Záhady detektiva Ludvíka

Slovutný československý detektiv Štika, má (měl) ve Francii služebně staršího kolegu Ludvíka, a vlastně toho mají oba současníci mnoho společného. Předně jsou fiktivní komiksové postavy, které jsou hluboce oddány své věci či lépe řečeno životnímu poslání, což znamená odhalování i potírání zločinu. Dále se muži zákona velice rádi podělí o svůj ostrovtip a bohaté profesní zkušenosti s každým, kdo má chvilku času a něco málo peněz nazbyt. Třeba s vámi? Naučí vás jak udržet toliko důležitou pozornost, hledat stopy, analyzovat, vylučovací metodu a umění dedukce. Po přečtení nové knihy Záhady detektiva Ludvíka z nakladatelství Albatros, pak budete vnímat svět kolem sebe v jiné rovině. Třeba jako legendární Sherlock Holmes!

Trocha komiksové teorie

Soukromý vyšetřovatel Ludvík (Ludovic) patřil v minulém století k nejoblíbenějším komiksovým postavám francouzského komiksového časopisu pro mládež Pif Gadget. Jeho duchovní otec Marc Moallic (*1907-†2004) čerpal inspiraci pro svou postavu z dřívější plodné kooperace s neméně úspěšnou dvojicí Goscinny-Uderzo, pro kterou dlouhá léta pracoval. Když byl redakcí Pifa požádán o spolupráci, tak přizval scénáristu jménem Henri Crespi a ihned v prvním čísle Pifa v únoru 1969 se zrodil nový komiksový hrdina, detektiv Ludvík. Později pokračoval kreslíř a scénárista Moallic v tvorbě komiksových hádanek na vlastní pěst a do roku 1975, kdy zanechal kreslení, vytvořil více  než 600 úctyhodných epizod.

Jak jsem již naznačil, detektiv Ludvík pronikl i do československého dětského časopisu Ohníček a stalo se tak v 20. ročníku periodika (1969-70). Je dosti pravděpodobné, že byl o něco později tvůrčím vnuknutím pro scénáristu Jiřího Lapáčka a kreslíře Jiřího Kalouska, autory tuzemského detektivního komiksu Otazníky detektiva Štiky, který vycházel od září 1971 do roku 1986, kdy zemřel kreslíř komiksu Jiří Kalousek. Snad už pouze na okraj doplním, že za dlouhých 15 let vzniklo neuvěřitelných 380 příběhů detektiva Štiky. Oběma luštitelům tak můžeme poblahopřát k nebývale velké míře objasnění trestných činů!

Záhady detektiva Ludvíka

Marc Moallic použil při svém tvůrčím rozmachu poměrně jednoduchý ráz ilustrace, jehož hlavním prvkem je karikování postavy, kde se kreslíř záměrně dopouští zveličení, které zvýrazňuje některé proporce těla na úkor jiných. Podobně se to má s corpus delicti a pozadím, jež je pro potřeby amatérského pátrání dostačující.

První knižní vydání případů detektiva Ludvíka obsahuje celkem 85 záhad, jež čekají na vyřešení a tudíž na vaší bystrou mysl. První černobílá čísla 1 až 75 jsou z února 1969 až července 1970. Následující kolorované příběhy číslo 240 až 249 vyšly od října do prosince 1973 v časopise Pif Gadget.

Každý jeden komiksový list má dva až pět (většinou pět) chronologicky uspořádaných panelů, jež dohromady tvoří uzavřený děj. Stejně tak komiks obsahuje nezbytné promluvové bubliny a četný doprovodný text, který vás zasvětí do neúplného příběhu s otazníkem na konci. Nu a zde právě přichází vašich pět minut slávy, kdy můžete předvést logické uvažování. Komplexní proces vyšetřování je postaven na předchozím pečlivém přečtení, pochopení zadání a vizuálním vyhodnocení odlišností či nepřesností ve výpovědi svědků, které nezapadají do mozaiky, nebo odhalení jiných indicií.

Mohlo by se zdát, že se jedná o lehký úkol a mnohdy tomu tak opravdu je. Ve skutečnosti jde o rébusy typu najdi několik rozdílů i protimluv, a usvědči tím pádem pachatele ze lži. Nicméně kniha obsahuje i nemalé procento zločinů, kde bych měl jako soudce či porotce problém s předkládaným důkazem, jež často stojí na vodě. Výjimkou nejsou ani případy, kdepak si na základě zcela zjevné nelogičnosti (např. str.37) dovedu obhájit jiné vysvětlení a přímo vyvrátit vachrlaté tvrzení detektiva Ludvíka, jež je přístupné na konci knihy, v pasáži nazvané Řešení Ludvíkových záhad.

Nakonec jsem si ponechal pár hádanek, které jsou vůči čtenáři unfér, neboť je může pochopit pouze znalec dobových francouzských reálií (např. str.47) a to ponechávám stranou fakt, že vysvětlení operuje s typovým označením vozu, jež není v komiksu ani zmíněno! Ostatně nejinak je tomu na stranách 80 a 82, kde se vyžaduje po čtenáři, aby měl detailní znalost konstrukce francouzských vozidel, nebo vědomosti o registračních značkách Francie a číselném členění podle departmentů. No a jak jistě uznáte, není to zcela férové počínání v situaci, když je komiks určen dětem od 8 let, přičemž řešení vyžaduje skutečného odborníka, což nápověda minimálně jednou připouští. Nemluvě o několika vraždách a nelegálním obchodu s heroinem! Učinil jsem i postřeh, že se některé motivy začínají závěrem svazku opakovat, jako v podobně laděném komiksu Otazníky detektiva Štiky a raději bych ani nechtěl vědět, o čem může být zbývající kvantum. Asi nejotřesnější zjištění pro mě bylo, že si Ludvík dokáže sám vyrobit důkaz, a to krádeží (str.66), což ho v mých očích morálně diskvalifikuje!

Závěrem se domnívám, že kniha vyžaduje určitou dávku nadhledu a potěší pravděpodobně historiky a teoretiky komiksu, zejména evropského. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem si naopak nejsem zcela jist, kolik radosti  přinese komiks dětem, a pokud se do něj přece jen pustí, měly by si být vědomy možné justiční nespravedlnosti. Holt i takový je život.

Knihu Záhady detektiva Ludvíka vydalo nakladatelství Albatros ve společnosti Albatros Media a.s. v roce 2018. Určeno pro čtenáře od 8 let. Překlad provedla Miluše Krejčová.