Sága 4 – sex, drogy a rebelie
Pokud byste pátrali po tom, který ze současných komiksů je nejlepší, velmi brzy byste našli Ságu. Pokud jste se s ní ještě nesetkali, pak vás jistě napadne opodstatněný dotaz “jakou ságu, o kom?”. Odpověď je prostá, Ságu s vekým “S”. Bylo to od autorů poměrně troufalé, nazvat svou novou sérii prostě jen “Sága”, jakoby byla matkou všech ostatních ság. Na otázku, zda si autoři tolik věřili oprávněně a proč by zrovna Sága měla patřit mezi nejlepší, je jednoduchá odpověď a tou je počet získaných ocenění – a je jich fakt hodně. Jen v roce 2013 získala 3 Eisnery, jednoho Huga a hned 6 Harveyho cen.
Jistě se teď ptáte, proč je Sága tak skvělá? Proč sbírá tolik cen? Kouzlo Ságy není v jejím příběhu, ale v tom, jak je ten příběh vyprávěný. Kdyby ho nenapsal tak skvělý scénárista, jakým Brian K. Vaughan je, a nenakreslil to někdo tak talentovaný jako Fiona Staples, tak po něm neštěkne ani pes. Jenže Brian i Fiona jsou kapacity. Cen už za svou tvorbu posbírali tolik, že už je musí mít snad i v krabicích v garáži a na jejich přeleštění si musí vzít dovolenou. A tihle dva dokázali napsat a nakreslit milostnou romanci z války takovým způsobem, že to skoro všechny posadilo na prdel. Oni dokázali vymyslet natolik rozmanité a zajímavé postavy, že si je musí každý zamilovat. Oni těm postavám totiž dali hloubku a vybudovali mezi nimi vztahy, které jsou neustále živé a stále v nich existují třecí plochy, ve kterých to jiskří. A tyhle postavy zasadili do fantastických kulis vesmíru, ve kterém souběžně funguje technologie i magie.
Vypravěčkou Ságy je malá Hazel, která je dcerou našich dvou milenců. Její příběh by asi nebyl až tak zajímavý, kdyby jejími rodiči nebyli zástupci dvou znepřátelených ras, které spolu už několik generací vedou válku v celé galaxii. A jak už to bývá, válka je pro určité mocenské kruhy výnosný business a ty by si rozhodně nepřály, aby se světy dozvěděly, že tyhle dvě rasy spolu mohou normálně žít a dokonce spolu mít i dítě. Proto jdou po stopách Hazel a jejích rodičů nejen nájemní lovci lidí, ale také zástupce aristokratického rodu robotů… Je zajímavé, že ačkoliv by logicky měli být zabijáci i robot v příběhu ti špatní, tak zde patří k hlavním hrdinům Ságy a budete je mít rádi stejně, jako jejich cíle. Vaughan totiž nepíše postavy černobíle a každá z nich má svůj život, své vlastní důvody i pochybnosti.
Další zvláštností Ságy je to, jak pomalu plyne. V každé knize jakoby se dohromady nic nestalo, ale to důležité se odehrává ve vztazích hlavních postav, se kterými, i díky úžasné kresbě Fiony Staples, prožijete každou jejich emoci. Při čtení se budete nahlas smát, budete chápat jejich frustraci i jejich selhání a budete s nimi prožívat jejich smutek. Přes všechny ty fantaskní a krásné zákoutí vesmíru, přes všechny ty rasy a podivnosti vám situace a chování hlavních hrdinů budou zkrátka povědomé.
U nakladatelství BBart vyšla již čtvrtá kniha, která opět vypráví o životě hlavních hrdinů z úhlu, jaký byste u fantasy/sci-fi nečekali. Stejně jako první kniha, začíná i tato porodem. Rodí se u robotů a tak z rodidel vykukuje maličká televizní obrazovka…. Někteří z vás nyní kroutí hlavou, že nad takovou cypovinou nebudou ztrácet čas a vypínají internet. Dělají chybu!…. Princ robot, otec robůtka, se o narození potomka dozvídá společně se zprávou o tragické události, která ovlivní i rodinu malé Hazel. Rodiče Hazel, Marko a Alana, se rozhodnou, že nechtějí pořád jen utíkat a že by se mohli usadit. Aby měli z čeho žít, Alana začíná pracovat jako herečka v polopirátské televizní show, vysílané v celé galaxii. Marko se stává mužem v domácnosti a trpí tím, že na něj nemá jeho žena čas. Začíná se řešit manželská krize. Zapomenuto není ani na nájemné lovce. Vůle leží v kómatu v nemocnici a jeho společnice s jeho prolhanou kočkou pro něj shánějí lék. A kola vesmírné ságy se pomalu otáčejí dál…
-
Hodnocení Vlčí Boudy