VERBA ET VOCES #4: J. R. R. TOLKIEN – HOBIT (CZE; 2013)

Přistupovat k tématu rozsáhlého univerza Středozemě jakoby jej nikdo neznal, je zcela nemožné. Tvorba J. R. R. Tolkiena se stala milníkem novodobé fantasy literatury. V jakémkoli rozsahu kopíroval jeho práci každý, a kdo říká, že ne, ten to dělá dodnes. Byť má Pán prstenů po celém světě milióny fanoušků, v našich končinách se stal mainstreamovou záležitostí až v roce 2001, kdy do kin vtrhlo filmové zpracování, a postavy do té doby tvořené pouze v hlavách čtenářů, dostaly nový rozměr a obličeje Eliaha Wooda, Iana McKellena nebo Cate Blanchett. Byl to boom, pro který noví fanoušci dýchali, a skalní jen čekali, až Peter Jackson nacpe do své virtuální (ne)reality zelených klíčovacích pozadí i mnohem pohádkovějšího velikána a prvního známého hobita – Bilba Pytlíka.

Skutečný život J. R. R. Tolkiena

Tolkienův život, jeho dílo, a vlastně každý jeho krok, už patří ke studijním látkám na střední škole (min. já se o něm teda učila), takže se nebudeme pouštět do velikých datování a opomineme pár faktů, ve snaze  vypíchnout z Tolkienova života spíš to zajímavé. John Ronald Reuel Tolkien je považován za otce moderní hrdinské fantasy. Narodil se v Oranžském svobodném státě v roce 1892. Tolkienova rodina pocházela ze Saska – jeho příjmení je poangličtěná verze slova Tollkiehn (tj. německy tollkühn, „šíleně odvážný“). V Africe žila rodina jen do Tolkienových 3 let. Poté se na chvíli přestěhovali do Anglie, na farmu, která se jmenovala Bag End (Dno pytle).

Po smrti Tolkienova otce se jeho matka stala samoživitelkou, a proto se přestěhovala i s dětmi ke svým rodičům na vesnici, která nejspíš probudila v malém Johnovi onu touhu zkoumat, vnímat a především rozvinula jeho fantazii, jenž je tak znatelná v jeho vlastní tvorbě. Ve 12 letech přišel Tolkien s bratrem i o matku, která zemřela na cukrovku. V nesnadném dospívaní se tak jeho náhradním otcem stal kněz Francis X. Morgan – Tolkienův zápal pro víru tak mohl dále růst, ale paradoxně jej nijak neomezoval ve tvorbě fantastického světa s vlastními principy a božstvy.

Tolkien bojoval v první světové válce, ale po nákaze zákopovou horečkou byl povýšen a působil jako důstojník v zázemí. V roce 1925 se stal profesorem anglosaštiny, v roce 1945 profesorem anglického jazyka a literatury. Se svou ženou Edith Mary bydleli na pobřeží jižní Anglie. Měli 4 děti – tři syny a dceru. Nejmladší syn Christopher John se stal po smrti Tolkiena editorem otcových děl, a dokonce nakreslil i mapy pro Pána prstenů. Edith Mary a J. R. R. Tolkien jsou společně pochováni v Oxfordu na hřbitově Wolvercote. Na jejich náhrobku se krom pravých jmen nachází i jména Luthien a Beren, což jsou jména postav z Tolkienova světa, jejichž příběh je tím největším milostným příběhem v celé historii Středozemě.

V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit

Celý fantastický příběh o Bilbo Pytlíkovi začal jednoduchou větou, kterou si Tolkien napsal na kousek papíru: „V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.“ Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, je dobrodružná kniha pro spíše mladší diváky, i když příznivce si získává po celém světě, a to nejen mezi dětmi. Kniha spadá to mytologie Středozemě, dotýká se jejich příběhů a legend, a tvoří tak s ostatními knihami komplexního průvodce dávnou historií.

Poprvé byla kniha vydána v roce 1937 s originálním názvem Hobbit, or There and Back Again. Její obrovský úspěch pak zapříčinil sepsání trilogie Pána prstenů. Jedná se o dílo plné popisů, kterými je Tolkien tak proslulý. Dokáže přesně vnést diváka do světa, v jakém se má nacházet, avšak díky tomu kniha částečně ztrácí na zajímavosti, neboť nedává čtenáři příliš prostoru pro vlastní představivost.

Tolkien psal Hobita tak realisticky, jakoby sám byl každé kapitole přítomen, a čtenáře proto může uzemnit přesně tam, kde ho chce mít, navíc naprosto přesnými obrazy v jeho hlavě. První filmové adaptace se dočkala kniha Hobit v roce 1966. V Praze ji režíroval Gene Deitch, producentem byl neméně známý William Snyder (zakladatel filmové společnosti Rembrandt Films) a výtvarníkem Adolf Born. Když byla v roce 1967 Snyderovi prodloužena práva na filmování Hobita, opět se obrátil na československé tvůrce ve snaze natočit nyní už celovečerní film. Výtvarníkem měl být Jiří Trnka, ale ten bohužel v roce 1969 zemřel a dílo nedokončil. William Snyder práva na Hobita nakonec prodal a v roce 1977 společnost Rankin/Bass Productions, Inc. Vydala 78 min. film The Hobbit.

