logo

ZLATÁ NOSTALGIE

Zbraně doprovázejí člověka od dob, až kam sahá jeho paměť a ještě mnohem dále. Nikdy se již nedozvíme, pokud se nespokojíme s výkladem z Bible, kdo prvně pozvedl ruku, udeřil a začal prosazovat své sobecké zájmy. První zbraní se rozhodně stala zaťatá pěst, jež později sevřela kámen nebo klacek. Následovala sekera, oštěp, luk s šípy a mnohem důraznější kuše. Se znovuobjevením střelného prachu někdy ve středověku, který má snad prapůvod v Číně, se proces zbrojení urychlil a staré poctivé války byly rychle zapomenuty. Klasický boj zblízka byl nahrazen nekompromisní silou palných zbraní, jež přepsala hranice tehdejšího světa a umožnila masakrování nepoznaných rozměrů, jež bohužel pokračuje do dnešních dnů. Novodobé lidské dějiny stojí před červeným tlačítkem a chystají se sebevražedně potvrdit hermetické moudro o tom, že život je kruh, což výstižně vyjádřil teoretický fyzik Albert Einstein slovy „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“

Historii a vývoji zbraní se věnovalo a věnuje mnoho badatelů, vědců, nadšených amatérů a existuje ohromné množství dokumentů na ono téma. Mezi lidi, kterým učarovala chladná krása zbraní, patří také spoluzakladatel a dlouholetý šéfredaktor legendárního časopisu pro mládež ABC – Vlastislav Toman (*1929). Pan Toman proslul převážně u generace Husákových dětí, jako beletrista a hlavně, jako scénárista kultovních kreslených seriálů známých v rámci souhrnného názvu – Pod paprsky Zářícího. Ostatně, tyto a jiné sci -fi komiksy jsou náplní první Zlaté knihy komiksů Vlastislava Tomana, ale vraťme se k tématu knihy druhé, kterým je ledek, síra a dřevěné uhlí smíchané v patřičném poměru. BUM!

Vlastislav Toman často vzpomíná, že jeho zájem o zbraně podpořilo dvousvazkové dílo autora Jaroslava Lugse Ruční palné zbraně, které četl poprvé v roce 1973. Tehdy se začala v jeho hlavě rodit myšlenka, že by mohl provázat historii palných zbraní a dějinné události do čtenářsky atraktivních příběhů, přičemž ho nejvíce fascinovali zbraně kombinované. Poprvé se tak stalo ve 22. ročníku časopisu ABC v komiksu Petronely (1977/78), jež odstartoval poměrně obsáhlou komiksovou sérii pod názvem Příběhy psané střelným prachem. Jisté historky vznikaly ponejprv jako povídky a posléze stanuly předlohou komiksu, někdy tomu bylo naopak.

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2 obsahuje tyto komiksy řazeny podle kreslíře a logické posloupnosti vzhledem k životním osudům fiktivní postavy Jakuba Holého, která se objevuje v komiksech Kapitán karibského moře a Pán vlků.

Miloš Novák: Petronely, O kolečko víc, Turecké varhany, Zákeřný kord, Tichý střelec (1977/79)
Milan Víšek:   Osm kulí, Střílející ruka, Přerušený souboj (1984/85)
Luboš Hlavsa: Kapitán Karibského moře (1989/90)
Milan Víšek:   Pán vlků (1985/86)
Jiří Petráček:   Pirátova dcera (2012/13)

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2 zahrnuje dále úvod autora Čertův dar a povídky: Mnich, Sázka o sekeru, Velký Apač, Pán hromových štítů, Silvestrovský souboj a Říkají mi Rukablesk. Knihu uzavírá Galerie tvůrců a článek Ivo Fencla, Mírumilovný milovník zbraní Vlastislav Toman.

Jak je z výše uvedeného výčtu zjevné, Vlastislav Toman si dokázal vybrat ke spolupráci na svých  komiksech legendárního Miloše Nováka, či později uznávané ilustrátory, kteří každý jiným a vlastním osobitým stylem ztvárnili jeho vize o střelných zbraních, jež psaly dějiny střelným prachem. Ač se to může zdát nepravděpodobné, tak ústřední motiv příběhu tvoří převážně významný, či přímo zlomový objev (kolečkový zámek, revolver Colt) ve světě militarismu a tento je jakoby nativně zahalen do smyšleného příběhu, který se klidně mohl odehrát, jak Toman vypráví. To stejné se dá napsat o jeho povídkách, kde hlavní roli hraje neobvyklá kombinace střelné zbraně např. se sekerou, svatou knihou Biblí, jídelním příborem a ochranným štítem. Jak vidno, válečné zabíjení a vraždění bylo a je na hony vzdáleno naivním představám o vysoké morálce a cti. Na konci vojenského běsnění vždy platí – Dějiny píší vítězové.

Všechny uvedené komiksy jsem četl jako malý kluk a příběh Pirátova dcera teprve mnohem později v dospělosti. Nerad to přiznávám, ale bylo to na stojáka v Kauflandu, hned vedle důchodců, co si pročítají Plesk, či přímo na webových stránkách ABC. Povídky v knize otištěné jsem okusil prvně, neboť jsou mladšího data, než má kniha z roku 1988, jež nese stejný název jako podtitul druhé zlatky.

Již jsem odrostl a nějaký ten rok nejsem předplatitelem časopisu ABC, třebaže si udržuji přehled (v Kauflandu) a tak jsem se s chutí vrátil do dob divokého východu a jeho popírané komiksové tvorby. Nutno připustit, že komiksovou sérii Příběhy psané střelným prachem, která byla většinou součástí všité přílohy Déčko, jsem vnímal spíše jako druhořadou, okrajovou záležitost. Mnohem více jsem se těšil na sci – fi příběhy z poslední stránky, které mi nedávaly spát a jitřily mou bujnou fantazii. V den avizovaného doručení ABC jsem pospíchal (upaloval) ze školy domů a byl notně zklamaný, pokud výtisk časopisu nedorazil včas. Stejné utrpení jsem zažíval na pionýrském táboře, kdy na mě až po návratu domů čekaly hned dva díly naráz, a rodiče mi jako správní tyrani odmítali prozradit obsah komiksu do dopisu. Kdo nezažil onu dobu, nepochopí. Nostalgie jako řemen.

Dostávám se k jádru věci. Tomanovy komiksy jsou plné poučení, ponaučení a někdy zbytečného mentorování, což je zjevné v kresleném příběhu Pirátova dcera, kde dle mého skromného názoru vysvětluje pojmy, které by měly být mládeži známé. Měly, ale pravděpodobně již nejsou a Toman má jistě své vlastní zkušenosti s úpadkem dětské čtenářské gramotnosti.

Další a z mého pohledu podstatnější je autorův vztah k naší vlasti, jejím pohnutým a přesto bohatým dějinám. Tomanovy příběhy jsou přímo prodchnuty výrazy, které se dnes díky pseudo korektnosti nenosí a jsou lidmi rozumu mdlého považovány za nacionalismus, ačkoliv se jedná o čiré vlastenectví. Namátkou slova – hranice, svoboda, tradice, vštěpování úcty k otčině a podobné. Není tudíž náhodou, že se většina komiksů (povídek) odehrává v Čechách, v tehdejších Uhrách (Slovensko), nebo mají na naše kraje vazbu a důležitou postavou vypravování je český člověk, který udělal díru do světa. BUM!

