logo

Taven Bachtale – Buďte šťastni!

Píše se rok 1379 léta Páně. Mladý pán Oldřich Tista z Libštejna se vrací po osmi letech strávených ve službách markraběte Jana Jindřicha, na otcovský hrad. Za ta dlouhá léta prožitá na bitevním poli si vydobyl čest, nehynoucí slávu a zásluhy. Získal ostruhy, jak se také někdy říká. Nicméně i pro něj platí lidové rčení – Všechna sláva, polní tráva a daň, kterou bude muset za svou absenci zaplatit, je poměrně vysoká.

Oldřichův táta leží na smrtelném loži a jeho světlé chvilky jsou ty tam, neboť se jeho mysl často vzdaluje z dosahu tohoto světa. Je pouze otázkou času, kdy se starcova churavá duše nevrátí zpět do smrtelného těla a vydá se na poslední cestu. V neposlední řadě čeká na budoucího nabyvatele Libštejna jeho paní, s kterou doposud nepočal dítě. Hlavně syna, dědice panství a majetků.

Návrat domů ovšem není dle Oldřichových vysněných představ. Hodně vody v řece Mži proteklo a mnoho se toho za jeho nepřítomnosti změnilo. Skoro nikoho nepoznává a na hradě jsou samé nové tváře. Lidé jsou uctiví a pokorní, ale jaksi pouze na oko, falešně. Oldřich má neodbytný dojem, že se započaté hovory v jeho přítomnosti přetrhávají, stáčejí jinam a poddaní si po straně neustále cosi šuškají. V zádech vnímá jejich pichlavé pohledy, které ho týrají, jako bodající dýky. Možná si i prstem ukazují a on se cítí nevítán. Jako by ho každý pokradmu sledoval a pomlouval. Co se to probůh děje, a co to má všechno znamenat?

Oldřich má vlastně jedno menší-větší tajemství, a to, že při pohlavním styku se ženou bezmocně selhává. Zkrátka a dobře, jeho meč už není ze železa, na rozdíl od toho spolehlivého nástroje ve válečné vřavě, a jeho manželka, dříve v sexu tak zdrženlivá se nyní chová, jako protřelá chlípnice, jež si s prostitutkou v ničem nezadá. Snad zde se ukrývá jádro pudla a důvod k bočním posměškům? Zoufalý šlechtic se nakonec svěří svému věrnému příteli a ten ho navede na správnou stopu a zbaví mučivých pochybností. Paní Marta v jeho nepřítomnosti porodila, a to hned třikrát!

Následnou konfrontaci s manželem hradní paní nepřežije, ale zanechá po sobě ještě větší záhadu ukrytou v upřímně jedovatých slovech. Mohlo být první z dětí jeho, a mohl by tak po světě kráčet následovník rodu zemanů? Naděje umírá poslední a temné pátrání začíná.

Smilstvo je smrtelný hřích?

Středověká detektivka v komiksu Taven BachtaleBuďte šťastni o sobě v knižní anotaci tvrdí, že se jedná o příběh z doby, kdy každý věřil ve vyšší spravedlnost a kdy po vině přicházel trest. Budiž, ale tak nějak si říkám, kdyby. Kéž by! Jenomže já mám o tomto vzletném prohlášení jisté pochybnosti. Pokud by všichni lidé, bez výjimky, doufali ve vyšší moc a měli skutečnou víru, snad lepší by byl svět. Ale tak tomu vždy nebylo, není a nikdy nebude. Lidé jsou převážně hříšné nádoby nemajíce víru a tato historka je o člověčím poklesku a trestu, bez víry. Nebo je to tak, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému  🙂

Tajemný Gutwirth a Michal Kocián (*1960) tentokráte ve své tvorbě mnohem přitvrdili a na hony se vzdálili náctiletému ábíčkovskému čtenáři. Kreslené vyprávění už neukazuje pouze dovedně maskovaný zadeček, jako v jejich předchozím projektu Serpens Levis, ale jdou mnohem dále, hlouběji. Jejich textové a přímé obrazové vyjádření znázorňuje plnou nahotu, erotiku, znásilnění, explicitní močení, rudou krev, černou smrt a brutální násilí. Pro dopodrobna zobrazené akty pochybuji o doporučeném čtenářském věku Albatrosu 14 let.

RIP Michal Kocián

Michal Kocián je pro mne dlouhodobě kreslířem solidního komiksového mainstreamu, ač ho často negativně kritizuji a trhám na malé, a ještě menší kousky. Inu, co se škádlívá, to se rádo mívá. Tu mu uletí podoba, tu se ztratí celková forma a tu mi vadí panely rozvleklé přes dvoustranu. Už tradičně se tak stává, že se čtenář špatně orientuje, ztrácí směr četby a část komiksu mizí kdesi ve vazbě knihy. Ale ty ženské křivky a prdelky, ty jsou pořád stejně úžasné. Jo, a koníci také, abych nezapomněl. Také jsem chtěl podotknout, že starý pán Oldřich, který v příběhu umírá, mi evokuje svou podobou samotného malíře komiksu? Jestliže se pletu, prosím za odpuštění.

Buďte šťastni!

Vzhledem k tomu, že se pan Gutwirth trvale nalézá v systému ochrany svědků, budu velice stručný k této naprosto skryté entitě. Gutwirthova fabulace, jež se pohybuje na hraně možného a nemožného, přičemž používá reálné kulisy a historické osoby se mi v zásadě líbí. Zamlouvají se mi snad všechny scénářem navržené panely, epické scény, nevšední úhly pohledů, střihy a zejména dialogy. Obzvláště ty rozhovory jsou báječné, přímé a velice dospělé. Určitá část příběhu je posléze dopředu zřejmá a lehce předvídatelná. O to více mne pak potěšila druhá, řekl bych i celkem nečekaná pointa. Tak to má být a tak to mám rád. Čtenář má po dočtení knihy zkoprnět s otevřenými ústy a ještě dlouho o ní přemýšlet.

Kreslený příběh Taven BachtaleBuďte šťastni je příjemně mrazivým thrillerem z vrcholného středověku, který se rychle čte. Možná až příliš rychle. Bohužel, v tom je zakopaný pes. Nehledě na to, že je text uměle natahován o dvojjazyčné bubliny, jejichž obsahem je jakýsi Česko-cikánský slovník. Něco na způsob názvu knihy. Konečné rozhodnutí být, či nebýt tak alibisticky ponechám na případném čtenáři a jeho posouzení poměru cena/výkon. Buďte šťastni!

Komiksová kniha Taven Bachtale – Buďte šťastni vyšla v nakladatelství Edika ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2017. Doporučeno od 14 let?

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE