logo

Baltimore: Morové lodě

Až do jisté, velmi nepříjemné, události bylo všechno relativně v pohodě. Zuřila první světová válka a vojáci v zákopech umírali po tisících – ti, co měli štěstí, chytili kulku a ti, co ho neměli, umírali v bolestech po vdechnutí Yperitu. Ale potom došlo k oné mimořádně nešťastné události, která válku ukončila. Jistě si teď říkáte, že jsem se zbláznil. Jak můžu označit událost, která ukončila takto brutální válku, za nepříjemnou a nešťastnou? Inu, jsou pro to dva důvody. První z nich je ten, že válka byla ukončena kvůli moru, který zachvátil celou Evropu. Ten druhý důvod je ten, že ne všechny oběti moru zůstávají mrtvé. Vypukla nová válka, ale tentokrát je proti nepříteli, na kterého není lidstvo připraveno. Válka, o jejímž vyhlášení věděl jenom jeden jistý kapitán, který možná až příliš lpěl na životě. Tím kapitánem byl Henry Baltimore a rozpoutal válku upírů proti lidem.

Nevykládejte si to špatně – Lord Baltimore není žádný padouch anebo zbabělec. Právě naopak. Celá svízel je v tom, že Baltimore zohavil a řádně nakrknul velmi mocného upíra. Ta šelma se jmenuje Haigus a rozhodla se, že si pomstu a Baltimorovo utrpení vychutná až do toho nejútrpnějšího konce. Pravděpodobně ale nečekal, že si tím vychová toho nejzavilejšího honícího psa, který se za ním požene přes celou, morem schvácenou, Evropu. Z Lorda Baltimora se stal ultimátní lovec upírů. Nakladatelství Comics Centrum nedávno vydalo první díl komiksové série Baltimore, který nese název Morové lodě.

Hellboyův brácha

Literárního otce Lorda Baltimora asi není nutné dlouze představovat. Komiksovým i hororovým fanouškům nemůžou být jména Mike Mignola a Christopher Golden neznámá. Mignolovým nejznámějším dítětem je bezesporu rudý pekelník Hellboy, kterého tak v podstatě můžeme považovat za Baltimorova staršího bratra. Mignola vybudoval kolem Hellboye obrovský vesmír, který zahrnuje několik komiksových sérií a Hellboyovi fanoušci už netrpělivě očekávají třetí hollywoodský spektákl.

Christopher Golden se věnuje románům i komiksům a i jeho příběhy se často objevují v televizi. Mignola i Golden se už pracovně setkali nejednou a z jejich společné práce můžeme zmínit například román Hellboy: Ztracená armáda, povídková kniha Hellboy: Melouchy, anebo první kniha se série Ú.P.V.O. Komiksová série Baltimore patří v jejich společném díle k jedněm z nejnovějších.

Na začátku byl cínový vojáček

Komiks Baltimore: Morové lodě není první kniha o Lordu Baltimorovi, která u nás vyšla. Již v roce 2011 vyšel u nakladatelství Triton Mignolou bohatě ilustrovaný román Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr. Právě v této knize stvořili Mignola s Goldenem tragickou postavu Lorda Henryho Baltimora, upíra Haiguse a svět sražený na kolena tajemným morem. Tady vznikl nový Mignolův vesmír, který je úplně odtržen od toho Hellboyova. Ale ani nový vesmír nezapře své duchovní otce. Má přesně takovou atmosféru, jakou máme od Mignoly a Goldena rádi. Děsivá atmosféra válkou a morem zpustošených zemí. Šedivý svět plný šedivých lidí, upírů a hnilobného zápachu z hromad mrtvol. V takovýchto kulisách se v hostinci v jednom nejmenovaném městě scházejí tři muži, které tam pozval Lord Baltimore. Navzájem se neznají, ale začínají si vyprávět podivné příběhy, které na svých cestách zažili a my s nimi postupně odhalujeme pohnutý osudu Lorda Baltimora.

Morové lodě

Komiksová podoba Baltimora se objevila až tři roky po románu. Nebyla to však jen komiksová adaptace románu, ale začala vyprávět příběh Henryho Baltimora z jiného úhlu pohledu – tentokrát přímo ústy našeho upírobijce. Potkáváme ho ve francouzském přístavním městečku, které právě čistí od upírů v německých uniformách. Pátrá zde po Haigusovi, ale ten stihl odplout do Itálie. Baltimore proto musí pokračovat v pronásledování a na moře se s ním vydává i jedna mladá uprchlice. To tvoří základní rámec knihy, ve které Baltimore vypráví o svém osudu.

Kresbu série Baltimore dostal na starosti Novozélanďan Ben Stenbeck, který se už předtím osvědčil v sérii Ú.P.V.O. Stenbeck má Mignolův styl kresby dobře zmáknutý a ačkoliv se jej nesnaží kopírovat, tak je to pořád kresba, kterou v Mignolově komiksu očekáváme. V náznacích je vidět, že ani styl Richarda Corbena není Stenbeckovi cizí. Stenbeckovi se velmi dobře podařilo zachytit bezútěšnou atmosféru, která neztratila nic ze své děsivosti. Velmi pěkně vypadají také akční scény, které mají potřebnou dynamiku a správnou dávku stříkající krve.

Druhý pohled Karla Krajči: První kniha Baltimore je v mých očích rozporuplná kniha. Na jednu stranu není příliš originální, všechno už jsme milionkrát viděli jinde. Příběh nemá žádný překvapivý moment, který by čtenáře posadil na zadek (pokud z nějakého zvláštního důvodu při čtení stojí) a dá se říct, že je velmi brzy jasné, jak dopadne. Navíc když pastelkou obarvíte obličej lorda Baltimora na červeno a místo dřevěné nohy mu dáte kamennou ruku, vůbec nic se nestane. Až se divím, že si Mike Mignola neušetřil práci s tvorbou nové postavy… Na druhou stranu ale tohle všechno kniha dohání mrazivou atmosférou a krásnou kresbou, kterou navíc podtrhují skvělé barvy. Ale ani tak nemá duo zodpovědné za vizuál na Mignolu, třebaže se opravdu snaží. Ve výsledku jsou Morové lodě dílem, které se sice plácá ve vodách průměru, ale nemusí mít obavy, že si nenajde své fanoušky a zákazníky. Hodnocení: 3*

Když se mluví o výtvarné stránce komiksu, tak nejde nezmínit autora barev. Ten má vždy minimálně poloviční zásluhu na výsledné atmosféře – zvláště když jde o někoho tak výrazného, jako je Dave Stewart. Málokterý kolorista je podle barev tak rozeznatelný jako on. Když uvidíte jeho barvy v Baltimorovi, tak se vám hned vybaví Hellboy nebo nedávno vydaná Černá Palice. Takže barvy dobrý!

Baltimore: Morové lodě je skvělá kniha. Skvělý atmosférický hororový příběh je doplněn kresbou, která jeho atmosféru výborně podtrhuje. Převedením z románu do komiksu neztratil Baltimore nic ze své síly. Přesto anebo právě proto je existence románu jedinou slabinou komiksu Morové lodě. Čtenář, který román četl, si komiks neužije tak jako čtenář, který se k tomuto příběhu dostal poprvé. O to více se můžeme těšit na druhý díl, který by už celý mohl obsahovat nový nerecyklovaný příběh. Knihu vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě s přebalem. Má 144 barevných stran a je vytištěná na matném papíru, kde nezůstávají otisky prstů. O překlad se postaral Jan Kantůrek.

(Visited 329 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE