W. GIBSON – HRABĚ NULA

Na jaře vydalo nakladatelství Laser nové vydání cyberpunkové klasiky Hrabě Nula, které volně navazuje na významné dílo Neuromancer a jako druhý díl tak rozvíjí celou trilogii o Sprawlu. Nové vydání získalo kromě krásné obálky již klasického přebalu edice Mistrovská díla SF také nový překlad a v mnohém se tak celé dílo přiblížilo čtenářům nedotčeným dílu Williama Gibsona. Tentokráte se dostaneme o sedm let dále a poznáme nové hrdiny a necháme se unášet kyberprostorem a světem v období třetí (kybernetické) technické revoluce, korporátních intrik, kyberkovbojů a hackerů.

William Gibson je jeden z mála autorů, kteří se dokázali proslavit již svým prvním románem a zároveň tak definovat naprosto nový subžánr a styl. Neuromancer (1984) se stal úspešným již od prvních dnů, kdy spatřil světlo světa a vědecko-fantastickému světu zhýčkanému klasickými díly hard a soft SF, či případně již historickými subžánry spojené s cestování časem či alternativními realitami, si dovolil drze ukázat prdel. Cyberpunk míchá klasickou soft SF s aktuální světovou ideologií postavenou na technickém pokroku a přidává anarchistický styl vyprávění a dystopicko-vizionářský postoj k možnému (a bohužel pravděpodobnému) vývoji lidské rasy, závislé na technologiích a to na úkor sociálně-ekonomického úpadku a degradace celé společnosti, tak jak ji známe.

Neuromacer vyprávěl příběh o “hackerovi” konzolovem kovbojovi Henrym Dorsett Caseovi, kterého si najmou na rádoby pikantní prácičku, nicméně potě se stane figurkou ve hře, ovládané umělou inteligencí. Case se stal modlou devadesátkových hackerů a jeho charakter prorůstal stránkami románu nekompromisně bez jakýchkoliv zádrhelů. Hrabě Nula zasazuje příběh o sedm let později a soustředí se životy tří nových hrdinů. Prvním, se kterým se seznámíme, bude korporátní nájemný žoldák Turner, který se zrovna zotavil ze zkušenosti blízké smrti se snaží zapomenout na svou minulost. Dostává se k poslední práci, kterou musí vykonat a doprovodit sběhlého biotechnologického vědce Mitchella ze společnosti Maas-Neotek ke konkureční Hosace. Jak by se dalo čekat, tento úkol nedopadne vůbec dobře a Turner se s tím bude muset vypořádat dle svého a zapojit svou osudovou dobrodružnou náturu a uniknout ze spárů jisté smrti. Turner je silně charismatická postava, kterou jsem si neskutečně oblíbil. Je to drsný, disciplínovaný profesionál, který se mi okamžitě dostal pod kůži. Jeho příběh je plný zvratů a silných emocionálních rozhodnutí.

„Už ve škole se učil na decích, hračkách umožňujících pendlování po nekonečném prostoru, který vlastně žádným prostorem nebyl, po nezměrně složité halucinaci sdílené celým lidstem, po kyberprostorovém matrixu, kde jako neonové novy plála jádra velkých korporací, data natolik hustá, že kdo se z nich snažil poznat víc než ty nejhrubší obrysy, toho to plně senzoricky přetížilo.“

Dalším hrdinou je mladý Bobby Newmark, v matrixu známý jako  “Hrabě Nula”, který by rád prorazil mezi významné kyberkovboje, což se mu splní. Bobbyho příběh se s první knihou spojuje asi nejvíce, protože se právě pohybuje v kyberprostoru a podobnost s Casem není vůbec náhodná. Nicméně Bobby v matrixu narazí na zvlášní abnormality, které se ukážou jako božstva Voodoo, která mají zájem získat fyzická těla a náš mladý hrdina tak musí poprat s nečekanými událostmi a  bojovat o holý život. Třetí příběh nám představí Marly Krushkovou, která v Paříži pracuje jako dealerka umění a je najata, aby vypátrala výrobce tajemných uměleckých boxů. Jedno z těchto děl by totiž mohla obsahovat klič k nesmrtelnosti. A ten, kdo Marly najal o tento klíč vážně stojí. Tento příběh se sice vymyká klasickému cyberpunkovému pojetí a stává se jakousi detektivkou, která se převleče za boj o holý život. Marlyin příběh se také poté stane jakousi spojnicí mezi Turnerem a Bobbym a paradoxně se v něm nachází spousta odkazů na předchozí Gibsonova díla.

Všechny tři linie se vypráví v parádním tempu a nenechají vydechnout. Je to dynamické čtení, dobrodružství techniky a objevování, šťavnatě krvavý detektivní high-tech rébus, který budete číst téměř v tranzu. Pokud jste četli Neuromancera, Hrabě nula je nutností, pokud jste ovšem Gibsonem nepolíbení, tak knihu můžu doporučit i tak a nejspíše raději než se rovnou vrhnout na Neuromacera. Knihy na sebe téměr nenavazují a tak není důvod louskat pro někoho náročný příběh Case. Hrabě Nula je svižný a čtivý a velkou mírou se na tom podílí překlad Pavla Bakiče, který oproti předchozímu vydání, a to ruku na srdce, pochopil Gibsonův styl na jedničku a my si tak konečně můžeme vychutnat knihu se vším všudy. O obálku se, pro tuto edici, již tradičně postaral Tomasz Maroński. Trilogie Sprawlu zdaleka nekončí a my se v blízké době snad dočkáme nového vydání poslední části s názvem Zběsilá Jízda (Mona Lisa Overdrive).