PLNOU PAROU O STOLETÍ ZPÁTKY

Na sklonku loňského roku se na pultech objevila nenápadná knížka, poctivě sekládané antologie povídek rádoby nového progresivního fantastického subžánru zabývající se vizí světa zahaleného do oblaku páry, na přelomu 19. a 20. století. Sbírku Plnou Parou umně poskládal významný český editor Martin Šust, který si tentokráte do svého hledáčku vzal žánr steampunkový a eufemistickým způsobem ji pojmenoval podtitulem „antologie retrofuturistické fantastiky“. A jestli chcete vědět, jak to celé dopadlo, podívejte se na následující řádky.

V českých luzích a hájích není moc editorů jako Martin Šust, kteří by se s nadšením zajímali o myšlenku tzv. New Wierd, vysvětlující expanzí fantastických žánrů nad rámec jejich definic. Již v minulosti nám naservíroval řádků titulů zahraničních autorů, které se ze svého žánru vymykají a sám seskládal trojici antologií v edici TDK neboli Trochu Divné Kusy. V antologii Plnou parou tomu není jinak, ačkoliv se do New Wierd přímo zařadit nedá, nicméně výběr kulantnějšího názvu retrofuturistická fantastika má co dočinění s tím, že steampunk jako syrový, vymezený pojem, je rozšířen o zajímavé žánrové samorosty.

Plnou parou obsahuje dvanáctku pečlivě vybraných příběhů známých zahraničních autorů a je skutečně definovatelná svou pestrostí. Společným jmenovatelem je pouze zmíněné období páry, protože fantastických světů a nápadů, které sbírka obsahuje, je nespočet. Pevně věřím, že každý čtenář si svého favorita najde. Nechci tady anotovat povídku každou, protože nechci zkazit dojem vlastního úsudku, nicméně pokusím se představit alespoň to, co mi bylo nejbližší.

Obsah antologie Plnou parou:

• Krajina fantazie zahalená párou (předmluva Martina Šusta)
• Doktor Lash vzpomíná (Jeffrey Ford)
• Mimová mumie (Mark Hodder)
• Hanoverova oprava (Jeff VanderMeer)
• Láska vchází do Hlubiny (Tobias S. Buckell)
• Harry a Marlowe a talisman kultu Egil (Carrie Vaughnová)
• Jak Špunti bezděky zachránili svět (Jay Lake)
• Elementálové (Ian R. MacLeod)
• Zepelínové město (Michael Swanwick & Eileen Gunnová)
• Edisonův Frankenstein (Chris Robertson)
• Stříbrný okraj (Tim Pratt)
• Arbeitskraft (Nick Matamas)
• Osm mil (Sean McMullen)

Miluji světy, které si dokáži představit i z popisu na pouhých několika stránkách. Zajímavě vykreslený příběh Láska vchází do hlubiny (Tobias S. Buckell) mě fascinoval od samotného počátku. Svět je rozdělen na velké množství měst umístěných v hlubokých průrvách, řízených silnou rukou dedukce a pravděpodobnosti v logaritmickém systému politického zřízení ze strachu z kontaminace a nečistoty z venčí, kdy veškerá aktivita občanů je využita jako další prvek ve složitém algoritmu výpočtů. Nikdo tady nemá svobodu volby a veškerý život je nalajnován systémem města. Poté, kdy se naše hrdinka zamiluje do cestovatele mezi městy a způsobí si tak nespočet problémů v systému jí blízkém, mě upoutala, a to i přes původně zamýšlenou romanci, která z příběhů vyplývá. Osobně bych byl rád za jakékoliv pokračování, které by mi více přiblížilo osud hrdinů v tomto nepřirozeném prostředí.

K retrofuturistice patří také šílení vědátoři, kteří za pomocí nových tehdejších technologíí vynalézají své ztřeštěné nápady. Elementálové (Ian R. MacLeod) se právě jedním ztřeštěným nápadem zabývají a velmi zvláštním a osobitým stylem z pohledu jednoho z hrdinů vykreslují absurditu hledání empirických bytostí žijících v kovech a strojcích. Osobně tento příběh považuji z antologie za nejlepší, nejen svým originálním nápadem vyprávění, ale také je to jeden z mála z těch, nad kterým se dá zamýšlet.

Vědátorské myšlení se také objevuje v povídce Mimová Mumie (Mark Hodder), kde se brilatní detektiv Macallister Fogg jakožto parodie známého Sherlocka Holmese, snaží vyšetřit výstřední případ.

Jedním z nejvýraznějších prvků počátku dvacátého století jsou určitě vzducholodě a další podivné létající stroje, které se nacházejí hned v několika povídkách. Ať jsou to dobrodružní, jak z Verneho vystřižení – Harry a Marlowe a talisman kultu Egil (Carrie Vaughnová) nebo absurdní vzdušné bitvy v Zepelínovém Městě (Michael Swanwick a Eileen Gunnová), vždy jsou popsány způsobem sobě vlastním. Pokud se dolouskáte až k posledním stránkám, čeká na vás odměna v příběhu Osm mil (Sean McMullen), což je důstojné zakončení tohoto monotématického svazku v naprosto skvělém pestrém příběhu o jednom zvláštním úkolu a tajemné inteligentní dívce.

Kniha vyšla u nás pod nakladatelstvím ARGO ve vázané verzi s překrásným tématickým přebalem Pavla Trávnička a o zhuba dvěstěpadesáku stránek se, krom Martina Šusta, postarali známí čeští překladatelé, Kateřinou Niklovou počínaje a Richardem Podaným konče.

Většina z příběhů se vrhá na dobrodružnou tématiku plnou dramatických událostí, zajímavých postav a jakákoliv inspirace klasiků tehdejší doby je čitelná. V dilech lze najít střípky verneovek, technická renesance H. G. Wellse nebo také spousta odkazů na díla sira A. C. Doyla, především novodobé pojetí dělá z antologie to čím je. Pokud máte rádi povídkové sbírky, které nejsou na jedno brdo a nechcete se držet limitujících pravidel žánrů, Plnou parou doporučuji každému, kdo rád fantazíruje v dobách technického rozkvětu, plného elegatních lidí, vědců, detektivů a dobrodruhů na volné noze. A ta pára, ta je jen pohonem, ovšem v tomto případě velice kvalitním.