logo

PROKLETÍ TRVAJÍCÍ STALETÍ

Na začátku komiksového příběhu Prokletí byla zemitě hutná tma, jako v hrobě. Posléze přišly drápavé zvuky, dupot nohou, škrábání a šramocení, následované rozhodnými údery rýče. Neodbytné sluneční paprsky deroucí se pod povrch osvobodily léta letoucí svázanou temnotu a vpustily ji nechtěně do země lidí 21. století. To vše se odehrálo na jaře roku 2013, na úpatí středočeského hradiště Dřevíč, kde Zdeněk Šámal objevil za pomoci detektoru kovů záhadný kus olova. Již nebylo návratu a cesty zpět. Démon byl vypuštěn! Zdeněk si až mnohem později uvědomil, že některé věci by neměly spatřit světlo světa. Dávné zatracení si tak díky němu mohlo hledat novou oběť posednutí. Calliddi diabolli.

Televizní novinář a nadšený amatérský archeolog Zdeněk Šámal (1966) skutečně učinil tento nález, který dal do pohybu řetězec událostí, na jehož konci je komiks, který možná právě okukujete v knihkupectví. Ale vraťme se na startovní čáru, do bodu nula. Nepředbíhejme, všeho do času. Poté, co v klidu domova nálezce očistil z povrchu předmětu letitou patinu, bylo zjevné, že se jedná o nadmíru starý artefakt. Olověný plech s tajemným nápisem kdysi někdo poskládal do obdélníku a otázkou bylo, kdo a proč tak učinil? Tak se tedy rozeběhlo vpravdě detektivní pátrání, jež odhalilo, že jde o takzvanou defixii, nebo lépe řečeno, proklínací tabulku. Kdo chtěl koho uhranout a opět, proč?

Do zkoumání plíšku, který bylo doporučeno neotvírat, neboť by se mohl rozpadnout, se zapojilo mnoho odborníků z řad archeologů, historiků, paleografů, konzervátorů, chemiků, grafiků a byl použit také neutronový tomograf, demaskující písmo ukryté v útrobách. Nakonec byla záhada po dvou letech vyřešena, ale zapáleného milovníka dobrých příběhů Šámala, trápila neustále dotěrná průpovídka všech  archeologů: „Za tímhle je určitě nějaký zajímavý příběh, ale my se stejně nikdy nedozvíme jaký.“ Dále už je historka lehce předvídatelná… Přijde tak jednou Zdeněk Šámal, spisovatel Václav Šorel (1937) a výtvarník Michal Kocián (1960) do hospody a… Výsledkem setkání a společného úsilí, dle rčení víc hlav víc ví, je komiks Prokletí, který původně vycházel v populárním časopise pro mládež ABC. Komiksová rekonstrukce je smyšlenou událostí ze současnosti, jež sahá v druhé dějové linii do období třicetileté války s přesahem k mystičnu.

Lékař lounské nemocnice Max Dvořák je zaníceným amatérským archeologem a garde na jeho výpravách mu dělá pohledná etnografka Veronika z rakovnicka. Podobně, jako v případě Zdeňka Šámala, učiní oba badatelé nejprve odhalení, jež převrátí jejich životy doslova naruby. Nalezenou starý rov, který obsahuje mimo jiné zachovalou kostru s proklátou hrudí v místě srdce, jak se v minulosti dělávalo lidem podezřelým z upírství a… A onu tajemnou olověnou destičku Zdeňka Šámala! Jak už to tak bývá, co svět světem stojí od dob Adama a Evy, Veronika si artefakt vypůjčí a tímto nemorálním skutkem zhmotní pořekadlo – Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou! Události se následně dávají do strhujícího pohybu a materialistickou existenci obou výzkumníků naruší pradávná kletba, jež visí ve vzduchu. Calliddi diabolli.

Pátrání po původu záhadného artefaktu, jak zní podtitul komiksové knihy Prokletí, je uchvacující cestou do časů třicetileté války, jež dokázala zamíchat i s osudy soudobých lidí. Vypravěčské tempo je svižné a naznačený podtón si nese lehce hororovou atmosféru, jíž umocňuje skvělá ilustrace Michala Kociána. Tuzemské kulisy, reálie, vozy a jiná technika je uvěřitelně ztvárněna, dokonce tak, že jsem si říkal, zda se nejedná o skrytou reklamu. Komiksové figury mají patřičné proporce, ženy oblé křivky a občasné neduhy, jež mají černočerné kontury, zamaskuje povedený koloring. Pozorný čtenář bude v duchu takové té Saudkovské parádičky odměněn telefonním číslem přímo do pekla, na pana Čerta. Jestliže vám mohu poradit, nevytáčel bych onen kontakt. Ani omylem.

Opětovné sestavení dávných událostí na základě několika drobných indicií není nijak hlubokomyslnou záležitostí, ale spíše slušným a zábavný mainstream. Zvláštně a dosti nepravděpodobně pak působí trojice rozličných postav z dob třicetileté války. Vedle sebe stojí bok po boku katolický kněz s mužem, jenž přijímá podobojí a cikánská moudrá žena. Nesourodá trojka společně čelí úkladům a  temné zlobě. Je to o to více absurdní, že kněz hodlá předat hlavního padoucha svaté inkvizici a dále klidně přihlíží tomu, jak cikánská matka naplňuje všechny skutky pohanského čarodějnictví. Že by kněz nečetl Malleus maleficarum? Možné je, že duchovní toho viděl v životě přespříliš a má svou vlastní představu o světské spravedlnosti. Amen.

Nevím, jak moc který z autorů zasahoval do dějové části komiksu, ale v případě finální dohry a pointy se mi na mysl dralo srovnání s komiksem Tvrz Václava Šorela a Františka Kobíka. Vlastně v celkem obsáhlé předmluvě píše skromně Zdeněk Šámal, že to byl právě jeho guru V. Šorel, který dal směr, tvar, začátek, prostředek i konec. Troufám si tvrdit, že kniha Prokletí je vhodná pro lidi, kteří mají rádi příjemně mrazivé historky a fascinuje je neprobádaná minulost. Komiks ocení především člověk, který chodí do muzea a nehledí na obsáhlé sbírky, jako na pouhopouhé kusy, jež mají katalogové inventární číslo, ale tuší, že za každým vystaveným předmětem se ukrývá lidský příběh a často nepoznaný život našich předků. Tu menší, tu větší zkazka. Pokud jde o mě, tak už si nějakou tu chvilku pohrávám s vtíravou představou o nákupu detektoru kovů, kterému má drahá polovička říká nesprávně minohledačka, jak má ostatně vtipně uvedeno Zdeněk Šámal ve svém medailonku. Inu, kam čert nemůže…

Komiks Prokletí vyšel v nakladatelství Edika ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2016. Kniha má 64 stran a je určena čtenářům od 12 let.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE