logo

OD ENTERPRISE K U.S.S. TITAN: KNIŽNÍ PRŮVODCE ŽIVOTEM DEANNY TROI A WILLIAMA RIKERA, ČÁST I.

„Space, the final frontier. These are the voyagers of the starship Enterpise. It’s continuing its mission-to explore strange new worlds, to seek out for new life and new civilizations-to bodly go where no one has gone before!“

Věta, kterou mohli v letech 1987-1994 slýchávat diváci vesmírné ságy Star Trek: Nová generace, se nenávratně vtiskla do uší a mozků miliónů fanoušku na celém světě. Není proto divu, že se této slavné posádky něktěří spisovatelé nechtěli vzdát, a začali tak vytvářet jejich vlastní, jedinečný příběh…

Poprvé se Star Trek: Nová generace, neboli anglicky „The Next Generation“ (zkráceně TNG), objevil na televizních obrazovkách 28. září 1987 v USA. Narozdíl od původního Star Trek seriálu ze 60.let (také zvaný TOS – The Original Series), se dějově posunul v čase směrem do ještě vzdálenější budoucnosti, a to o téměř 40 let od posledního dílu TOS.

Technologie jsou zde modernější, nepřátelé zákeřnější a kapitáni lodí plešatější. Prvotním záměrem tvůrců bylo pokračovat v epizodách TOS, ale plán bohužel ztroskotal na cenách za herce. Postavy kapitána Kirka, pana Spocka a Scottyho aj. tehdy znal snad celý svět, a tak si představitelé těchto rolí mohli rázem dávat vyšší nároky na honoráře. A možná právě proto „otec Star Treku“ Gene Roddenberry začal experimentovat s myšlenkou následnice známé U.S.S. Enterprise NCC-1701, a její nové posádky.

Střetnutí na Farpointu

Poprvé se setkáváme s osazenstvem U.S.S. Enterprise NCC 1701-D ve dvouepizodě Střetnutí na Farpointu (S01: Encounter At Farpoint 01 & 02). Jako v každém pilotním díle je nám předkádáno množstvím informací o tom, v jaké době a v jakém světě se nacházíme. Je zde načtrtnuta základní myšlenka seriálu, a také seznámení s hlavními postavami:

Odhalujeme neoblomného a spravedlivého kapitána Jean-Luc Picarda, milujícího čaj Earl Grey, s tváří britského shakespearovského herce Patricka Stewarta. Androida jménem Dat, který se paradoxně i přes svou dokonalost, snaží podobat nedokonalým lidem. Hraje jej výborný herec a talentovaný swingový zpěvák Brent Spiner. Klingonského poručíka Worfa – podotkněme, že na federační lodi by klingona téměř nikdo nečekal! Málokdo by také pod vrstvou make-upu poznal herce Michaela Dorna, alias bodyguarda Apolla Creeda z filmu Rocky (1976). Nebo například mladičkého Wesleyho Crushera s tváří nevinného Willa Wheatona, který se v posledních letech vepsal do paměti diváků jako nemesis Sheldona Coopera ze seriálu The Big Bang Theory.

Ano, postav, s nimiž se na palubě U.S.S. Enterprise-D můžeme setkávat na denním pořádku, je mnoho. Ale těmi hlavními, o které mi v tomto článku jde, jsou komandér William Thomas Riker a exoticky vyhlížející polo-mimozemšťanka poradkyně Deanna Troi z planety Betazed.

Od chvíle, kdy se na Farpointu fyzicky střetnou, se začíná psát jejich příběh tak, jak jej mohli diváci sledovat od roku 1987. Již v prvním momentu všímavý fanoušek rozezná, že se zde nejedná o vztah, který dávno zavál čas. Mezi těmito postavami je něco nevyřčeného, nevyřešeného.

Jak se říká, v každém dobrém filmu má být nějaká ta akční honička, přestřelka, ženy a romantika. A právě tu poslední podmínku splňují Riker & Troi v TNG. On z pozice proutníka, jehož srdce ale stejně patří pouze jediné, a ona z pozice psycholožky, která věci příliš analyzuje. Oba jsou k sobě přitahováni silou, která je stejnou měrou drží od sebe. Riker i Troi svou přítomností nabídli tvůrcům „neobjevenou zemi“, kam se prvně vydal v 1992 spisovatel Peter David v první knize Imzadi.

Kniha první: IMZADI, Peter David 1992

Kniha Imzadi od Peter Davida, se odehrává ve třech časových pásmech, přičemž ke konci knihy se dvě z nich spojí v jedno:

  1. V součastnosti v roce přibližně 2408, kde stárnoucí admirál Riker velí zapomenuté StarBase 86
  2. V dávné minulosti na Deannině domovské planetě Betazed, kde je Riker povolán jako důstojník Hvězdné flotily, aby pomáhal řešit problém se Sindareenskými nájezdníky
  3. V nedávné minulosti na palubě U.S.S. Enterprise-D během mírových rozhovorů.

Peter David výtečně pracuje s tématem cestování časem a nabízí možnost nahlédnout do historie postav Deanny Troi a Williama Rikera v jejich úplných začátcích. Vychází v té době z dostupných informací ze seriálu, a i když Imzadi není v oficiálním Star Trek kanónu, dodnes patří mezi fanoušky k nejoblíběnějším knihám.

Ochutnávka děje

Děj knihy otevírá komodor Dat, velitel U.S.S. Enterprise DCC 1701-F, který na oficiálně nepojmenované planetě fascinovaně pozoruje vnímající zařízení Strážce věčnosti (poprvé k vidění ve Star Trek: The Original Series S01E28 The City on the Edge of Forever). Strážce umožňuje průchod do minulosti i budoucnosti. Občas také sám přehrává jednotlivé události dějin, jako kdyby byl jakási nadčasová televize. Tento mystický přístroj zkoumá skupinka vědců, mezi nimiž je i orionská vědkyně Mary Mac, která je stejně jako ostatní fascinována jeho funkcí. Během rozhovoru s komodorem si vzpomene na jedno ze Strážcových promítání a laskavě žádá Data o jeho názor. Ve stejném době zasmušilý admirál Riker sedí ve své pracovně na StarBase 86. Jeho nekonečné rozjímání nad životem je náhle přerušeno zbrklým příchodem poručíka Dextera, který nese důležité komuniké z Betazedu.

Lwaxanna Troi, matka poradkyně Troi, umírá a žádá si Rikerovu přítomnosti. S jistým strachem v srdci se admirál Riker vydává na Betazed, aby čelil svému osudu. Na smrtelné posteli Lwaxana Troi naposledy prokleje Rikera za to, co se stalo její milované dceři, a ještě jej za trest v závěti připíše jako člověka, který má po její smrti roztřídit majetek rodiny Troi. Pobyt na Betazedu, probírání Deanniných osobních věcí, opětovné oprašování starých vzpomínek, donutí Rikera myslet na staré časy. Na nevysvětlitelnou a nelogickou Deanninu smrt, ale také na dobu, kdy byl ještě jako mladý poručík převelen na Betazed, a kde poprvé poznal vážnou studentku psychologie, která mu obrátila svět naruby.

Jak se Riker popere s nepřízní osudu a vezme čas do vlastních rukou s pomocí Strážce věčnosti, se dozvíte právě v této knize.

Kniha Imzadi má necelých 300 stran. Poprvé ji přeložil v roce 1994 do češtiny Stanislav Kadlec pod nakladatelstvím X-EGEM. Druhé vydání vzniklo až roku 2005 v nakladatelství Laser-books, které vydává podstatnou část Star Trek knih. Jak již bylo řečeno, Peter David hojně využívá pohyby v čase a umožňuje tak lépe prostoupit a pochopit milostný a profesionální vztah, který mezi Rikerem a Troi panuje. Dává čtenáři nahlédnout pod pokličku historie a povinností, které s sebou přináší být čestným ženským potomkem dcery pátého domu Betazedu či důstojníkem Hvězdné flotily. Uvádí zajímavé betazedské tradice, včetně popisu betazedské svatby, zahrnující spoustu květin a žádné oblečení. Pro ty, které tlačí čas, a přesto mají zájem si příběh vyslechnout, doporučuji kvalitně zpracovanou audioknihu namluvenou Jonathanem Frakesem – skutečným představitelem Williama Rikera.

Jak lze logicky odvodit, audiokniha je v anglickém jazyce. Také její obsah neodpovídá doslova knižní předloze. Troufám si ale dodat, že hlavní dějová linka zůstává nezměněna, a jak knižní, tak poslechový zážitek se dá kvalitou srovnat. Jonathan Frakes, jakožto jediný vypravěč v audioknize, napodobuje hlasové projevy svých kolegů herců s naprostou jistotou a přesností. Bravurně zvládá intonaci Patricka Stewarta, afektovaný hlas Majel Barrett-Roddenberry (Lwaxanna Troi) i sametový, klidný projev své kolegyně Mariny Sirtis alias Deanny Troi. Kdo by měl snad strach, že se jedná o červenou knihovnu, bát se nemusí. Romantická část je zde úměrně vyvážena akcí i napětím, je vhodná k doplňení většiny informací z ranného života komandéra i poradkyně, a je pomocným mostem k druhému dílu: Star Trek: Imzadi – Trojuhelník.

Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Eva Lassler

Autor. Scénárista bez místa, trekkie, kreslíř, spisovatel, fanda Star Wars a hráč SW: The Old Republic.


KOMENTÁŘE