Například komiksová imaginární figura Jakub Holý odvozuje svůj původ od velkého vojevůdce Prokopa Holého. Čtenář se tak nepřímo dozví o slavné minulosti naší vlasti, jež je dnes a denně úmyslně pošlapávána. Zmíněn je také husitský hejtman Jan Žižka, který si v tuzemsku, počínaje rokem 1989 opět vysloužil neuvěřitelnou dávku nenávisti a novinářských fekálií. Není to nic nového, když je někdo neporažen, tak ho alespoň popliveme. Je až bolestně smutné, že spisovatel Paul Hoffman napsal o Žižkovi, že je ve vojenské historii geniálně unikátním jevem a dokonce ho vyzvedl nad Alexandra Velikého, který zdědil armádu s taktikou a bojovou nadřazenost po svém otci. Traduje se rčení, Z hovna bič neupleteš a když upleteš tak nezapráskáš. Brilantní taktik Jan Žižka bič upletl a zapráskal tak hlasitě, že to slyšela celá středověká Evropa. Svatá stolice pro něj nemá dodnes odpuštění, o Husovi ani nemluvě. Škoda, že nám podobné informace musí sdělovat cizinec, nebo Vlastislav Toman v komiksu, který bude stejně přičten na vrub komunistické ideologii a v lepším případě označen, jako poplatný své době. Snad už ani netřeba zmiňovat kacířskou myšlenku, že Československo bylo osvobozeno Rudou armádou, jak líčí komiks Přerušený souboj.

Kniha plná komiksů a povídek navazuje svým formátem a grafickým provedením na svazek  předchozí. Vizuální pojetí jednotlivých kreslířů snad ani nelze srovnávat, protože si každý z nich vytvořil jedinečný nezaměnitelný výtvarný projev a cyklus tak působí rozmanitě. Jediný střet může čtenář zaznamenat v postavě Jakuba Holého, který si v pojetí Víška a jeho následovníka Hlavsy není v ničem podobný. Ježto jsem pamětníkem, tak jsem si povšiml drobných úprav a změn úvodního loga komiksů. Jednotlivé listy mají zanechány spodní poučné texty pod komiksem, plné zajímavostí a naopak Pirátova dcera má v záhlaví ponecháno zcela zbytečné krátké shrnutí předchozího děje. Na straně 174 jsem si pouze potvrdil fakt, že dětský mozek je jako houba. Po letech se mi vybavil překlep v datování upálení mistra Jana Husa v původním výtisku ABC, který je jasně patrný i v soudobém vydání a evokuje přepis nepohodlné známky studentem v žákovské knížce. Bylo náramné vědět, že redaktoři z božského periodika se občas pletou a nejsou neomylní bozi.

Abych to nějak uzavřel. Zlatka číslo dvě rozhodně potěší mou generaci, neboť jsme vyrůstali ve společnosti, která živila a v dobrém pěstovala v dětech tradiční hodnoty, mezi něž patří láska k vlasti, národu, rodině, odvaha a branná výchova byla samozřejmostí. Vše ostatní je vedlejší a podružné. Tomanova tvorba je občas lehce prostomyslná a evokuje svého času populární máyovky, jež jsme také všichni hltali. Knihy Karla Maye a stejně tak vyprávění Václava Tomana jasně definují zlo a dobro. Černá je černá a bílá je bílá, žádné odstíny šedé v tomto světě nejsou a lavírování neexistuje. Dobrodružný příběh je samozřejmostí, třebaže je velice často lehce předvídatelný.

Nejsem si jist tím, co kniha může nabídnout dnešní mládeži, která, jak jsem se nedávno přesvědčil v knihovně požaduje podivnosti, jako jsou Deníky poseroutky a Já, JůTuber. Nechci paušalizovat, ale generační střet mezi pokolením, jež se dokázalo orientovat v přírodě pomocí buzoly s mapou a uctívači Pokémonů je tak propastný, že se oprávněně obávám, zda rok 1989 nebyl další Bílou horou pro český stát. Snad se pletu a existuje naděje, neboť jsem si jist, že tuto knihu budou kupovat převážně rodiče, staří rodiče a zbytek je pouze a jenom na nich.

P. S. Pán vlků by se mohl klidně stát patronem, či maskotem Vlčí Boudy 🙂

Kniha Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2 vyšla v nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2016. Určeno pro čtenáře od 15 let.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE