logo

Odysseus v komiksu

Dnešním čtyřicátníkům či padesátníkům asi netřeba představovat proslulý časopis ABC. Stejně tak nemusím sáhodlouze reprezentovat jeho tehdejší autory. Kdo chce, ať si zagoogluje. A bude i něco pravdy v textu hudební skupiny Chinaski – Tenkrát tu bejval jinej stát. Kterýžto člověk nezažil onu dobu, těžko pochopí a posoudí. Bez nějakých pochybností tudíž mohu uvést fakt, že téměř zboštěnou ikonou se pro generaci takzvaných Husákových dětí stal scénárista komiksů Václav Šorel (*1937) a fenomenální kreslíř František Kobík (*1933-2006).

Výše jmenovaní tvůrci vytvořili, ve vzájemné spolupráci pro magazín ABC, dnes již kultovní komiksy Vzpoura mozků (1977-1979) a Galaxia (1984-1986). Nejenom zásluhou těchto komiksů si oba autoři vydobyli nehynoucí slávu a respekt v řadách čtenářů sci-fi.

Václav Šorel se po dlouhých letech, strávených na hřejivém výsluní opojného věhlasu rozhodl, že propojí své scénáře v obrovské univerzum a utvoří nadčasový příběh s epickou šíří. Překřížením děje Vzpoura mozků a Galaxia v beletrické knize Odysseus (2015) tak zpětně vyrobil nekvalitní prefabrikát-trilogii (sic!). Ovšem obsahem tohoto článku bude nadále její komiksová mutace. O knize jsem psal podrobněji zde

Legendární trilogie Vzpoura mozků?

Ačkoliv je Václav Šorel autorem komiksových scénářů a jejich následných strojových překladů do psané podoby, tak není zároveň tvůrcem legendy. Abych to snad (polopatě) vysvětlil. Nikdo nezpochybňuje Šorela, jako držitele autorských práv k jeho invenci, to ani náhodou. Nicméně onen kult kolem jeho osoby jsem vytvořil JÁ, TY, čiže moji vrstevníci-VY, a další nadšení fanouškové. To MY jsme apoštolové, šiřitelé a propagátoři kultovních komiksů Vzpoura mozků, Galaxia či snad ještě Tvrz(e). MY to jsme, kdo pravidelně, až do omrzení, kupujeme knihy autorů ABC Šorela (i Vlastislava Tomana) a doporučujeme je našim dětem, vnukům i ne/známým lidem! MY jsme věrozvěsti, to MY produkujeme legendy!

Pokud jde o můj názor, tak jsem nikdy nepovažoval Vzpouru mozků a Galaxii za vzájemně propojené dílo. Každý z oněch obrázkových příběhů, jež shodně plnil po dva roky zadní list ABC, jsem měl vždy za oddělený a důstojně ukončený cyklus. Přirozeně, až do nešťastného crossoveru Odysseus.

Osobně mám těžký problém brát tuto trilogii vážně a opakovaně dogmatické tvrzení PR o závěrečném dílu legendární trilogie Vzpoura mozků je pro mne už někde na úrovni lehké mentální retardace. Debility. A to bez nějakého pardonu. Legendy tvoří nostalgičtí čtenáři (JÁ, TY, VY, MY, ONI) a na tom žádné indoktrinační PR oddělení nic nezmění. Stokrát opakovaná lež se totiž pravdou nestává.

Dovnitř, skrz a ven aneb galimatyáš

Tam, kde skončil děj komiksu Galaxia, navazuje nový komiks Odysseus a já si v této stati ulehčím mozolnatou dřinu. Dále totiž cituji ze svého článku, jež pojednává o stejnojmenné knize Odysseus s totožným obsahem…

Třetí díl trilogie popisuje teorie a peripetie spojené s funkcí domnělé červí díry. Spisovatel staví svůj příběh na hypotetické možnosti, že ona teoretická červí díra může pracovat-manipulovat s časem a narušovat časoprostorové kontinuum.

Hrdinové románu se tak dostanou do minulosti naší Země. Konkrétně do čtrnáctého století, kde právě zuří morová epidemie a zachrání nebohou dívku Johanku před upálením na hranici. Astronauti tuší, že za časový paradox může červí díra a provedou další skok a cestu k planetě JIŘ. Zde se opět posunul čas a potkávají známé tváře Jiřanů o několik let starší.

