevili? Jak zombie jako pojem vlastně vznikl?

Z pohledu široké veřejnosti jsou dnes zombie brány jako fiktivní monstra, ale pro mnoho lidí jsou zombie skutečné. Nejsou jen vtipem pro zábavu. Jsou opravdoví. Víra v magii a čarodějnictví je v mnoha kulturách brána vážně, zejména na Haiti a dalších karibských ostrovech, mezi africkými kmeny a v silných náboženských kultech. Mezi nejvýznamější kulty patří kult voodoo a santería.

Zombie jsou nejvíce spojovány s voodoo na Haiti, ale toto náboženství v období otroctví migrovalo do celého světa z Afriky. Africká “nzambi” neboli “nzumbe” a chcete-li přeneseně “zombi” tedy znamená přivádění (a občas ovládání) mrtvých lidí zpět skrze magická umění kněžích voodoo nazývaných bokory nebo hougany.

Haiti Zombie (haitským dialektem “zonbi”) začaly vznikat během amerického zásahu na Haiti, který se odehrál v roce 1915. Narozdíl od dnešních zlověstných filmových zombíků, ty původní z Haiti nebyly však bestiemi, ale obětmi. Jen těla, která byla oživena pouze za určitým účelem (obvykle z pracovních důvodů). Strach ze zombie byl také použit jako politická a sociální kontrola Haiťanů jako obávaná a drsná metoda tajné policie nazývané Tonton Macoute.

V roce 1982 navštívil Haiti ethnobiolog Wade Davis za účelem zkoumání lidských zombií a výsledkem jeho výzkumu byl fakt, že člověk může být zombifikován pomocí dvou druhů použitých prášků. Tím prvním je tetrodotoxin obsažen v mase ryb fugu a tím dalším je mix drog, zejména prášku z durmanu obecného. Oba tyto prášky se implikují přímo do krevního oběhu a způsobují mrtvolný stav – živý mrtvý, kdy oběti tohoto rituálu jsou zcela podvoleni bokorovi. Davis ze své cesty napsal knihu u nás doslovně přeloženou jako Had a Duha (The serpent and the rainbow), podle které nadsazeně natočil Wes Craven jeden ze svých filmů.

Pojem zombie v popkulturní asociaci vzniká filmem White Zombie (1932). Stále se zde však objevují odkazy k rituálům voodoo. Zombíka, šourající ho se, s chrčivým chrapotem, jak ho známe (a máme rádi), nacházíme až o pořádnou řadu let později ve filmu Noc oživlých mrtvol (1968), i když ve filmu samotném slovo “zombie” neuslyšíte, z oživlých mrtvol se stal fenomén a filmy s touto tématikou Hollywood začal chrlit jako na páse. Ať už v pokračujících sequelech nebo ve filmech inspirovaných, naší známí živí mrtví dostavají nový rozměr a také nové schopnosti. Takovým typickým příkladem je požírání mozků, přeměna po kousnutí nebo smrt rozsápáním.

Výrazné rozšíření pojmu zastala oblast her počítačových, kde se zombie tématika rozrostla do encyklopedických výšin. Japonci, známí svou obskurní mentalitou, vyplodili řádku survival hororů v sériích jako Resident Evil nebo The House of Dead a západní svět neotálel. Zombie prvky se tak objevily ve hrách, které primárně nebyly s touto tématikou spojovány. V Carmageddonu 2 jste mohli všechny nebohé lidi přeměnit na městem procházející se mrtvoly, abyste je mohli svým vytuněným bourákem rozšmelcovat na cucky, a když vás náhodou tajné operace Black Ops přestanou bavit, můžete se odreagovat v survival minihře, kde zlikvidujete nemálo těchto “kamarádů”.

Vrcholem současné zombie mánie je Zombie apocalypsa neboli doba, kdy je Země zanechána napospas oživlým mrtvým. Nákaza se šíří rychle a neexistuje lék. Do popředí se tak dostává skupinka nebo přeživší jednotlivec, kterému nezbývá nic jiného, než najít nejjednodušší metodu jak se otravného mrtvoláka zbavit, což je ve většině případů poškození mozku. Čímkoliv, co je zrovna po ruce. Na svět se tak vyklubaly filmy jako Úsvit mrtvých, Světová Válka Z a v neposlední řadě seriál The Walking Dead. Dneska už má lidstvo dokonalou “příručku”, jak se zachovat, kdyby taková apokalypsa nastala.

I americké CDC (Center for Disease Control and Prevention) čili Centrum pro ochranu a kontrolu nemocí, vydalo na svém blogu prohlášení “Jak se připravit na Zombie apocalypsu”. No jistě, že CDC nás nechce děsit obavami, že by něco takového přišlo, ale jak sami říkají: ”Pokud budete připravení na zombie apocalypsu, budete také připraveni na povodně a hurikány.”

I když nemáme vědecký důkaz, že lidská zombie existují, ve zvířecím světě jich můžeme najít spousty. např. zombie mravence nebo housenky, které svým chováním připomínají naše mrtvolné známé. Nikde však není řečeno, že se neobjeví nějaký nový virus a všechno bude jinak. Pokud tohle však nastane, už vím, co si sbalit na cesty….