logo

Gwent – karetní hra ze světa Zaklínače

Příběhy o Zaklínači jsou s námi již od začátku devadesátých let a stále lákají nové a nové čtenáře. Moderní doba nám však přináší nové příležitosti a CD Projektu Red již v dnešní době můžeme poděkovat za tři vynikající počítačové hry ze světa Zaklínače. To ale není všechno. Co začalo několika zmínkami v knihách o Zaklínači, se díky počítačové hře proměnilo ve fenomén.  Ještě dříve, než byly karty vydány ve fyzické podobě, se fanoušci rozhodli si poradit sami. Na stolech hospůdek tak karty s tématikou Zaklínače vystřídaly klasické mariášovky. Dvacáté první století však patří počítačům a Gwent se tak vrací zpět na obrazovky počítačů a tabletů jako samostatná hra.

Pojďme se tedy rychle podívat, jak se Gwent postupně vyvíjel. Pokud jste někdy četli ságu o Zaklínači, možná vás zarazí změna názvu. Původní název Gwint byl změněn na Gwent kvůli výslovnosti v anglickém jazyce. (Polské verze stránek vám však ukáže název Gwint). V knize pak byla hra popisována jako karetní hra pro čtyři, ve které proti sobě hrály dvojice. Přestože názvy jednotlivých karet pocházely z trpasličtiny, jednalo se o klasické mariášové karty. Ve hře tedy pršely klasické svršky, spodky, žaludy, kule a tak dále. Samotná hra nejspíše připomíná sedmu ve čtyřech hráčích.

V počítačovém Zaklínači jsme se setkali s úplně jinou hrou.  Tvůrci potřebovali minihru, která by mohla být propletena skrze celý příběh a byla rychlá a zábavná. Rozhodli se tedy jít cestou sběratelské hry a soubojů jednoho proti jednomu. Na začátku příběhu tedy dostane Zaklínač do ruky balíček karet na Gwent. Jedná se však o balíček slabý a silnější karty do něj musí dokupovat, nebo vyhrávat. Postupem času se tak balíček mění a na konci hry máte k dispozici úplně jinou sadu karet. Princip hry je poměrně jednoduchý. Své jednotky vykládáte do tří řad z nichž každá reprezentuje jiný styl boje – na blízko, střelecký souboj, nebo obléhání. Vaším cílem je dosáhnout větší hodnoty celkové síly, než má váš soupeř.  Pokud se vám podaří vyhrát dvou ze tří kol, soupeř prohrává. Kromě jednotek vám v tom pomáhají speciální karty akcí, počasí a také zvláštní schopnosti jednotlivých generálů. Často máte omezený počet karet a žádnou, nebo minimální schopnost dobírat další a musíte s nimi během tří kol šetřit. Pokud se vám podaří vyhrát první kolo, ale na ruce už vám nezbývá žádná karta, velmi pravděpodobně prohrajete.

Jak se s tímto konceptem popral CD Projekt Red při tvorbě samostatného Gwentu? Podle mého názoru dosti zdařile. Samotný herní klient pracuje plynule a funguje velmi elegantně, ačkoliv vyžaduje instalaci GOG galaxy, což způsobuje zbytečné komplikace. Nabízí vám klasické možnosti, které jsou dnes pro sběratelské hry typické. Tedy možnost si zahrát proti náhodnému soupeři, proti některému z přátel, nebo se účastnit utkání ligových a stoupat (nebo klesat) v žebříčku. Balíčky je možné testovat proti AI a k dispozici je i tutoriál pro začátečníky. Z karet, které vlastníte, pak můžete stavět různé balíčky a můžete kontrolovat, které kousky ve vaší sbírce zatím chybí. V obchodě je možné zakoupit barely, které obsahují další a další karty do vaší sbírky. Utrácení peněz ale není jediným způsobem, jak další karty získat. Každá výhra vás posunuje v plnění denních úkolů a získáváte herní měnu. Za tu je pak možné nakoupit další barely. Také můžete rozložit nepotřebné karty a z jejich kousků pak skládáte karty nové.

Herní pravidla jsou pak podobná, jako v samotném Zaklínači, ale najdeme tu i pár novinek. K dispozici máte Severní království, nestvůry, Nilfgaard, Scoia’tael, Skellige a neutrální karty. Každá frakce má vlastní bonus. Například nestvůrám zůstane na hrací desce vždy jejich poslední zahrané monstrum. Frakce má ale také k dispozici několik generálů. Každý má jinou schopnost a v rámci frakce tak můžete narazit na odlišně pojaté balíky, které lépe spolupracují s tím, či oním generálem. Ve hře pak zůstaly speciální karty, karty počasí a jednotky samotné. Novinkou je však rozdělení do tří kategorií – bronzové, stříbrné a zlaté. Bronzové karty jsou nejběžnější a podléhají většině efektů. Je jednoduché je posílit, ale také oslabit, nebo zničit. Stříbrné karty jsou mocnější, většinou disponují zvláštním efektem, ale do balíku je možné zařadit jen omezené množství. Zlaté karty jsou nejsilnější a mají nejvýznamnější efekty. Není je jednoduché oslabit, ale ani posílit. V balíku jich můžete mít nejmenší množství. Průběh samotné hry už je pak stejný jako v Zaklínači. Tři řady, tři kola, dvě vítězství znamenají výhru celého utkání.

Samotná hra se nachází na pomezí toho, co prostředí elektronických sběratelských her nabízí. Nejedná se o tak finančně a časově náročný počin, jako je například Magic: The Gathering Online a zároveň se snaží vyhýbat přílišné náhodě, se kterou se můžete setkat například u Heartstonu. Hra klade důraz na strategii, odhad soupeře a nějaké to počítání. Zatím je pořád ve stavu closed bety, kdy si ji může zahrát pouze omezený počet pozvaných lidí, ale již brzy se chystá přechod do open bety. Ani v dnešních dnech není nouze o hráče a každý update přináší změny, které ukazují, že se na hře usilovně pracuje. Jako u všech her, které se opírají o literární předlohu, hrozí i Gwentu, že tvůrci přestanou mít, kde čerpat. Sága o Zaklínači však nabízí ohromné množství postav a hry o Zaklínači jich taky pěknou řádku přidaly. Díky úspěchu počítačových her má nyní svět Zaklínače ohromné množství fanoušků a otevřená beta tak slibuje prostředí silné komunity. Otázkou je, kolik hráčů zůstane, až opadne nadšení ze Zaklínače a na trh přijde jiný hit. Pak se teprve ukáže, jak dobrý Gwent opravdu je. Podle mého názoru však stojí rozhodně za vyzkoušení a pro fanoušky Zaklínače je to v podstatě povinnost.

(Visited 620 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michal Dlouhý

Autor. Celoživotní hráč sběratelských karetních her, kterému se nedostává peněz na to, aby měl dost kartiček. Zapálený hráč her na hrdiny s akutním nedostatkem času na jejich hraní. Nadšený čtenář, kterému v knihovně neustále dochází místo. Potkáte mě všude tam, kde se něco hraje, vyvíjí a testuje. Pokud si u toho můžu dát dobré pivo, tím lépe.


KOMENTÁŘE