Rozhodnou se pro další cestu červí dírou směrem Zem, a pouť jim zkříží, voila, kosmická loď-postrádaný Odysseus, jež jakoby z oka vypadl Prométheovi z desáté výpravy (Vzpoura mozků). Naši dobrodruzi provedou všechny potřebné úkony a vydají se opět na putování červí dírou, trasa Sluneční soustava, aby zjistili, že …

CVAK

Kreslířem komiksu je ostřílený matador Jiří Petráček (*1941), jenž důstojně navazuje na odkaz Františka Kobíka. Ostatně komiks je věnován právě památce přítele malíře Františka Kobíka. Je až neuvěřitelné, jak dokázal Petráček skloubit svůj nezaměnitelný rukopis se stejně osobitou linkou Františka Kobíka. To rozhodně musíte vidět!

V tomto kontextu se snad kouzlem ne/chtěného vloudily do komiksu zvukomalebné citoslovce (str. 31, 35, 37), které se vakuem prostě nemohou šířit. Úsměvné na tom celém je ta skutečnost, že kovaný technokrat Šorel, aby napravil často kritizované pochybení z předchozích komiksů, tak čtenáře literární předlohy (pravidelně) ujišťuje, že vakuem se zvuk nešíří. Jak vidno, dvakrát do stejné řeky ne-vstoupíš.

Odysseus v komiksu

Závěrem komiksové publikace Šorel děkuje Jiřímu Petráčkovi za odvedenou práci, a to plným právem. Petráčkovo provedení se totiž marně snaží zamaskovat slabiny literárního nezdaru a debaklu páně Šorela. Slabé, nemastné, ploché a vůbec nevrstvené vyprávění prostě neschováte i přes okřídlené přísloví, že jeden obraz vydá za tisíc slov.

Vlastně má Václav Šorel obrovské štěstí, že ve svém bohatém životě mohl pracovat s Františkem Kobíkem, který nesl lví podíl na úspěchu oněch legendárních komiksů. To samé platí i pro bývalého  šéfredaktora ABC Vlastislava Tomana a „jeho“ kultovní komiksy. Bráno čistě statisticky, nemůže být náhoda, že všechny proslulé komiksy obou pánů maloval právě brilantní František Kobík. Komu čest tomu čest!

Nesouhlasím ani se závěrečným tvrzením Šorela, že je jen na čtenáři, jakým způsobem se děje chopí a jak se mu v hlavě příběh vybaví. V tomto bodě Šorel naprosto ustřelil a alibisticky převrací kauzalitu, což znamená vztah mezi příčinou a následkem. U jeho nepovedené, málo obrazné slátaniny a nadměrně technologického spisku (příčina), nemá čtenář žádný důvod podpořit vlastní fantazii (následek) a něco, co je v samém jádru zmatenina.

Naopak kvalitní, bohem nadaný literát vám rozpohybuje, pouze za pomoci slov, vizuální vjemy, jež může čtenář nadále rozvíjet a to ani nikterak bolestivě. Četba se stane radostí a nikoliv utrpením. Filmový pás se vám před zraky rozeběhne samovolně, bez nějakého trapného ALE, které má autora zbavit odpovědnosti za svůj brak. Prostě hltáte text, jako závislý narkoman drogu, a nakonec si žádáte přídavek, což je věc, kterou Šorel neumí. Zkrátka a dobře na souhrnném vyšším hodnocení, oproti knize, má zásadní podíl Jiří Petráček alias Kornélius Mahuta.

Součet součtů

Jediné pozitivum vidím ve varovném poselství před nebezpečím šíleného genderismu, jež hodlá zničit pohlavní identitu muže a ženy, potažmo klasickou rodinu. Jakkoli si vážím rané práce pana Šorela, tak se můžeme bavit pouze o trilogii Vzpoura mozků. O legendární trilogii nemůže být ani řeč. Až čas ukáže, zda jsem se ve svém úsudku zmýlil já či oddělení PR nakladatele, které se pokouší po orwellovsku změnit minulost.    

Komiks Odysseus vyšel v nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2018. Doporučeno pro čtenáře od 12 let.     

(Visited 226 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE