MISTR ZOMBIE ROBERT KIRKMAN
![](http://vlcibouda.net/wp-content/uploads/2017/02/robert_kirkman_a_l.jpg)
Dva uniformovaní policisté přivedli do místnosti spoutaného muže. Posadili jej na židli. Světlo lampy po filmovém vzoru osvětlovalo mužův zarostlý obličej.
„Jméno!“ vyprskla osoba skrytá ve stínu.
„R-R-Robert… Kirkman.“ vykoktal spoutaný muž.
„Místo a datum narození,“ práskla vzduchem další otázka.
„K-Kentucky, 30. listopadu 1987.“ odpověděl vyděšený muž. Hrkla posouvaná židle a tazatel se posadil naproti vězněnému. Ten, přes veškerou snahu, nemohl rozeznat věznitelovu tvář. Na stůl dopadla objemná, papírová složka.
„Tady se píše, že máte ženu a syna… Petera Parkera Kikmana, se kterými žijete v Kentucky.“
Muž ve stínu si zapálil cigaretu a začal se probírat papíry. Výslechovou místnost zaplnil pach laciného tabáku.
„Víme o tobě všechno… Roberte,“ promluvil zničehonic věznitel pomalu, jakoby mimochodem.
„Sledujeme tvoji práci v oboru už od roku 2000, kdy ses spojil s kreslířem Tony Moorem a pod hlavičkou studia Funk-O-Tron jste vypustili do světa superhrdinskou parodii Battle Pope… O čem že to bylo, Roberte?“ oslovený muž se podíval do světla.
„O alkoholickém, promiskuitním papežovi, který po konci světa zůstal na zemi mezi démony, aby s nimi, vybaven Boží silou, bojoval za pomoci svého side-kicka Ježíše Nazaretského. Který je tak trošku mentálně zpomalený.“ vyhrkl rychle a provinile sklonil oči.
„Jasně, už si vzpomínám. Promiskuitní papež,“ uchechtl se muž za světlem, „se divim, že tam neměl žádnou souložící scénu s malými chlapci. Ale to nebylo všechno, že? Co přišlo potom?“
„V roce 2002 jsem spolu s kreslířem E. J. Su vytvořili šestidílnou minisérii Tech Jacket pro vydavatelství Image. Pro ty jsem v tu samou dobu spolupracoval s Cory Walkerem na minisérii Superpatriot. Spolu s Corym jsme vytvořili superhrdinu zvaného Invincible, poprvé se objevil v prvním čísle Tech Jacket. O rok později, 2003, začla Marku Graysonovi, což bylo právé jméno Invincible (-ho??), vycházet pravidelná série.“
„Rok 2003,“ pronesl významně tazatel a típnul cigaretu o hranu stolu.
„To byl důležitý rok, že? Co se to tehdy stalo?“
„Tehdy… tehdy jsme vypustili do světa Živé mrtvé,“ odpověděl Kirkman a jakoby se schoulil do sebe.
„Ano, Walking Dead – Živí Mrtví. Začali jste na tom spolu s Moorem, že?“
„Ano, ale Tony měl problémy s termíny, takže ho od sedmého čísla vystřídal Charlie Adlard. Tony to ale vzal sportovně, přispíval k dílu aspoň svými obálkami, které tvořil až k číslu 24. Stejně tak vytvořil obálky i pro první čtyři sborníky.“
„A tehdy někdy si vás všimli Marveláci, že?“ Padla další otázka.
„Jo, nejdřív po mě chtěli, abych restartoval sérii z roku 1991 Sleepwalkers, ale před vydáním byla série zrušena. Přesto obsah prvního čísla použili do Epic Anthology no. 1 (2004). Tehdy se to rozjelo, Avengers Disassembled následoval Captain America. Rok 2004 one-shot pro sérii Marvel Knights 2099, šestidílná minisérie Jubilee a dokonce i Fantastic Fours: Foes. Dva roky jsem psal Ultimate X-Meny a celý třetí volum Marvel Team-Up. Taky jsem si střihl minisérii Irredeemable Ant-Man.
Mezitím jsem pro Image spolu s Jasonem Howardem odstartoval 5. května 2007 The Astounding Wolf-Man.Později, roku 2008 jsem byl ustanoven partnerem společnosti Image, čímž se měla skončit moje nezávislá spolupráce s Marvely. Přesto jsem s polu s Corym roku 2009 vytvořil pětidílnou minisérii The Destroyer pro Marvel MAX. Ten samý rok jsem s Toddem McFarlanem rozjel sérii Haunt. Série vypráví příběh dvou bratrů, z nichž jeden je kněz a druhý je mrtvý. Bratři se jmenují Daniel a Kurt Kilgoreovi, což je pocta americkému spisovateli Kurtu Vonnegutovi jr. – Jméno bratra Kurt přímo dle výše zmíněného autora, a přijmení Kilgore podle postavy Kilgorea Trouta, nedoceněného sci-fi spisovatele, který vystupuje v několika knihách Kurta Vonneguta jr.“
„Zajmavé. Á propos, knihy, ty máte taky nějaké na svědomí, že? Myslím tím jiné než komiksové.“
„Ano, spolu s Jayem Bonansingem píšeme trilogii vztahující se právě k Walking Dead. Hlavním hrdinou je Guvernér, jeden z privních „velkých záporáků“, se kterým se hrdinové mé postapokalyptické série střetnou. Jednotlivé díly se jmenují The Walking Dead: Rise of the Governor (Vzestup Guvernéra); The Walking Dead: The Road to Woodbury (Cesta do Woodbury); The Walking Dead: The Fall of the Governor (Pád Guvernéra). První díl vyšel dokonce i v češtině.“
„Jistě, jistě, ti vaši Živí Mrtví. Máte už úspěšný seriál, vychvalovanou počítačovou hru a dokonce i knižní trilogii. To vypadá na velký úspěch.“Robert přikývl.
„Ano, ale má to i své temné chvilky. V roce 2012 mě zažaloval můj bývalý kolega Tony Moore. Tvrdil, že jsem ho podvodně donutil vzdát se vlastnických práv k sérii The Walking Dead a ke všem vztahujícím se produktům, jako třeba televizní seriál a počítačová hra, což nebyla pravda, takže jsem na oplátku zažaloval já jeho. Nakonec jsme soudní při ukončili k oboustranné vzájemné spokojenosti.“ Robert Kirkman polkl. Muž ve stínu dokouřil další cigaretu, naklonil se dopředu, takže lampa zčásti ozářila jeho tvář.
„Roberte Kirkmane,“ pronesl pochmurně.
„Takový je tvůj život!“