logo

VERBA ET VOCES #2: THE REDISCOVERED RAILWAY MYSTERIES AND OTHER STORIES

Od té doby, co Benedict Cumberbatch prvně nasadil svůj dlouhý kabát, a tajemně se zahleděl do duší diváků skrz televizní obrazovky, obrodila se na světě nová vlna milovníků velice specifické postavy – Sherlocka Holmese. Pokus znovuoživit tohoto bystrého Angličana napadl už v roce 2009 režiséra Guye Ritchie, ale jeho super-reálný a steampunkově vymazlený Sherlock v podání Roberta Downey Jr. nikdy nedosáhl takové popularity, jakou má právě Benedict Cumberbatch v britské verzi televizního seriálu BBC One, nazývající se velice jednoduše jen ‚Sherlock‘. A právě díky rychle rostoucí popularitě není překvapením, že tento herec s hlubokým, zastřeným hlasem namluvil i audiobooky stejného rázu. Vybrali jsme soubor povídek Johna Taylora: The Rediscovered Railway Mysteries and Other Stories, jenž vám ve vší líbivosti bude do ouška předčítat Benedict Cumberbatch. Slova „vysoce výkonný sociopat“ jsou od té doby v běžném slovníku. Fanynky po celém světě s pokorou a nadšením přijímají označení „cumberbitches“, a je jim fuk, jak hanebně to zní. Cumberbatch vystavěl tribut modernímu pojetí Sherlocka Holmese a svět jej za to miluje.

Sir Arthur Conan Doyle a jeho náledovníci

Autorem a stvořitelem Sherlocka Holmese, doktora Watsona a mnohých jiných, byl anglický doktor, spisovatel a básník sir Arthur Ignatius Conan Doyle. Narodil se v roce 1859 ve skotském Edinburghu, a zemřel v úctyhodných 71 letech v Jižním Sussexu. Kvůli otcově alkoholismu nebyla rodina řádně zaopatřená, proto ji podporoval bohatý strýček. Díky němu se Arthur dostal do Stonyhurst Saint Mary’s Hall, což byla bezplatná škola, sponzorovaná jezuity. Tam pobyl až do roku 1875, kdy se přesunul do Rakouska (1876). Nakonec se ale víry vzdal, stal se agnostikem, a rozhodl se vrátit do Skotska, kde navštěvoval medicínu na University of Edinburgh. Už během svých studíjních let začal psát krátké povídky.

Poprvé úspěšně publikoval v roce 1879 příběh “The Mystery of Sasassa Valley”. Krom toho byl zaměstnán jako chirurg, sloužil na lodi SS Mayumba, a v roce 1885 dokončil svůj plnohodnotný lékařský titul s prací o syfilitické myelopatii (vysychání míchy). V roce 1886 pak poprvé uzřelo světlo světa jmého Sherlock Holmes. Doyle publikoval jeho první případ “Studie v šarlatové” v časopise Breeton’s Christmas Annual, a dva roky nato vyšel v knižní podobě. Na objednávku Lippincott’s Monthly Magazine, napsal Doyle povídku “Znamení čtyř”, a v roce 1891 vyšel “Skandál v Čechách”, což byla první z 12 povídek, které pak vycházely pravidelně každý měsíc v časopise Strand Magazine, a kniže v roce 1892 ve sbírce “Dobrodružství Sherlocka Holmese”. Bohužel ale místo toho, aby s jídlem rostla chuť, Doyle měl na věc opačný názor. Sherlock se stal tak populárním, že už jej nebavilo dál o něm psát, a tak přišla povídka “Poslední případ”, kde se rozhodl schopného detektiva zabít. Arthur Conan Doyle napsal celkem 56 povídek a 4 romány vztahující se k postavě Sherlocka Holmese. Tento neotřelý detektiv získal takovou popularitu, že je dodnes parodován a napodobován.

Filmové a seriálové postavy jako Adrian Monk, poručík Columbo nebo Hercule Poirot vychází všichni alespoň částečně z něj. Především užití deduktivní metody vyšetřovaní je pro všechny společné. Ve šlépejích A. C. Doylea pokračovalo mnoho knižních autorů. Mezi ně patří i John Taylor, autor poezie i non-fiction knih jako “Paths to Contemporary French Literature (svazky 1-3)” nebo “Into the Heart of European Poetry”. I Taylor se rozhodl inspirovat skutečnými příběhy A. C. Doylea a rozpracoval je do vlastních povídek. Již v roce 1994 publikoval sbírku “The Unopened Casebook of Sherlock Homes: 6 Extraordinary Adventures”. V povídkové sbírce “Sherlock Holmes: The Rediscovered Railway Mystery and Other Stories” se setkáváme s Dr. Watsonem, který prohledává svou skříňku, plnou zápisků o případech, které prozatám nespatřily světlo světa.

