logo

ZAKLÍNAČ A LIŠČÍ DĚTI

Zaklínač je v posledních letech velmi populární po celém světě díky velice povedené sérii počítačových her od polského studia CD Projekt RED. V Polsku a u nás se těší své popularitě také díky knižním povídkám a sáze od jeho duchovního otce Andrzeje Sapkowského. Netroufám si hádat, nakolik je Sapkowského knižní série populární v Americe, ale práva na značkové předměty spojené s hrami vlastní komiksové nakladatelství Dark Horse. To nedávno vydalo už druhý paperback s komiksovým Zaklínačem a díky nakladatelství Crew vychází tato kniha i u nás. Po předchozím Skleněném domě jsme se tak dočkali Liščích dětí.

Fanoušci zaklínače Geralta určitě zbystří už při názvu knihy. Loni u nás vyšel nový knižní Zaklínač – Bouřková sezóna od Andrzeje Sapkovského s úžasnými ilustracemi Jany Komárkové. A právě část příběhu Bouřkové sezóny se stala předlohou komiksových Liščích dětí. Jak se toho tedy Paul Tobin s Joe Queriem zhostili? Je totiž jasné, že od fanoušků, kteří znají originál, se nevyhnou srovnání pod drobnohledem. Za zmínku totiž stojí už fakt, že jako autor se všemi zásluhami je v originále uváděn jen Paul Tobin. Nakladatelství Crew se alespoň podařilo dostat do tiráže informaci, že komiks je adaptací Sapkowského příběhu.

Liščí děti začínají v lese. Možná si říkáte, že je to přirozené, když jde o liščí děti, ale po většinu příběhu jsou „divadelními prkny“ příběhu prkna lodní paluby. Tak tedy příběh začíná v lese, kde nocují zaklínač Geralt a trpaslík Addario. Pečou kance, Geralt si trpaslíka dobírá kvůli tomu, že spí jen v bederní roušce a vzájemně se špičkují. Povedený začátek příběhu. Oba putují do Novigradu a blízko je říční přístav, kam se ráno chtějí vypravit a dostat se na nějakou loď. Mají štěstí. Zrovna tam jedna loď mířící do Novigradu kotví a její posádka si Geralta najme na ochranu. Až na palubě se Geralt dozví, o co jde a jeho rada je jasná. Upustit od původních plánů a za žádných okolností se nedostat do křížku s Aguarou – lišticí. Ale situace je ještě horší, než se zprvu zdálo a není cesty zpět.

Dále nemá cenu pokračovat. Jen bych vyzrazoval děj a fanoušci už stejně vědí, co se bude dít. Děj je až na pár odboček a drobných odlišností stejný jako v Bouřkové sezóně. Dokonce i dialogy jsou stejné anebo podobné. A také zde trpaslík mluví hanáčtinou. Když se oprostím od počátečního předsudku, že Tobin Sapkowskému příběh „ukradl“, tak musím říct, že se mu scénář docela povedl. Děj rychle odsýpá a i ty drobné změny a odbočky nejsou úplně špatné.

Kresbu obstaral, stejně jako v první knize, Joe Querio. Zaznamenal jsem kritiku, že je kresba horší, ale také že je lepší než v první knize. Je fakt, že už z ní necítím tolik Mika Mignoly, což subjektivně vnímám jako mínus, snad jen v podvodních scénách to pořád je. Jinak je ale kresba stejná jako v první knize. Čtenář si na ni musí napřed zvyknout. Na to zjednodušování vzdálenějších objektů a hlavně postav a na místy hrubou kresbu a až příliš řezané rysy obličeje. Jinde je naopak kresba pěkná. Dohromady to ale k příběhu celkem sedí a i díky kresbě čtení rychle utíká. Navíc má kniha jen 136 stran.

Pokud vás zajímají pouze příběhy a Bouřkovou sezónu jste už četli, pak jsou pro vás Liščí děti zbytečné. Pokud jste Bouřkovou sezónu ještě nečetli, tak si to pořiďte. Ten příběh je určitě dobrý. Myslím, že fanoušci Geralta si tuto knihu ujít nenechají a už teď se těší na podzim, kdy Dark Horse přijde se sběratelskými produkty zahrnující sošky, busty, akční figurky, repliky a jiné věci. Můžeme jen doufat, že se dočkáme i dalšího komiksu.

(Visited 55 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE