Šílená ze Sacré-Coeur

Jak uchopit šílenství? Jak se mu postavit a nenechat se jím pohltit? Je šílenství víra a nebo je víra šílenství. A jak se vypořádat s démonem vlastního chtíče? A co na to všechno říká realita? Tohle jsou otázky, které musí nečekaně řešit postarší profesor filozofie Alain Mangel. Dlouhé roky se přísně držel své filozofie a veškerou svou sexuální energii věnoval rozvíjení božské lásky. Nebo tak něco. Jednoho dne se ale všechno zvrtlo a osud Alaina posadil na hodně divokou horskou dráhu. Ale jak už to bývá: když něco končí, tak něco nového začíná. Z uznávaného a oblíbeného profesora se stala troska balancující na hraně šílenství a alfa samec bláznivé náboženské sekty. Alain však nechce tomuto novému životu podlehnout bez boje a používá k tomu všechny dostupné prostředky – intelekt, zdravý rozum a filozofii. Ale zdá se, že před tím není úniku a tomu co přichází podléhá i sama realita. Dokáže Alain odolat bezstarostnosti a přesvědčení své mladé milenky? Dokáže zkrotit své druhé zvrhlé já? Může se stát otcem proroka? Existuje pro něj ještě cesta zpátky?

Maestro Alejandro Jodorowsky je “starý” mystik, fantastik a filozof. Neexistuje snad nikdo, kdo by jeho díla označil za konvenční. Šílená ze Sacré-Coeur však mezi jeho knihami přece jenom trošku vyčnívá. Philippe Peter ji ve svém doslovu popsal jako imaginární autobiografii s početnými magickými prvky. A zcela jistě na tom něco bude, neboť postava Alaina Mangela je inspirovaná přímo Jodorowským a jeho životem. Jodorowsky totiž vždy snil o tom, že se stane velkým řečníkem na univerzitě. To však není největší podobnost s jeho životem. Partnerkou hlavního hrdiny je studentka jménem Elizabeth. Ta je pro změnu inspirovaná účastnicí jedné Jodorowského přednášky na pařížské univerzitě. Ta posluchačka pak byla dva roky jeho milenkou a stejně jako hlavní hrdinka, i ona měla bludy, že s Jodorowským zplodí nového Ježíše.

Zajímavé na příběhu Šílené ze Sacré-Coeur je, že čtenář hodně dlouho netuší, kam jej Jodorowsky vede. Není zřejmé, co vlastně chce čtenářům ukázat. Je to o šílenství? Chce ukázat, jak snadno se člověk ocitne v sektě a k čemu sektářství vede? A nebo je to snad všechno pravda a zrodí se nový mesiáš? Kniha je složená z celkem tří původních svazků, které vycházely v letech 1992 až 1998, a celý příběh se dá rozdělit na dvě odlišné poloviny. První půlka knihy je v podstatě existenciální drama, kde zůstává veškerá mystika čistě na verbální úrovni. Druhá část začíná zlomem hodným zběsilé akční komedie a pokračuje čistě náboženskou fikcí namíchanou z křesťanství a z jihoamerického šamanismu. Celé to pak končí velkou šlehačkovou bitvou.

Jodorowsky dlouho hledal výtvarníka, kterému by svůj scénář svěřil. Moebius byl ten poslední, o kom by uvažoval. Ne proto, že by o něj nestál, ale protože Moebius je zapálený zastánce sci-fi. Když se ale scénář prvního svazku dostal Moebiovi do ruky, tak se do něj okamžitě zamiloval. První dva svazky nakreslil s ročním rozestupem a třetí až pět let po tom druhém. Kresba v prvních dvou svazcích je často jakoby narychlo načrtnutá a to hlavně u hlavních postav. Některé takto nakreslené panely mě značně iritovaly. Jindy je kresba zase hodně detailní. U koloringu zde Moebius evidentně neřešil, jestli se vešel do černých linek a nebo jestli přetáhl. Navíc používal jednu nebo dvě barvy pro větší celky v obraze, takže třeba kostel v pozadí je celý fialový anebo dav je oranžovo-žlutý. Ve výsledku ale tato kresba působí v rámci scénáře tak, jak má. Třetí sešit je nakreslený úplně jinak. Je na něm vidět, že Moebiova umělecká inspirace už byla úplně někde jinde. Změnilo se rozvržení panelů a kresba se zdá být uhlazenější. Některé panely jsou zde pak nápadité a doslova hravé. Změnil se i koloring, ke kterému už Moebius zřejmě použil počítač.

Šílená ze Sacré-Coeur je zvláštní kniha. Ta nejistota, kterou při čtení neustále pociťujete, se vám dostane pod kůži. Není to ten typ příběhu, kdy si říkáte, že se hlavní hrdina chová nelogicky. On se totiž chová jako kretén, ale chápete ho. Alain Mangel se snaží chovat a uvažovat racionálně a rozhodovat se správně. Někdy ale zkrátka neuhlídá svůj chtíč a jindy mu zase morálka nedovolí všechno utnout a poslat všechny do háje. A to jej ve spirálách stahuje dolů a zároveň jej to v určitém směru i osvobozuje. Šílená ze Sacré-Coeur rozhodně není kniha na jedno přečtení. Je napínavá, zábavná a navíc v ní Jodorowsky nešetřil humorem. Když se vám celý ten příběh rozleží v hlavě, tak budete mít chuť dát si ho znovu.