logo

PAN MERCEDES SE INSPIROVAL OLGOU HEPNAROVOU

Je brzké vlhké ráno. Padá rosa a lidský had se rozplývá v mlze. Osoby postávají a mlčí, všichni jsou na tom stejně. Všem se jim to stalo, jsou na téže lodi, která se potápí. Nejsou si jisti sami sebou, nehledí si do očí, nemluví spolu, připomínají zombie. Všichni mají totožný příběh a důvod stát zde v časných ranních hodinách, kdy spokojený občan ještě spí nebo vstává do zaměstnání. Všichni ti lidé jsou bez práce, mají přečerpané bankovní účty, jsou oběťmi snižování stavů a pozřel je upíří kapitalismus. Podobně jako se kdysi v naší republice stála fronta na favority, čekají tito jedinci, než se otevřou dveře burzy práce. Jaká to hořká ironie, v jedné epoše byly peníze a nebylo je za co utrácet a během jedné generace je to naopak. Tragická noční můra. Ale to ne/znáte Stephena Kinga. Noční můra teprve vstává a čistí si zuby.

V davu je mladá žena s miminkem, které chrčí a mělo by být všude jinde, jen ne tady. Je tam i mladý muž, jenž jim poskytne svůj spacák. Ti lidé mají také jména. Augie Odenkirk a Janice Crayová s uzlíčkem radosti, maličkou Patti. Říkáte si, možná to dobře dopadne, holčička si zaslouží tátu a třeba si maminka vyrazí s hodným pánem na kávu. Nikdo by tyto trampoty prožívat neměl. A pak se to stane. Z mlhy se blíží světlomety a vůz nezpomaluje, naopak zrychluje. Je to dvoutunový mercedes model SL500, poctivá německá práce, učiněný tank. Vjede do davu a zanechá na místě osm mrtvol, které připomínají rozházené puzzle vyrobené v Číně, kvůli které tito nešťastníci neměli práci. Horor.

Vrah, bulvárem přezdívaný pan Mercedes, nebyl nikdy dopaden. Detektiv První třídy Kermit William Hodges, jenž případ vyšetřoval, je již nějaký ten pátek v důchodu. Užírá ho nuda a propadá se do černočerné deprese. Dny tráví u stupidních reality show, tloustne a zkouší, jak v ústech chutná osmatřicítka. Opít se není o nic lepší než být střízlivý. Vše nasvědčuje tomu, že se stal učebnicovým poldou, který žil pouze pro svůj odznak, po jehož vrácení ho naplňuje prázdnota. Bylo by to tak snadné zmáčknout spoušť pistole a ochutnat smrt. Jednoho dne se však všechno změní. V kupě reklamních letáků nalezne dopis. Autorem je ON. Pan Mercedes.

Celkem nedávno jsem v jednom článku napsal, že Stephen King je literární génius, který, když se rozhodne, že tématem jeho další knihy bude exkrement, ho podá takovým stylem, že mu ještě rádi zaplatíte. Nebojte se, tak daleko zatím nezašel, protentokrát si z nabídky žánrů vybral detektivku.

Thriller je hlubokou sondou do duše bývalého poldy ze staré drsné školy a zároveň nahlédnutím do pokřivené mysli inteligentního zvráceného šílence. Jestliže používám otřepané klišovité fráze jako je sonda do duše, nelze než podotknout, že v případě kompulzivního vraha už jde přímo o trepanaci lebky a to, co poznáte, se vám líbit nebude. Není to klasická kriminálka, u které se na poslední stránce dozvídáme to, co jsme již tušili předem – totiž že vrahem je zahradník. King nám představuje zabijáka hned na začátku knihy a nechává čtenáře sledovat napínavý psychologický duel polda vs. psychopat.

Kniha je také negativní kritikou života v Americe na počátku 21. století. Popisuje osudy lidí, kteří se rvou s každodenní bídnou existencí, a King velice dobře ví, o čem píše, neboť se ve svém životě sám odrazil ode dna. I přes své bohatství a drogové a alkoholové eskapády si je pokorně vědom toho, kde a jak začínal. Výpověď o současném západním světě je o to tvrdší, neboť běžný našinec již jistě okusil „americký sen“ na vlastní kůži. Každý člověk, který poznal frontu na úřadu práce (krásný orwellovský název), ví, o jakém hororu King píše, a v dohledu nemusí být ani pan Mercedes. Jeho kniha je pro mne faktickým přiznáním selhání kapitalismu a toho, jaké uctíváme falešné modly. Myslím, že jde o jednu z nejtvrdších obžalob vlastní země, již spisovatel vložil do svého literárního díla. Král hororu, jak je Stephen nazýván, dozrál jako víno a v knize Pan Mercedes dokazuje, že nepotřebuje žádné nadpřirozeno, aby čtenáře opět uhranul silným příběhem a přikoval ke stránkám knihy. To, že si opět vydatně vypomáhá minispoilery a krátkými kapitolami, které vám nedovolují knihu odložit, pouze dosvědčuje jeho prohnanost a tvůrčí talent. Protentokrát mi v knize chyběla autorova pověstná „omáčka“, věnovaná věrnému čtenáři. Vždy si rád přečtu, co nebo kdo Kinga k sepsání příběhu inspiroval.

Osobně čtu knihy S. Kinga již pětadvacet let a v knihovně mám něco k sedmdesáti výtiskům, včetně biografií, sborníků povídek, komiksů atd. Tím se nechci vychloubat, ale cítím se býti povolaným erudovaným „kingologem“. V jeho rozsáhlé celoživotní práci zbožňuji a odhaluji postupné propojování knih v obrovské celistvé univerzum. Myslím, že to v prvopočátku neplánoval, ale jak jeho dílo rostlo, bylo tu ono neodbytné pokušení svou tvorbu provázat. Ačkoliv je pan Mercedes seriózním civilním tématem, nachytal jsem ho i zde. Udělal to znova a já ho přistihl. On to ví, já to vím, jsme spiklenci. Ten pocit mám rád.

V souvislosti s touto knihou mne zaujal jeden historický zločin, který se váže k naší tuzemské předlistopadové éře. Na stranách 168–170 dochází k profilování pachatele masové vraždy, který vjel do skupiny lidí. Podobný případ se u nás odehrál roku 1973 v Praze, kdy Olga Hepnarová vjela nákladním vozem na tramvajovou zastávku s úmyslem zabít co nejvíce lidí. Možná podobností mezi tímto případem a Panem Mercedesem budete překvapeni. Shoda je v chladnokrevném naplánování a dokonce i v počtu obětí.

Knihu vydalo nakladatelství Beta Dobrovský v roce 2014 v překladu Lindy Bartoškové. Pan Mercedes je v pořadí již 57. autorův román a zároveň první díl zamýšlené trilogie. Druhý díl s názvem Finders Keepers byl posunut autorem na červen roku 2015.

U drtivé většiny recenzí si pořizuji písemné poznámky, abych dodatečně lépe našel zajímavé pasáže. Tentokrát jsem se přistihl, že vlastně dělám ruční opis celé knihy. Co slovo, to perla. Co věta, to klenot. Jednoduše jsem notýsek ladným obloukem zahodil s tím, že to nějak dopadne a prostě si užíval četbu. Závěrem pouze napíší, že Stephen King je pro mne přesně tím, jak lze přeložit jeho příjmení do češtiny. Ať žije Král! Jó.

Další knihy Stephena Kinga můžete zakoupit zde.
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE