logo

TO RADĚJI POJEDU PĚŠKY

Lidstvo se od svých začátků zabývá tím, jak vylepšit a zefektivnit systém transportu sama sebe z bodu a do bodu b a dál. A od počátečních experimentů s chůzí jsme se dostali opravdu daleko. Lidé se brzy naučili běhat, skákat přes překážky, někteří plavat, jezdit na několika typech zvířat i strojů. Experimenty s pády sice nikam nevedly, ale létání nakonec úspěchy mělo. A dneska se můžete podívat z okna, zahledět se na nebe a víte, že tam nahoře sedí v kovové krabici banda lidí. Kde by bylo lidstvo bez toho prvního člověka, který toužil podívat se za ten kopec vedle jeskyně. Nebyli bychom to ale my, kdybychom za tu dobu nevymysleli i řádku totálních blbostí. Takže co je nejtrapnější dopravní prostředek? Od toho je tu naše Topka!

5. Sáňky samochodky

Když napadne sníh, i tak vyspělá technologie, jako kolečka, má smůlu. A čím je ho víc, tím je to horší. Znáte to. Zima jako v Rusku. Místní obyvatelé však dobře věděli, jak tento problém řešit. Kdyby tenkrát Hitler vybavil své tanky sáněmi, mohlo vše dopadnout jinak… Nemusíte být zrovna nebohý německý pěšák. Co třeba takový chlapec, který se vydal do světa s ranečkem a zrcátkem. Zatím přežil eskapády s dědkovochomůrkem i mutaci na medvěda a našel si děvče, co ponožky plete rychleji, než děcka v čínské továrně na… no dejme tomu na ponožky. A když už najde děvče, které je mu ochotno věnovat svůj věneček, zlý Mrazík mu jí svou kouzelnou holí zmrazí na kost a on musí žádat o pomoc poblíž hnízdící babičku Jagu. Ta to s ním myslí dobře. Ví, že v zimě je dobré se hýbat a oživí mu pár stromů, aby měl s kým se proběhnout po lese. A protože je Jaga duše starostlivá, půjčí mu sáňky samochodky. Dobrá, nebudeme chodit kolem horké kaše – jsou to pěkné svině. Jen co se země dotknou, vyrazí vpřed jako splašené nedbaje jeho slovních pokynů a nadávání. Dneska se považuje za svatý grál automobilismu chytré inteligentní auto. Pokud ale to slavné Google auto zblne stejně, máme se ještě na co těšit…

4. Vodovod

Ryze český zásek na poli dopravních prostředků. I když český… jak se to vezme. Tenhle konkurent nudné potrubní pošty má totiž takový dosah, že ho používá komunita vodníků celé Evropy. Má ale pár nevýhod. Předně nestálé provozní prostředí. Občas se může stát, že musíte absolvovat část cesty horkou vodu a to už je pak snad lepší ranní tramvaj plná nemytých dělníků jedoucích na 6. ráno na šichtu. Nebo to nastupování. V koupelně je to v pořádku, zpravidla jde nastoupit přes vanu, ale jinak? Bohužel, vodníci jsou většinou dobře udržovaní gentlemani, nebo kníratí vystajlovaní lamači srdcí, kteří zgruntu mohou hrát ve západoněmeckém pornu a ty opravdu nemůžete nutit k vyhazování nohou nad úroveň pasu. V kuchyni si tak vždy musíte přinést stoličku, nebo židli. Samozřejmě, pořád lepší než se kodrcat na zastávku nebo nádraží, nicméně je to jisté zdržení. Ale pokud si myslíte, že je cestování vodním řadem vyhrazeno jen vodníkům, patrně jste zapomněli na jistého italského cestovatele. Přesně tak! Kryštof Kolumbus totiž také přijede vodovodem! Ale kdy, to ví jen v blázinci v pokoji Heleny Růžičkové…

3. Deštník

Jste gentleman, nebo dáma z lepší společnosti a nechcete s sebou vláčet nic zbytečného? Raději byste k přepravě použili něco, co u sebe máte tak jako tak? Ať už jste Marry Poppins, nebo Pan Tau, pro lety na krátké i delší vzdálenosti se deštník hodí bezvadně! Nepřijdete o jeho původní funkci, stále zabraňuje zvlhnutí vašeho oblečení- a ta stylovost! Co jiného správný gentleman a dáma potřebují, než stylové cestování. Bohužel, pokud jste dáma a preferujete moderní oblečení (moderní = první světová válka a novější), pak vám deštník doporučit nemůžeme. Minisukně se k letu moc nehodí a bude vám nejspíše zima na podvozek. Ovšem pánské pozemní publikum bude nadšeno. Také se trošku obáváme, že ani pánskému transportuchtivému publiku, zvláště tomu preferující „moderní look“, deštník určen není. K tepláků, kraťasům, upnutým džínám a podobně, se deštník zkrátka nehodí. Ale pokud je vaším stylem řádně vyžehlená košile, kravata a perfektně padnoucí oblek (tzv. Barney Stinson style), deštník je pro vás jako stvořený!

2. Létající koberec

Dokud se na trhu neobjeví vylepšený model, nemůžeme vám koberec doporučit. I tak si ale místo na našem seznamu zasloužil. Proč to? Romantika, západy slunce nad pouští a k tomu možnost se proletět na koberci… Přes nesporné krásy tohoto cestování, vás musíme upozornit na problémy, které výrobce zatajil, nebo jsou méně známé. Předně se jedná o definitivně nejdražší osobní transportní systém na našem seznamu. Víte kolik dneska stojí pravý peršan?! Zdálo by se, že jízdní (tedy spíše letový) komfort je na vysoké úrovni. Uvelebit se na koberci s vysokým vlasem, to musí být přece paráda. Jenže zdání klame a instrukce u jednotlivých verzí se dost liší! Někdy stačí k ovládání poklek na jednom koleni -což bude nepohodlné už po pár minutách. Jindy je třeba „turecký sed“ a ruce skřížené na prsou- tady také o pohodlí mluvit nemůžeme. A občas stačí postavit se na koberci jako na surfu- a stát během přepravy, to už je opravdu hodně překonaná věc.Koberec umožnuje nouzový transport spolucestujících, ti si sice spokojeně užívají cesty, ale to řidičově psychice, už tak narušené cestovním nepohodlím, moc nepřidá. A co údržba? Klepali jste někdy koberec? To také není žádná sranda! A pak je tady poslední věc: regionální diskriminace. Pokud by nebylo řízení vyhrazeno pouze arabské populaci, určitě by to pomohlo prodejním výsledkům. I tak ale můžeme být rádi, že koberce nepoužívá ISIS. To by teprve bylo tóčo!

1. Policejní budka

Aby bylo jasno, milujeme vesmírné lodě. V drtivé většině to jsou totiž nádherné stroje ladných, případně děsivých tvarů, křižující nekonečný vesmírný prostor. Hvězdičku navíc získává každá, co umí cestovat stejně tak dobře časem, jako prostorem. Pokud takovou loď vymýšlí někdo, kdo je americký buran fičící na žvýkacím tabáku, udělá ji ve tvaru nudného disku. Naše kultura je i přes to plná úžasných výtvorů, který by chtěl mít každý v garáži. Třebaže by to musela být často sakra velká garáž. Ale jen naprostý trouba vymyslí loď, která vypadá jako policejní budka z Londýna. Ano, myslíme TARDIS. Jsme cíleně hluší k výtkám fanoušku Dr. Who. Možná to vlastně ani loď není. Možná se opravdu jen omylem proměnila v budku a v normálním stavu vypadá jinak. To je fuk. Je to modrá budka! Haló! Každý rozumný člověk cestující v něčem takovém si musí zákonitě připadat jako totální trouba. A pšt. Nechceme už nic dalšího slyšet…

(Visited 148 times, 1 visits today)
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...

Zbyněk Skulina

Autor. Videoherní znalec a novinkář. Na světě je jen máloco, o čem by alespoň něco málo nevěděl nebo na to neměl názor. Svým neutuchajícím zájmem i o ty nejmenší maličkosti vede nekonečný boj s lidskou omezeností. Ve volném čase se věnuje hudbě a eletronickému pokouřeníčku.


KOMENTÁŘE