SKUTEČNĚ BERE TENTO ZÁZRAK DECH?

Když se na konci loňského roku objevily první informace o chystaném superhrdinském komiksu, který bude vycházet sešitově, tak jsem byl dost skeptický. Odrazovalo mě už samotné jméno superhrdiny. Zázrak, dokonce dechberoucí… To jako fakt? Nový český superhrdina se bude jmenovat jako americké komiksové vydavatelství? To mi připadalo a stále připadá laciné a nešikovné. Ale jsem si vědom, že je to subjektivní dojem. Je tady i další aspekt, který může některé čtenáře od Zázraka odrazovat. Je to stereotyp, že superhrdinové lítají v Americe mezi mrakodrapy, tak co sakra dělá v Praze v Perlovce? Tady se nelítá!

Kresbu Petra Kopla mám rád a byl to asi jediný důvod, proč jsem komiksu začal věnovat pozornost. Obecně kresba Petra Kopla polarizuje české komiksové fandy. Jedni ji mají rádi a druzí na ni plivou. Ale jak se říká, „Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“. Jméno autora scénáře mi nic neříkalo. Petr Macek je redaktorem Blesku a i samotný komiks je vydáván pod hlavičkou Blesku. Petr Macek není žádný spisovatelský nováček a kromě jiného je autorem několika detektivek, což se částečně promítlo i do Zázraka.

Oba autoři se seznámili díky anglickému vydavateli MX Publishing London, u kterého oba vydávají své knihy. Slovo dalo slovo a Zázrak, který je inspirován Marvelovskou „silver age“, je na světě. Domluvili si pravidla hry a každý si ponechal právo veta na svém písečku, tj. Kopl má poslední slovo v kresbě a Macek ve scénáři. Macek dodává jen popis děje a rozvržení panelů si Kopl dělá sám. Prozatím je napsaných 13 čísel a potom se uvidí.

A jak tedy vypadá prvních pět čísel Dechberoucího Zázraku?

Kopl už je zkušený a protřelý kreslíř, a tak nemůžeme čekat nějaký výrazný progres mezi jednotlivými díly. Mění se pouze postoje a letové pozice, kdy v prvních dílech působil hlavní hrdina poněkud strnule, ale postupně se od svých amerických kolegů naučil, jak dřepět na střeše, či jaké pózy zaujímat ve vzduchu. A taky mu neustále vlaje pláštík, zrovna tak jako tomu chiropterologovi a tomu žurnalistovi v Americe.

Koplova kresba je nevyvážená a je to tím výraznější, čím je příběh slabší. Některé panely, či dokonce celé dvojstránky jsou skvělé a jindy je kresba odfláknutá, jakoby se autor spokojil už s hrubým náčrtem. Někdy je vidět rozdíly i v jednom obrázku. Jeden obličej je pěkný a druhý vedle má nepřirozenou grimasu a nebo šilhá. Radost udělá dynamická kresba, kde si Kopl často pomáhá čarami navozujícími pohyb a prostor. Novým prvkem v Koplově kresbě, alespoň pro mě, jsou tečky. Ať už jsou to tečkované přechody v pozadí anebo vykreslení magie pomocí různě velkých koleček, což známe i od amerických autorů a vypadá to zde vážně dobře. Co u Kopla stojí také za zmínku jsou obrázky architektury Prahy – mají příjemnou atmosféru.

Petr Macek je zodpovědný za scénář, ale nevím, kdo je zodpovědný za všechny dialogy. Nevím, jestli Koplova dramatizace zahrnuje i obsah bublin. Děj je z pohledu dospělého čtenáře mírně přitažený za vlasy, ale stejně máme rádi, když si někdo začne zahrávat s Golemem. A přiznejme si, že za vlasy je přitažená i většina americké superhrdinské produkce. Navíc Zázrak je určený pro děti. Ale ani děti nesežerou všechno. Například některé hloupé bubliny v nevhodných chvílích. Uvedu jeden příklad za všechny. Padouch chce Zázrakova malého brášku shodit z balkónu a tak Zázrak na padoucha zaútočí. Čtenář by čekal nějaké emoce, ale ten malý v nejvypjatější moment klidně konstatuje: „Už se ti nikdy nebudu posmívat, že cvičíš karate“.

Zvláštní je Zázrakovo seznamování se s nově nabytými schopnostmi. Zpočátku svou magii příliš neovládá, ale některé věci mu jdou skvěle. Sice mu moc nejdou jednoduché věci, ale už umí parádně lítat a umí si přičarovat fešný kostým. A ty svaly, které mu magie zajistila… Učitelem se mu stává slavná historická figurka z doby Rudolfa II, samotný magistr Edward Kelley a komiksového fandu jistě napadne další americký kolega jménem Dr. Strange, ten z toho amerického Zázraku. A když už jsem výše zmínil Supermana, tak to vypadá, že i Zázrak bude mít svou „Lois Laneovou“, která pracuje v Blesku.

Celkově na mě ale prvních pět dílů zanechalo celkem dobrý dojem. Zázrak v nich pátrá po artefaktu, který způsobil jeho proměnu a který je ve špatných rukou velmi nebezpečný. Setkává se s Golemem i s Bílou paní, která má plnou hubu keců o zodpovědnosti a morálce. Setkáme se i s nacisty a podzemním spolkem Tajný magistrát. Děj příjemně graduje a čtvrtý a pátý díl mi připadaly skvělé. Až jsem se začal těšit na díl šestý…

Zrada v černé

Šestý díl, který je nyní na stáncích se jmenuje Zrada v černé. Nomen omen! Děj, který v předchozích dvou dílech vygradoval a navnadil fanoušky zde ztrácí dech. To co jsme v předchozím díle opustili v maximálně vypjaté situaci, se zde rychle zvrtne a tak nějak vyšumí. Zbytek sešitu je už pak jen úklid a určité uzavření děje bez háčku do dalšího dílu. A s horším scénářem je výraznější i nevyváženost Koplovy kresby. Opět jsou zde skvělé stránky, ale také obrázky zcela nepovedené. Ten první najdeme už na obálce, kde má Zázrakova parťačka zřejmě zlomený vaz.

Co bude dál?

Jak to bude dál? V příštím díle bychom se měli setkat s Faustem, jehož se údajně bojí i sám Ďábel. Faktem je, že se bude muset rozjet nová zápletka a necháme se překvapit, jestli se autorům podaří vrátit se na stejnou úroveň, jaké dosáhli ve čtvrtém a pátém díle.