logo

FILMY GEORGE A. ROMERA

Zatímco v poslední době prožívají zombies svůj ´second coming´ (a vypádá to, že nejspíš i lépe než Ježíš) především díky Robertu Kirkmanovi a jeho sérii The Walking Dead (zahrnující komiksy, knihy, seriál, počítačové hry a spoustu dalšího), o první vzestup žánru se postaral před dávnými a dávnými časy roku 1968 tehdy osmadvacetiletý George Andrew Romero se svým debutem nazvaným Noc oživlých mrtvých (Night of the living dead). A rázem bylo vystaráno.

Film, ke kterému si newyorský rodák napsal i scénář, je dodnes označován za milník hororového žánru. Proč? Protože Romero dokázal udělat se zombie horory to samé, co předvedl Stan Lee v superhrdinském komiksu. Přestal se soustředit na samotné zombies a jejich krvavé řádění a namísto toho se zaměřil na chování lidí, kterým se podařilo přežít. Na jejich reakce, změnu priorit a uvažování. Protože něco jiného je sedět doma v teple u televize a říkat si: „jo, to bych taky dokázal, tu holku bych určitě zachránil.“ Něco jiného je tísnit se ve vlhkém sklepě se skupinou cizích lidí, když se venku potulují hladové skupinky mrtvých souputníků. A film měl úspěch právě díky této změně úhlu pohledu.

Z Romera se stala hororová star. V roce 1973 si střihl další dva hororové snímky, tentokráte bez nemrtvých. Čarodějnický psychohoror Hungry Wives nedopadl dvakrát nejlépe a stejně tak ani sci-fi horor The Crazies. Lid snímky nepřijal, protože jim chybělo to něco speciálního, co dostali v Noci oživlých mrtvých. V roce 1977 se pokusil Romero o restart dalšího hororového odvětví, tentokráte upírů. Snímek Martin byl nízkorozpočtový, dokumentární horor o mladíkovi, který věřil, že je upír. Kritika slintala, běžný divák nikoliv. A tak se Romero rozhodl vsadit na jistotu a přišel druhý díl jeho zombie trilogie Úsvit mrtvých (Dawn of the dead, 1978 – stejnojmenný remake Zacka Snydera 2004).

Romero si opět sám napsal scénář a s hudbou mu pomohl italský hororový master Dario Argento. A tak vznikla typická dvojka – větší, delší, nablýskanější. Zatímco jednička byla o malém domečku, kde se ukrývá pár různorodých osobností, dvojka nás zavede do obchodního centra obklopeného hladovými zákazníky, kteří nečekají na slevy, ale na mozky. Fanoušci originálu Úsvitu mu vyčítali především snahu o přílišné komediálno a někdy až sebeparodii. Přesto tento přístup přitáhl k snímku nové diváky, tudíž i nové peněženky k vyprázdnění. A z George A. Romera se stala definitivní režisérská hvězda.

Měl víc peněz a víc volnosti, což se projevilo na jeho dalším snímku Rytíři (Knightriders, 1981). Lehce futuristický příběh o partičce motorkářu, jenž si na jarmarcích přivydělává pořádáním turnajů. V brnění a na motorkách. V hlavní roli Ed Harris. Spolu s Edem si o rok později natočil povídkový snímek Creepshow, se kterým mu vypomohla další hororová ikona, a to Stephen King. King, který si zahrál miniroličku už v Rytířích, si vzal na starosti scénář, jenž vytvořil dle svých pěti povídek (a k tomu si střihnul další miniroličku). Film zaznamenal úspěch a Romero vykročil na televizní kolbiště, kde se podílel na sérii Tales from the Darkside (1984-1986) (scénář, režie), jenž vznikla na motivy knih právě Stephena Kinga.

V roce 1985 Romero uznal, že nastal čas, aby se znovu ponořil do prohnilých a smrdutých výměšků zombie a vznikl třetí díl nemrtvé trilogie Den Mrtvých (Day of the dead). Tentokrát se režisér přesunul ze zamořeného povrchu do nezamořeného podzemí a pozoruje soužití skupiny vědců a vojáků. Zvuková stopa úvodní sekvence, kdy vědci hledají v pustém městě přeživší, posloužila jako základní motiv pro song M1A1 od skupiny Gorillaz z alba… Gorillaz. Snímek bohužel nedostál svým dvěma předchůdcům a pro fanoušky byl spíše zklamáním. A další díla hororového velikána bohužel nebyly omnoho lepší.

Rok 1988 přinesl snímek Vražedná opice (Monkey Shines) o ochrnutém muži, jenž si vycvičil jako pomocníka šílenou opici. Rok 1990 Dvě ďábelské oči (Two evil eyes) na motivy knihy Edgara Allana Poea.Vyjímku tvoří neprávem opomíjená adaptace knihy Stephena Kinga Temná polovina (The Dark Half, 1993) ale ani zde úspěch nedosahoval dřívějších výšin. Roku 1999 Romero spojil své síly s punkrockovou kapelou The Misfits a k jejich songu Scream z alba Famous Monsters vytvořil (jak jinak) zombie videoklip.

O rok později opět bere do ruky propisku a kameru a dává vzniknout snímku Drtič (Bruiser), jenž vznikl v kanadsko-francouzské koprodukci. Opět se žádný velký úspěch nekonal, a tak se náš milý Romero vrací k tomu, co mu jde nejlépe – hraní s mrtvolami. Vzniká druhá nemrtvá trilogie Země mrtvých (Land of the dead, 2005), Deník mrtvých (Diary of the dead) a Sruvival of the dead (2009) (pomocná režie japonský masér Takashi Miike). Ačkoliv trilogie nedosála úspěchu svých starších bratříčků, své publikum si jistě našla a Romero tak získal druhý neživot. Uvidíme, čím nás překvapí v budoucnu.

Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michal Henzl

Autor. Vesmírný povaleč, těhotný smradlavý lenochod, ostuda lidstva, odporný a páchnoucí, slizký a hnusný zelený lidský výkal. Nejradši by se celý život ládoval dobrůtkami všeho druhu, barev a chutí, četl komiksy a koukal na filmy. Ale stejně ho máme rádi. Boudí komiksový specialista.


KOMENTÁŘE