Těšit se můžete na 4 krátké příběhy:

An Inscrutable Masquerade – Dr. Watson je na Sherlockovo doporučení držen v domě, zatímco jeho dvojník, a uprchlý vrah se potulují po Londýně.
The Conundrum of Coach 13 – Klasická vlaková loupež, a zmizelé zlato z vagónu 13.
The Trinity Vicarage Larceny – Sherlock pomáhá svému starému známému biskupovi z Kentu nalézt ztracenou relikvii.
The 10.59 Assassin – Pátrání po záhadném vrahovi, který by mohl – a také nemusel – být synem jiného kriminálníka.

Kouzlo úspěchu Benedicta „Sherlocka“ Cumberbatche

Poprvé si zahrál během svých studií v Západním Sussexu. Mezeru v jeho kariéře vytvořila doba, kterou zaplnil vyučováním angličtiny v tibetském buddhistickém kláštěře v Darjeelingu. Po návratu do Manchesteru začal studovat University of Manchester – obor drama. Poté úspěšně graduoval na London Academy of Music and Dramatic Art.

Cumberbatch je flexibilní na všech frontách. Dokáže být hercem filmovým, divadelním, ale je velice schopný i v hlasovém projevu, tudíž mu ani rádio není cizí. Hrál v několika Shakespearových hrách v sezóně 2001/02, a v National Theatre se objevil v adaptaci Terence Rattigana „After The Dance“ a ve výborně hodnocené adaptaci Dannyho Boylea „Frankenstein“. V roce 2012 za tuto roli získal prestižní divadelní ocenění Olivier Awards.

I když chtěl Cumberbatch nejprve roli Sherlocka odmítnout, protože se bál, že bude „levný a kýčovitý“, k radosti mnohých z nás to neudělal. Je paradoxem, že muž, který není podle hodnocení široké veřejnosti ani přitažlivý, a často je popisován jako „něco mezi ještěrkou a roztékající se kočkou“, získal tak širokou a pevnou základnu fanynek.

Jen pro příklad – toto jsou záběry z populární Graham Norton Show, kde se fanynky rozdělují mezi Chris Pine Nuts (fanynky Chrise Pine) a Benedict Cumberbitches (fanynky Benedicta Cumberbatche):

V čem tedy tkví úspěch tohoto téměř čtyřicetiletého herce z Londýna? Myslím, že důvodů je hned několik:

  1. Podivín – lidé často tíhnou k věcem podviným, pokřiveným a děsivým. Přiznejme si, všichni zároveň milujeme a odsuzujeme mopsy a francouzské buldočky
  2. Hluboký hlas – kdo má rád znělé hlasy, tak si přijde u Benedicta na své. Jeho sametový, hluboký hlas je naprosto specifický. Takový typ hlasu dokáže děsit a rozmazlovat zároveň
  3. Asketický typ britského prototypu Doctora Who 2005 – postavte si vedle sebe Ecclestona, Tennanta, Smithe a Cumberbatche – posledních 9 let je mladá generace fanoušků BBC One masírovaná obdobným protoypem britského televizního hrdiny
  4. Milujeme asociály – je to něco, jako první kategorie. Snad každý by chtěl na kafe s Dr. Housem, protože si myslí, že by se smál jeho cynickým poznámkám od rána do večera. Vsadím se, že nesmál…
  5. Jmenuje se Benedict – kolik herců s takovým jménem znáte, hmm? To je samý Chris, George, Paul, John…ale Benedict byl slavný snad už jen papež!
  6. Skvělý herec a výborně napsaná postava – a v neposlední řadě je to doopravdy talent, jaký Cumberbatch má, jeho flexibilita. V postavě Sherlocka dokáže v drobných posuncích nastínit Sherlockovu sociální averzi a apatii, a zároveň velkou starost a náklonnost k jedinému příteli Dr. Watsonovi

Poslechové nároky 6/10

Cumberbatchovo předčítání, je jako slyšet poslechovou ukázku v učebnici angličtiny. Hlas, intonace i přízvuk zde souznějí jako čerstvě naladěné housle. Opět se jedná o audiobook v anglickém jazyce,  tudíž mít poslechovou schopnost je základ, ale i tak si myslím, že se zde jedná o audiobook, jenž by mohl klidně být studijní pomůckou. Není zde nárok na složitou slovní zásobu, jen pár slov by možná mohlo překvapit, ale díky skvělé výslovnosti Benedicta Cumberbatche je velice snadné je pak najít ve slovníku. I když se nejedná o přímou tvorbu sira A. C. Doylea, na kouzle příběhy zas tak neztrácejí, ale díky své stopáži jsou ideální na poslech třeba na cestu do školy, do práce a nebo jen tak pro radost. Rozhodně nečekejte silné drama, strhující popisy akčních scén, ani přemýšlivé dialogy. Je to opravdu jen pár čtených povídek.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Eva Lassler

Autor. Scénárista bez místa, trekkie, kreslíř, spisovatel, fanda Star Wars a hráč SW: The Old Republic.


KOMENTÁŘE