EXCELSIOR, GENTLEMANI! – STEAMPUNKOVÁ ČTRNÁCTKA

Nakladatelství Straky na Vrbě v nedávné době porodilo tlustý svazek, který vás zavede do dob páry a ve čtrnácti příbězích vzdává hold steampunku ve své plné kráse. Svým netypickým názvem – Excelsior Gentlemani!  – přináší do podzimních vod sychravé povídky od autorů z luhů a hájů českých a nechává klidným nejednoho fanouška žánru. O celou antologii se postarala dvojice Michael Bronec a Martin Stručovský a slibují nám skvělý zážitek. Jak to tedy dopadlo?

Excelsior, volně přeloženo, znamená vzestup. Tohle slovo se k steampunku báječně hodí. Parní období přelomu 19. a 20. století přináší velký potenciál fantastických příběhů a právě díky probíhající technické revoluci je možné tyto světy vynásobit řádkou udělátek, parních samohybů, stejnosměrného proudu a ozubených koleček. V našem kybervěku si už nedokážeme život představit bez internetu a mobilních zařízení, o století zpátky bylo lidstvo stejně nadšené z automobilu, telefonu a psacího stroje. Fantazie tehdy měla punc parovodního potrubí a štempl ve tvaru ozubeného kola.

Narovinu říkám, že recenzovat povídkovou sbírku, či antologii není legrace a to i když je dílo parádní sebevíc. Nejsem zastánce hledání společných znaků, takže vypíchnu jen těch pár povídek, které ve mně zanechaly pocity nejsilnější. Sbírka obsahuje díla od jak autorů neznámých, tak také z velké řady autorů zvučných jmen. Pokud si prohlídnete jednotlivé autorské medailonky na konci knihy, poznáte, jak ostřílení hoši se mezi autory těchto povídek nachází.

Příběhy jsou pestré. Každý z nich většinou podchycuje naprosto jinou tématiku a problematiku alternativního období páry. Naprostým favoritem se však u mě stal příběh s nicneříkajícím názvem Starý Jack. Povídka nás zavádí do prostředí vzdušného, plného vzducholodí a zeppelínů, obklopeného létajícími ostrovy a pašeráky. Základ pro děj je prostý, ale rychle se vyvíjí a stává se tak nelineární. Únos dcery bohatého majitele přístavu je sice krapet klišé, ale v tomto případě umně napsané. Lukáš Herma je autor pro mě neznámý, nicméně během pár odstavců jsem si zamiloval jeho styl, jeho smysl pro detail a velice decentní vyprávění. A tu šestou hvězdičku z pěti dávám i proto, že mám pro nafouklé balóny a vzducholodě opravdovou slabost. Bravo!

OBSAH ANTOLOGIE:

Leonard Medek – Excelsior (předmluva)
Jan Dobiáš – Igor
Míla Linc – Konec pašířů v Hřensku
Petr Schink – Suvenýry z války
Ondřej Páleník – Úhel poslechu
Tobiáš Smolík – Poslední zakázka pana Christophera Davise
Lukáš Herma – Starý Jack
Petr Šimčík – Podraz v Lost Hope
Tomáš Bandžuch – Konec věku páry
Stanislav Švachouček – Elsa ze Zlaté lodi
Jan Žlebek – Svoboda mistra Delacroix
Vlado Ríša – Grimoár 2: Gonyalax
Daniel Tučka – Den, kdy se město zastavilo
Leonard Medek – Paraboloid profesora Barina
Jan Pohunek – Otázka elegance
K.K.K. Kudláč – Snění v oblacích páry (epilog)

Zlatohnědou patinu, kterou steampunk rozhodně má, potlačil příběh Podraz v Lost Hope a zahrál na notu noirových detektivek. Zkrátka jeden detektiv řeší případ, který je prohnilý od hlavy až k patě. Na tomhle by nebylo nic zvláštního, pokud to nevložíte do prostředí přetechnizovaného města. O noirovou šeď se postará špína, popel a smog, vyprávění mi hodně připomínalo komiks a samotný detektiv Wolf Novotný mi svým projevem připadal jako zlý vlk z Mýtů smíchaný s Philem Marlowem. Sarkasmus a drsný styl vyšetřování mě nepřekvapil, ale parádně pobavil. Možná bych z názvu vyhodil slovíčko „podraz“, které přináší lehce nechtěný spoiler.

Se zajímavým a hlavně neotřelým nápadem přišel Daniel Tučka v povídce Den, kdy se město zastavilo. Myšlenka chodícího města je neobvyklá a zanáší příběh nad rámec svého žánru. Známý Míla Linc zase překvapí povídkou Konec pašířů v Hřensku, která je jakoby vystřižená kapitola z nějakého širšího a hlubšího románu. Antologie je opravdu skvěle poskládaná a pestrá, ve větší míře v ní najdeme opravdu kvalitní kousky.

Třešničkou příjemného čtení jsou ilustrace Janiny Strnadové, které podkreslují jednotlivé příběhy buclaté sbírky. Hodně příjemným momentem tohoto téměř sedmiset stránkového počinu se pro mě stala obálka knihy, o kterou se postaral Tomáš Kučerovský a musím říct, že bych si ji klidně dal na stěnu jako obraz. Pokud v dnešní době budou v česku nadále vycházet takovéhle počiny, rozhodně se neztratíme. Ba naopak budeme mířit výš a výš. Tvůrcům, kteří sbírku seskládali, tleskám. EXCELSIOR!!