Na dlouhou dobu pak Hobit upadl v zapomnění – tedy až do roku 2001, kdy se jeden tehdy nevýznamný hororový režisér Peter Jackson (Bad Taste, 1987 nebo Braindead, 1992) rozhodl ujmout trilogie Pán prstenů (2001-2003). Tři díly epické fantasy měly rozpočet skoro 300 miliónů dolarů, což umožnilo nejen honosnou výpravu, ale také vývoj nových filmových technologií. Zlé jazyky tvrdí, že právě „dojná kráva“ ve formě Pána prstenů zapříčinila vznik opět trojdílného blockbusteru Hobit: Neočekávaná cesta (2012), Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) a Hobit: Bitva pěti armád (premiéra 11.12.2014). Ironií je, že samotná kniha Hobit má pouze 250 stran – první díl filmové trilogie končí na straně 103.

Peter Jackson se často oháněl tím, že na Hobitovi pracoval 10 let s co největšími detaily z knihy, stejně jako s Tolkienovými nezveřejněnými zápisky a informacemi ze Silmarillionu (kronika Středozemě). Faktem ale zůstává, že narozdíl od Pána prstenů, který byl prvotina, Hobit díky přehršelu CGI technologie ztrácí na kouzelném pocitu stejně, jako Harry Potter přišel o všechen magický prášek po třetím díle. Když finanční a technologické možnosti vytlačí původní duševní pouto, vznikne bohužel jen další proklatě dlouhý blockbuster plný krásné hudby a méně či více známých herců.

Audiokniha Hobit (Tympanum Audioknihy ; 2013)

Přiznám se hned na začátku – knihu jsem fyzicky nedočetla, filmy jsem zatím viděla všechny, a audiobook mezi tím vším popravdě nějak vítězí. Nejsem si zcela jistá, jestli je to proto, že mi čtení knihy přišlo až příliš primitivní, nebo mi Gandalfovo skoro zkouřené vyjadřování vyznělo nějak odpudivě, ale ani vlastní četba, ani Jacksonova greenscreenová onanie mi nenabídla takovou pohodu a příjemné naladění, jako to udělal právě audiobook namluvený dabérem Vladimírem Kudlou.

Audiobook je nezkrácenou knižní verzí, tudíž má něco přes 12 hodin. Je podobný více knize než filmu, přináší mezi postavy mnohem více logiky a důstojnosti. Myšlenkové pochody Bilba Pytlíka jsou podchyceny, a ve správných tónech hlasu si posluchač často uvědomí, jak sám najednou začíná zvažovat, jestli by na takovou výpravu, jakou trpaslíci nabízejí, sám šel. Kudlův projev rozhodně neurazí ani nejortodoxnější milovníky originálu, zatímco by mohl milovníkům filmové trilogie přijít poněkud nudný, protože se Bilbo vybarvuje spíše jako postarší rozvážný hobit, než jako roztřesené trdlo ze Dna pytle, co má problém se vyjádřit.

Celkový dojem z audiobooku je spíše pozitivní, klidný. Kudla nikam nespěchá, každé slovo je pečlivě předneseno, takže byť jsem fanouškem dramatizací a rozhlasových her, v tomto případě mi absence okolních zvuků vůbec nevadila. Je to druh audioknihy, kterou bych se nebála pustit ani malému dítěti, ani svému dědečkovi. Je to opravdu povedená oddechovka. Krátkou ukázku si můžete poslechout na stránkách Audiotéky, kde audioknihu lze také zakoupit za 299 Kč!

Poslechové nároky (1/10)

Již podruhé se setkáváme s českým audiobookem, tudíž poslechové nároky jsou minimální.

Kde zakoupit?

Jelikož  se blíží Vánoce, nebojím se doporučit audioknihu klidně i jako dárek pro blízkého přítele či rodinného příslušníka. Rychlý a poholdný způsob jak ji zakoupit, je přes internet a skrze Audiotéku. Audiotéka.cz nabízí audioknihy ke stažení do chytrých mobilních telefonů a počítačů. Je jedinou specializovanou službou svého druhu v České republice. Audiotéka vznikla v říjnu 2011 a od té doby má ve své nabídce přes 2000 titulů mluveného slova. V rámci Audiotéky si uživatel na stránkách http://audioteka.cz buduje vlastní sbírku audioknih tzv. Poličku, ke které může přistupovat jak z mobilního  telefonu, tak tabletu nebo počítače.

Zakoupené audioknihy jsou ve formátu MP3 a uživatel si je může stahovat opakovaně, kolikrát bude chtít. Není tedy nutné myslet na zálohování. Mobilní aplikace i stažení do počítače lze bezplatně vyzkoušet prostřednictvím nabídky kapitol zdarma, které najdete u většiny audioknih. Pro více informací o audioknihách a pro nákup, navštivte stránky: http://audioteka.cz/

Nebo navštivte sociální sítě:
Facebook www.facebook.com/audioteka.cz
Twitter www.twitter.com/audioteka_cz
Google+ www.gplus.to/audioteka