Gulliveriana a Zlatý osel

Erotický komiks měl na našem trhu dlouhou dobu velmi slabé zastoupení a bylo ho doslova jako šafránu. Když pomineme magazín “XXX Comix”, který vycházel v letech 1998-1999 a který už patří k legendám, které málo kdo pamatuje, pak zbytek můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Mezi ty významnější patří zejména Ztracené dívky Alana Moorea, Zlobivé sny od Marca Turiniho, historická Borgia a zmínit musím také encyklopedie Erotický komiks 1 a 2. Situace se však, zdá se, změnila po loňském vydání dvou knih erotické sci-fi Druuna, o které měl československý trh enormní zájem. Tento rok, v porovnání s bídou předchozích let, ediční plány nakladatelství takřka přetékají erotickými komiksy. A s nimi se vrací i staří známí autoři.

Jedním z nakladatelství, které má letos v edičním plánu erotické komiksy je Argo. První erotickou knihou, která je komiksem tak napůl, byly Andělské drápky od scénáristy Alexandra Jodorowského a výtvarníka Moebia. Jodorowsky napsal již zmíněný komiks Borgia, na kterém pracoval s italským výtvarníkem a jedním z nejznámějších milovníků komiksových ženských těl – s Milo Manarou. A právě Manara je autorem druhé erotické komiksové knihy, kterou letos nakladatelství Argo vydalo. Argo sáhlo po dvou kratších komiksech, ve kterých Manara těží z klasické literatury a které patří v rámci Manarova erotického díla k těm rozvernějším a těm méně pornografickým, ač zde dojde i na sex s oslem.

První z příběhů v knize je “Gulliveriana” a druhý nese název “Zlatý osel”. Jak jsem již zmínil, oba čerpají z klasických literárních děl. Ať už to byl záměr anebo náhoda, obě originální díla jsou satirou a kritikou tehdejší společnosti. Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta jistě není potřeba dlouze představovat. Poprvé vyšly v roce 1726 a byly parodií dobrodružných příběhů z cest. O poznání starší je román známý jako “Zlatý osel”. Jeho původní název je “Proměny (Metamorfózy)” a je jediným zcela zachovaným latinským románem starověku. Jeho autorem je řečník a filozof Lucius Apuleius Platonicus, který žil v letech 125–180.

Jestli se některý erotický komiks, z těch co u nás vyšly, dá nazvat legendární, pak je to právě Gulliveriana. Vyšla ve speciálu magazínu XXX Comix a legendární se stala také kvůli špatnému překladu, ve kterém je pokyn ke střelbě přeložen jako “Hoří, hoří”. Nový překlad je už samozřejmě v pořádku. Také použitý font je nyní lepší. Nové vydání od Arga je větší a má sytější barvy. Jen původní obálka Gulliveriany, která je na stránce před komiksem, nezůstala z nějakého důvodu kompletní a ve stejné kvalitě jako předtím, a to je škoda.

Co se týká děje Gulliveriany, tak Manara z původního příběhu Gulliverových cest nechal jenom úplné základy. Gulliveriana se dostane do země Liliputů, k obrům, na pastviny inteligentních koní i na létající ostrov. Návštěvy jsou to však velmi krátké. Jako by Manara chtěl jen naznačit, jaké nevšední erotická dobrodružství by tam Gulliveriana mohla zažít, ale do žádných smyslnějších akcí se nepouští. Naivita celého příběhu se zdá být cílená a celé je to prosycené lehkým humorem, který se k lehké erotice krásně hodí.

Zlatý osel tak známý jako Gulliverovy cesty není. Vypráví o zámožném a vzdělaném mladíkovi Luciovi, který se, kvůli vlastní nerozvážnosti a touze po dobrodružství, promění v osla a je osudem vláčen útrapami jako majetek několika majitelů z různých společenských vrstev. Celý tenhle “oslí příběh” sloužil v podání Apuleia jako základní kostra pro vyprávění různých vedlejších příběhů. Manara však celý román opět úplně vyraboval a nechal jen tu základní kostru. Děj je tak velmi zkratkovitý. Problém je hlavně v postavách vystupujících v příběhu. Většina z těch, kteří se s oslem setkají, se příběhem jen mihne. Tak jako malá zastávka za okýnkem rychlíku, který staví až v cílové stanici. Jako kdyby bylo oslovo putování od pána k pánovi vyprávěno zrychleně a na každou štaci byly použity jen dvě věty, ve kterých je zhuštěno získání osla, pobyt osla u pána i pozbytí osla. Putování osla, které má být hlavní částí díla, zde zabírá jen polovinu stránek příběhu. Druhá polovina popisuje Luciovy erotické radovánky a okolnosti, za jakých se v osla proměnil. Manarovo převedení románu do erotického komiksu zde velmi sedí, protože to krásně dokresluje představu dekadentní atmosféry starověkého Říma. Zlatý osel není tak veselým vyprávěním jako v případě Gulliveriany, ale humor nechybí ani zde.

Manarovi bývá vyčítáno, že pro své kreslené ženy používá stále stejné pózy a stále stejné výrazy obličeje. Něco na tom bude. Zejména v případě Gulliveriany. Ale na tak málo stránkách to nevynikne. Obě povídky se od sebe kresbou liší. Zatímco Gulliveriana má syté a veselé barvy a nulové stínování, tak ve Zatém oslu je použita omezená paleta, sytost barev a se stínováním si Manara pro změnu vyhrál. O tom, že Manara umí zobrazit postavy není pochyb. Je ale také velmi explicitní a nebojí se genitálie postav patřičně vystavit. Přesto ale nepůsobí jeho kresby vulgárně. Problém mu nedělá ani zachycení pohybu, ať už je to stříkající voda anebo osel v trysku. Manara je zkrátka mistr a na jeho dílo je radost se dívat.

Oba scénáře, ač jsou velmi povrchní, jsou vtipné a zábavné. Rychlou a nekonvenční formou připomenou čtenářům klasická díla a zároveň probudí erotickou fantazii a rozproudí krev.

Argo vydalo knihu s Gulliverianou a Zlatým oslem v nové edici Argomiks v luxusním formátu. Kniha je větší než A4, má 128 stran na matném papíru a pevné desky s parciálním lakem.