MILNÍKY TUZEMSKÉHO HORORU: TRAVIS (1997)

Pokud se googlu zeptáte na slovo Travis, jistojistě vám vypadne hromada informací týkající se zejména slavné britské kapely téhož jména. Při důkladnějším zkoumání zjistíte, že Travis Credit Union je banka, Travis Pastrana je sportovní legenda, Travis Louie malíř a kreslíř či další Travis Fimmel je herec a osobnost. Někde „vzadu“ se pod názvem Travis skrývá také český filmový horor, a když jsem se zeptal lidí okolo, nikdo film neznal. Já také ne. A tak jsem se, v rámci našeho seriálu Milníky tuzemského hororu, do něj pustil.

Českého hororu je u nás jako šafránu. Některá kvalitní dílka neoplývají takovou kvalitou zpracování jako tomu je u filmů, které jdou do kin. Jistě, celkově česká kinematografie nemá povětšinou prostředky a techniku, která by se rovnala západním zemím. O to víc se u nás vždycky „hrálo“, na kvalitu příběhu, avšak i některé české rozpočty neumožňují velkolepé efekty. Ne vždy je tomu ovšem naškodu. Travis je prakticky televizní film, inscenace založená na povídce Jiřího Hanáka. Avšak nenechte se znechutit, protože i v televizních filmech se občas objeví perly, které se lesknou. Obzvláště v Česku.

Travis je režijní prvotina známého herce Václava Postráneckého. A v podstatě poslední, protože doposud žádný další film nenatočil. Jeho lacině působící inscenace ovšem v sobě skrývá atmosféru hodné starých klasik a vůbec se nemusí na poli hororu stydět. Samotný projekt, podle slov tvůrců, nebyl plánován jako úspěšný, nicméně opravdovým milovníkům hororu by neměl za žádných okolností utéci.

Na opuštěné anglické panství přijíždí jistý Jeremy Heartley (František Němec), který jakožto zaměstnanec pojišťovny, má za úkol uspořádat pozůstalost po zemřelém Simonu De la Mere. O zesnulém majiteli nic neví a místní kočí Maple (Josef Somr) vypadá jako by něco skrýval. Svého úkolu se ovšem zhostí ihned po příjezdu a začne prohledávat dům kvůli písemnostem, které mohou identifikovat dědice. Z nalezených dokumentů si začne dávat střípky majitelova života dohromady. A právě tehdy začne hra s duchem malého chlapce, který, jak se zdá, je s domem nějakým způsobem spojen.

Film celou dobu provází depresivní atmosféra ještě umocněna samotou, kterou v domě Jeremy pociťuje, jelikož panství se nachází na poloostrově, odkud se během přílivu nedá dostat. Se svými kolegy či nadřízenými si telefonuje přes telefon a právě tyto hovory zasazují do atmosféry bezmocnost a napětí. A jelikož Jeremy zanechal doma svou mladou těhotnou manželku, volá i jí. Přítomnost ducha je hodně cítit v momentě, kdy nalezne nahrávky zpěvu jeho matky, pro něj a při slovech „Pusť mi ještě písničku!“ mi stále naskakuje husí kůže. Duchařina jak víno.

Travis jako film je dokonalý důkaz o tom, jak kolikrát záleží na jednom herci. František Němec se své role zhostil s bravurou a věřil jsem mu opravdu vše, co předvedl. Svým způsobem mi připadá, že sám Němec se ve své roli výborně bavil a jeho klidné telefonní hovory přecházející v šílenost a nicobímající hrůzu vypadaly naprosto identicky. Ostatní role, zejména kočí Maple v podání Josefa Somra jdou ruku v ruce s příběhem a nic mu neubírají. Maplovy obavy a strach visí ve vzduchu již od počátku filmu. K atmosféře ještě přispěla skvělá kamera, bravurně zhostěna Vladimírem Opletalem.

Celý film od počátku nemá hluchá místa a drží krásně napětí. Pokud to mám k něčemu přirovnat, tak to bude slavný britský film Žena v černém (Woman in the black), kterému se nedávno dostalo i remaku, ovšem prostředí, postavy i duch jsou v Travisu jiné. Že anglická syrovost jde vrazit i do českého filmu a vytvořit snímek na úrovni, je namíru vidět. Travis definuji jako pravý, nefalšovaný „čistý“ duchařský horor, bez zbytečných serepetiček okolo. Příběh je přímočarý a silně emotivní a, jak už bylo řečeno, i v našich luzích a hájích se dá natočit horor, u kterého se divák bojí.