logo

Vrabec aneb Příběh posledního skauta

Léta letoucí se z generace na generaci traduje přísloví – Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Proti tomuto mravnímu ponaučení nelze snad ani nic namítnout. Však občas se stane, že ono vysněné holoubátko nakonec přiletí a to je i sudbou Václava Šorela, a jeho komiksu Vrabec.

Vrabec jako bájný pták Fénix

Původní verze kresleného seriálu Vrabec vycházela v časopise pro děti a mládež ABC v letech 1994-95. Podle vlastních slov se Václav Šorel bláhově domníval, že tehdy nazrála doba ukázat čtenářům ABC, s čím vším se v období druhé světové války potýkali mladí lidé. Takřka jejich vrstevníci. Nicméně došlo k jakési interní dohodě mezi redakcí a panem Šorelem, a vydávání komiksu bylo předčasně ukončeno okamžikem, kdy se hlavní hrdina dostane do Velké Británie v předvečer  slavné letecké bitvy. Václav Šorel k tomu říká dále, že jeho projekt zašel na svou velikost a musel by vycházet nejméně tři roky, což si údajně ABC nepřálo. Toliko tedy vyjádření pana Šorela (zdroj: Zlatá kniha komiksů).

Pohnuté osudy komiksu Vrabec mají ovšem své pokračování. O komiks projevilo zájem nakladatelství vydávající periodikum Moje první noviny, které seriál otisklo, ale bohužel nikdy nevrátilo originály grafických listů. Asi je pochopitelné, že V. Šorel byl notně zklamán a zvažoval ukončení kariéry scénaristy komiksů. Avšak pohádky, jak jistě víme, mají šťastný konec.

Spisovatele oslovilo nakladatelství XYZ a nabídlo mu onoho nadívaného holuba na střeše, přímo na zlatém podnose. A tak se stalo, že můžete v rukou držet knihu Vrabec s podtitulem Příběh skauta. Vázaná komiksová kniha je doplněna o zasvěcený text, soubor několika dobových fotografií a ilustrace letadel z bokorysu Petra Kolmanna. Kreslířem komiksu je samozřejmě znovu tuzemská ikona, Jiří Petráček (*1941).

Bývali Čechové statní jonáci

Spisovatel Václav Šorel (*1937) představuje v novém rozšířeném komiksu fiktivní postavu jakéhosi Jana Nováčka, který má býti archetypem mladých lidí třicátých let minulého století. To v jeho autorské invenci znamená, uvědomělých kluků a děvčat, kteří mají o svém budoucím životě zcela jasno, jsou horliví vlastenci a předně skauti…

Jenda je studentem čtvrtého ročníku reálného gymnázia a nelibě nese německou okupaci. Ostatně jako celý český národ. K hochově frustraci přispívá i fakt, že se v rámci Masarykovy letecké ligy (MLL) připravoval na letecký výcvik a Němci Československé aerokluby i oddíly MLL rozpustili.  Po absolvování drilu se hoch chtěl přihlásit do některé vojenské školy a stát se vojenským stíhačem, aby mohl bránit svou mladou republiku. Nicméně Mnichovská zrada a následná německá okupace Čech, Moravy a Slezska vzala mnoha lidem jejich sny, naděje a nakonec i životy.

Zmařené touhy mladistvého studenta a skauta vyvrcholí roztržkou s profesorem němčiny, bývalým sokolem a naoko národovcem, jenž se stal zapáleným nacistou. Následuje udání na gestapu a Honzův útěk ze země do Polska. Jeho anabáze pak vede do Francie a Velké Británie k stíhacím perutím RAF.

Časy se mění

Komiks Vrabec vnímám veskrze pozitivně a jako bohulibou aktivitu. Avšak nemůžu si odpustit několik vlastních postřehů k tématu. Autor scénáře hned z kraje vyprávění nastoluje nebezpečný precedens, kdy máme vnímat Skauta, jako něco dokonale božského a Sokola, jako cosi zrádně zkaženého. Nemohu si pomoci, ale ten dojem to na mne dělá. Asi není třeba připomínat roli České obce sokolské v našich dějinách a její brannou úlohu později. Prostým a nezpochybnitelným faktem je, že mnoho odvážných sokolů skončilo taktéž na západě v jednotkách RAF, nebo na východní frontě v SSSR, či jinde. Je to vlastně lhostejné. Jejich společná tužba měla společný jmenovatel – získat zpět ztracenou svobodu. Svobodnou otčinu, nesehnutý svobodný národ, a to je to jediné, co se počítá. Vše ostatní je malicherné a nepodstatné.

V případě páně Šorela se ovšem obávám, že se již delší dobu pohybuje v jakémsi nostalgicky snovém světě a zcela mu uniká, v co se současný Skaut a návazné organizace proměňuje. Zatímco Šorelem vyfabulovaný hrdina Jan Nováček toužil bránit státní hranice i za cenu vlastního života, tak současný establishment vychovává mladé lidi nikoliv k vlastenectví, ale k levicovému vítačskému aktivismu, kdy mají hranice naopak otevírat nově příchozím vetřelcům…

Osobně jsem pevně přesvědčený, že vlastizrádci se najdou v každé době a v každé společnosti, a předně, v každé infikované organizaci. Z tohoto důvodu považuji Šorelův konstrukt Skaut vs. Sokol minimálně za hloupou agitaci a předem nedomýšlený omyl.

Další menší výtku mám k záslužné snaze, ukázat mládeži dobu předválečnou a válečnou. Domnívám se, že dnešek je mnohem aktuálnějším časem k burcování, než poklidný rok 1994, kdy komiks vyšel poprvé, a to z mnoha zjevných důvodů. Avšak ani náhodou se neshodnu s panem autorem v tom ohledu, že dobrým nástrojem k probouzení národoveckého cítění je smyšlený, vyfabulovaný a vlastně proč to nenapsat, zcela vylhaný rek s klišovitě znějícím jménem Jenda Nováček. Důvod je prostý, jako národ toto nemáme rozhodně zapotřebí!

Reálných hrdinů oné bouřlivé doby jsou celé nesmrtelné pluky a troufám si tvrdit, že kladné příklady táhnou. Dobrým vzorem je například kniha Generál Fajtl od stejného tvůrce, nebo Ocelová křídla Jiřího Šitlera, jež představují osudy pověstného čtyřlístku, který se proslavil nejenom v bitvě o Británii. A tak dále a tak dále…

Jsem toho názoru, že Karla IV., Jana Husa, Jana Žižku, nebo generála Karla Janouška si prostě nevymyslíš a v tomto kontextu nemá osůbka zvající se Jan Nováček co nabídnout. Natož oslovit tvrdě indoktrinovanou a odnárodněnou mládež, k čemuž bohužel přispívá i organizace Skaut, jež je doposud pro dosti lidí důvěryhodnou mládežnickou organizací založenou na křesťanských kořenech. K tomu si připočtěme v mnoha ohledech naivně podávaný děj dobrého skauta, postavený na skutečných osudech našinců a výsledkem je, s přimhouřením oka, průměrné dílko. Škoda, ambice by tu byly a je smutné, když zajdou na svou rádoby velikost, agitaci, nebo nostalgii o dobách, kdy tráva byla zelenější.  

Knihu Vrabec: Příběh skauta vydalo nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a.s. v roce 2017. Určeno pro čtenáře od 12 let.    

(Visited 1 129 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE