logo

Pozvánka do světa Kepler62

Nevlastní bratři Ari a Joni žijí v nepříliš vzdálené budoucnosti. Ta doba je pouze natolik daleko, že planeta již hostí deset miliard lidí, převážně pak seniorů. Stárnoucí společnost nutně potřebuje pracovní sílu a tak se na vybraných dětech aplikuje takzvaný neurotuning, který z nich dělá labilní, předčasně dozrálé génie. Pesimistická vize je prostoupena všudypřítomnou chudobou, nedostatkem kvalitních potravin, a to vše se děje snad v důsledku změny podnebí. Jako perličku přidám fakt, že plechovka limonády s kolovou příchutí stojí jako měsíční plat. Jednou z mála nadějí oné etapy jsou objevitelské výpravy, jež směřují kamsi ke hvězdám, do planetární soustavy Kepler62.

Nicméně naši sourozenci mají v pochmurném světě naprosto jiné starosti, než nosit hlavu někde v oblacích. Musí se držet při zemi a není to úplně vinou gravitace. Jejich maminka stále hledá práci, shání jídlo, nové možnosti uplatnění a lepší život. Její pochůzky se tak prodlužují, až jsou z týdnů nakonec měsíce (?). Každý z chlapců má jiného otce, což vysvětluje, proč je jeden světlého typu a druhý snědý, ale ani jeden táta s nimi nikdy nezůstal. Sečteno a podtrženo, jsou teoreticky sirotci, kteří se sem tam uchylují ke krádeži a spoléhají jeden na druhého.

Kepler62

Co hochům nedává opravdu spát je nový fenomén, hra s velkým H, Kepler62. Nejtěžší a nelepší videohra všech dob, o které se všude mluví a zatím ji nikdo nedokázal dohrát. Kolem hry se šíří různé konspirační fámy o tajném levelu a špitá se i cosi o pozvánce. Od koho a kam? To nikdo neví.

Asi nemusím nikterak přehánět, jaké je Ariho neskrývané překvapení, když se po neúspěšné krádeži oné hry vrátí domů, a Joni ji vítězně třímá v ruce! Dostal ji prý darem, jen tak, od nějaké hodné paní, a přidala i plechovku koly nádavkem! Oba sice vědí, že to je poněkud divné, ale co, když se štěstí unaví… Stačí už jenom zastrčit disk do předpotopního PlayStationu 10 a začít hrát.

Pozvánka

Kniha Pozvánka je první částí šestidílné finsko-norské série s názvem Kepler62, určená dětem. Autory knihy jsou finský spisovatel Timo Parvela (*1964) a norský tvůrce Bjørn Sortland (*1968). O grafický kabátek a pohodu nedospělého oka se postaral ilustrátor dětských knížek Pasi Pitkänen (*1984).

Po mysteriózní severské řadě PAX, která se pomalu a jistě chýlí ke konci, přináší nakladatelství HOST další rozsáhlejší cyklus, tentokrát sci-fi s názvem Kepler62. Soudím, že se jedná o výzvu pro dětského  čtenáře, který může opět stanout na startovní čáře a poznat nové kamarády. Zase se jedná o dva bratry z rozervané rodiny, kteří nemají na růžích ustláno a jsou donuceni, tlakem okolností, postarat se sami o sebe. První kniha prozatím nevykresluje nikterak hlouběji jejich charaktery, takže je těžké si k nim najít cestu, ale spíše se zaměřuje na hype kolem hry, dobrodružství a globalistické teze, v nichž se severské země doslova utápí.

Vláda je přítel dětí, vláda je náš přítel

Paradoxně je tak důležitější transformační propaganda NWO, než jakási vlna souznění, na níž se může dítě emocionálně naladit. Přinejmenším ten dojem to na mě dělá. Podstatné je pro autory nastínit rozvrat klasické rodiny a vytvořit politicky korektní sourozence, světlého a snědého typu. Text zcela okatě podstrkuje nejmenším jednu celosvětovou vládu a sporná klimatická dogmata, jež mají vést k plošnému zchudnutí a omezení zbytečného cestování drtivé většiny populace. Inu nová diktatura a sociální inženýrství je tu. Jistě se dá namítnout, že kniha je dystopií, a tudíž jsou varování před nastupující totalitou v pořádku a k žánru prostě patří. Bohužel, já jsem toho názoru, že ony uvedené věci se dějí právě dnes a bez jejich zasazení do díla už nelze ani vydat na dekadentním západě knihu, nebo natočit „úspěšný“ film… Recepční automat promluvil v zájmu rovnosti pohlaví neutrálním hlasem, ani mužským, ani ženským (str.42). Brrr, ze zbavování se posledních zbytků lidskosti mě opravdu mrazí. Ještěže mám v navigaci svého upovídaného Miloše!

Osobně se domnívám, že v případě prvního dílu delší série je příliš brzy na nějaké ukvapené závěry či snad bezduché opakování PR ódy na radost. Jestliže bych měl ovšem vyslovit můj první dojem, tak řeknu nemastné-neslané. Příběh staví na celkem známé zápletce danajského daru, nyní ve virtuální podobě. Pohnutka vydavatelů hry Kepler62 není zatím úplně vyjasněna  a nechává si v záloze jisté neznámé, což je dobře. Děj klade velký důraz na akci, jež se odvíjí v krátkých větách a rychlých dialozích, které jsou zabaleny v lákavém vizuálním pozlátku. To lze pokládat za velké plus a klad v rozvoji čtenářské gramotnosti, neboť rozsáhlé texty a absence obrázků děti bezpečně odrazuje od čtení. Za tím si stojím. Co naopak vyprávění naprosto postrádá, například ve srovnání s městskou fantasy PAX, je sociálně společenská složka a morálně výchovný aspekt. Pokud tedy neberu v potaz výše uvedenou programovou agendu globalistů, a tu opravdu neberu. Nuže u dobrých knihkupců na vás čeká Pozvánka do světa Kepler62. Berte nebo nechte být.

Knihu Kepler62 – Kniha první: Pozvánka vydalo nakladatelství HOST v roce 2018. Překlad provedli Michal Švec a Jitka Jindřišková. Doporučeno pro čtenáře od devíti let.

(Visited 221 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE