MILNÍKY TUZEMSKÉHO HORORU: DRAVCI (1999)

Náš seriál Milníky tuzemského hororu se pomalu blíží do konce. Osmým filmem představeným na Vlčí boudě se stává, možná nečekaný, ale rozhodně zajímavý snímek Dravci. Teď nejspiše drtivá většina z vás řekne, že tento film je asi tak český jako současná Škodovka, nicméně právě proto, že se jedná o silnou americko-britsko-českou koprodukci, myslíme, že i takový film si v našich milnících své místo najde, protože významných českých koprodukčních snímků není. Zejména těch hororových.

Dravci se představují jako drzý krvák plný chladných scén, krve a špíny. O hororovou škatulku se zasloužil svým zvráceným pojetím základní lidské potřeby „jíst“ a dostává se tak do křížku s indiánskou mytologií a morálním pohledem na základní otázku: „Sníst lidské maso, nebo zemřít?“. Svou detailní prezentací Dravci častokrát vyvolávájí ten nepříjemný pocit v žaludku a pokřivené, zhnusené obličeje. I já jsem se tak při prvním shlédnutí cítil. Ovšem, jestli jsem chtěl napsat toto zhodnocení opravdu důstojně, musel jsem se na film podívat ještě jednou. A ejhle! On ten film je opravdu lahůdka, sic ne kulinářská, ale hororoví labužníci si vážně mohou pošmáknout, právě nad absurdním vykreslením nepříjemného tématu.

Kanibalismus je téma ožehavé a povětšinou příjmáno s nevolí. Když se řekne kanibal, většina z nás si vzpomene na toho největšího, filmového – Hanibala. Ostatní si představí černouška se zažloutlými zuby, pořísněného krví a bílými válečnými barvami, s obrovskou kostí trčící z přepážky nosní. Hanibal je sice postava skvělá, ale svým způsobem zvrácená a úchylná. Dravci kanibalismus představují z opačného „pochopitelného“ pohledu – radši sníst kamaráda a přežít, tedy alespoň v první půlce filmu. Druhá půlka nabere takové obrátky, že se vám o tom ani nezdá.

Kapitán John Boyd (Guy Pearce) je za své hrdinství, během mexicko–americké války, poslán do zasněžené pevnosti v pohoří Sierra Nevada. Tam se setkává s řádkou podivínů místní vojenské jednotky, kteří nějakým záhadným způsobem fungují: velící důstojník Hart (Jeffrey Jones), praštěný, na drogách závislý kuchař Cleaves (David Arquette) či nábožensky založený rekrut Toffler (Jeremy Davies), který stejně jako Boyd je v pevnosti nový. Následuje seznámení s drsným prostředím zamrzlých hor a Boyd si začíná zvykat. Vše se změní, když se na zápraží objeví téměř zmrzlý otec  Colqhoun (Robert Carlyle), který po procitnutí vypráví děsivý příběh.

Colqhoun byl součástí party průzkumníků, kteří se díky špatnému vedení jednoho z členů ztratili v drsném prostředí zmrzlých nevadských hor. Byli nuceni zimu přečkávat v jeskyních a pomalu strádali na jídle. Po snězení všech zásob a zvířat začali pojídat hladem umírajívší členy party až zůstali pouze tři. Šílený voják Ives, indiánská dívka a on. Právě Colqhoun tvrdí, že ze strachu o život utekl z jeskyně, dívku zanechávajíc osudu se vysílen dobelhal k pevnosti. A tak se v pevnosti združuje záchranná výprava, která má nebohou dívku osvobodit.

Chci říci, že doposud to vypadá jako klasické dobrodružné klišé, nicméně pokud se o Dravcích dá mluvit v superlativech, rozhodně patří mezi filmy s největší mírou překvapení, jakou jsem doposud viděl. Ani se od počátku neodvažujte předpovídat průběh, protože se vám to nepovede. Psychologická hra mezi dvěma hlavními muži, která nastane, je tak kvalitní a drsná, že vás bude nutit sedět, do křesla zaražené, v němém úžasu: „Co to sakra…?“. A jelikož je to horor, tak rozhodně se budete bát. Atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet a prostředí Vysokých Tater působí skvěle depresivně. Dravci obsahují takové množství litrů umělé krve, že pokud byste si před začátkem dali pod televizi kýbl, na konci by byl určitě plný. Naštěstí scény jsou tak detailní a přehnané, že místy vám bude připadat, že režisérka Antonia Bird je buď zvrácená nebo má hodně specifický černý humor. A já se na druhé shlédnutí prostě skvěle bavil.

Krom typicky hollywoodského obsazení hlavních rolí, většina herců v Dravcích pochází z kraje českého či slovenského, a skvěle tak doplňují koprodukční práci našich filmařů. Místy vám film může připadat dějově plytký, ovšem skvělá hudba tuto skutečnost mění ve skvělou podívanou. Právě o ní se postarali Michael Nyman a Damon Albarn, který je známý především jako frontman skvělých Blur. Podmanivé tóny si vás určitě získají a rozhodně budou celou dobu držet skvělou atmosféru.

Pro milovníky hororu jsou Dravci víc než povinností a nejspíš film už určitě znají. I přes netypickou koprodukční práci, horor je to výtečný, zejména díky skvělým záběrům drsného prostředí, hereckým výkonům a hudbě. A díky množství krve taky.