logo

Baltimore – Tajemný poutník a přízraky války

Lord Baltimore už není na našem trhu žádným nováčkem a jeho příběh už není nutné obsáhle popisovat. Novodobý Van Helsing, který má nevyřízené účty s jistým upírem a žene se za svou pomstou přes celou Evropu. Slovo “novodobý” je zde lehce zavádějící, neboť Baltimorův příběh se odehrává v alternativní historii během první světové války a po jejím nečekaném konci, kdy je celá Evropa sužovaná morem, upíry a jinou havětí, která se ze vší té hrůzy zrodila. Příběh tohoto upírobijce se začal vyprávět na stránkách ilustrovaného románu “Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr”, a poté se přesunul na stránky komiksů. V češtině vydává komiksového Baltimora nakladatelství Comics Centrum a nyní se k nám dostal třetí díl s podtitulem “Tajemný poutník a další příběhy”. Duchovními otci a scénáristy celé série jsou dva oblíbení hororoví harcovníci, se kterými se na našem trhu už několik let setkáváme – Mike Mignola a Christopher Golden. Mignola je znám především díky jeho pekelnému klučinovi, kolem kterého vystavěl rozsáhlý vesmír. Nabízí se, že Baltimore bude do tohoto universa také patřit, ale Baltimore nemá s Hellboyem nic společného.

Jak název třetí knihy napovídá, jde o knihu povídek. V každé sérii jsou povídky dobrou příležitostí k vyprávění něčeho, co se do hlavního příběhu nevešlo, anebo nehodilo. Příběhy, které se mohou soustředit na vedlejší postavy a nebo jsou vyprávěny trošku jinak. To sbírka Tajemný poutník a další příběhy splňuje, přesto jsou tyto povídky lehkým zklamáním. Síla Baltimora je v pečlivě budované atmosféře. V takovém tom lehkém mrazení, které při čtení máte. Například upíří jeptišky z předchozí knihy, které pořád věří v boha a svým upířím prokletím trpí, jsou přece úžasně děsivé. Ale aby to fungovalo, tak se atmosféra musí postupně vybudovat. Čtenář s postavami musí navázat vztah. Na to ale v krátkých povídkách není prostor. V původním románu (Statečný cínový vojáček a vampýr) a prvních dvou komiksových knihách byla děsivá a tísnivá atmosféra tak hustá, že by se dala krájet. Ve třetí knize zbyl už jen upíří masakr pro efekt. Z Lorda Baltimora je zde jenom terminátor upírů. Čtenář už se o něj vlastně ani nebojí a strachy se naopak třesou upíři.

Kniha obsahuje dvě krátké povídky, a to “O vdově” a “O tanku”. Jsou to klasické případy “přišel, viděl, rozsekal”. Mezi delší povídky pak patří “Tajemný poutník”, který je v této sbírce nejstarší a vznikl pro Free Comics Day v roce 2011, tedy ještě před příběhem Prokletých zvonů v druhé knize. Baltimore je zde oním poutníkem – postavou, která jen prochází městem, stejně jako v následující povídce “Hra”. Ve Hře se setkáme s Edgarem Alanem Poem a s jeho zřejmě poslední prací. A také s nepřítelem číslo jedna – s upírem Haigusem. Nejzajímavějšími povídkami knihy jsou “Medikament Dr. Leskovara” a “Inkvizitor”. V Medikamentu se s Baltimorem podíváme do Chorvatska, abychom zjistili, jak to vypadá se snahou vampirismus léčit. V Inkvizitorovi se zase setkávají tři hlavní vedlejší postavy z prvních dvou knih, což je největší síla té povídky – máme k těm postavám vybudovaný vztah. Navíc se dozvíme, proč je soudce Duvič takový sadistický magor.

Výtvarníkem celé série je Novozélanďan Ben Stenbeck, který je už ostříleným výtvarníkem Mignolaversa a drží jeho vizuální styl. Stenbeck dokázal ve své kresbě zobrazit všudypřítomnou tísnivost a depresi. Navíc umí být v bojových scénách pěkně dynamický a masakrování krvesajů si tak můžete náležitě užít. Celkové atmosféře jako vždy hodně pomáhá kolorista Dave Steward, který zřejmě má stroj času. Z pohledu českého čtenáře totiž stíhá kolorovat neuvěřitelné množství komiksů, které u nás v poslední době vychází, a vtiskuje jim svůj jedinečný barevný feeling jako autogram. Kniha je doplněna okomentovaným skicářem.

Tajně jsem doufal, že se v povídkách znovu setkám s Baltimorovými přáteli z cínového vojáčka a s jejich divokými historkami. Tak snad někdy příště. K velkému bonusu knihy patří předmluva Kima Newmana – anglického novináře, filmového kritika a spisovatele fantastické literatury. Ten svou předmluvu nazval Spectres of the War – Přízraky války. Rozepsal se zde o vlivu první světové války na fantastickou literaturu. Pro milovníky fantastické literatury je to rozhodně zajímavé povídání. Překlad knihy ještě stihl udělat Jan Kantůrek.

(Visited 78 times, 2 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE