logo

Stát neřádi, Deadpool řádí

Deadpool se po předešlém díle vrací jako počestný a ženatý mutant. Do své nové ženy je bláznivě zamilovaný a proto jí udělá… co jí na očích vidí a vezme útokem New Yorkskou upíří populaci. Aby si usnadnil práci, přizve si na pomoc svou mutantskou kolegyni Dazzler a společně rozjedou Bladeovskou akci v rytmu diska. Dazzler trsá a září, zatímco Deadpool do rytmu seká hlavy a propichuje srdce. Jenže poté se k němu dostane zpráva, která zasáhne u plně vzrostlé aortické pumpy jeho. Zanechá proto Dazzler uprostřed upířího diskoreje a vyrazí na pomoc nejdůležitější ženě svého života – své dceři. Ano, je to tak, Deadpool je nejen vzorný a milující manžel, ale také starostlivý a oddaný otec, který je ochoten pro svou dcerušku zabít kohokoliv v dohledu… a možná i ji.

Deadpool 6: Prvotní hřích tak pokračuje v rodinné lince, která začala v dosti nářezové třetí knize Hodný, zlý a ošklivý. Dvojice autorů Gerry Duggan a Brian Poshen nám ukázali, že Deadpool je nejen hláškující masomlejnek, ale že jde o postavu, která zvládne vyprodukovat i nějaké ty pocity. Což byl naprosto skvělý počin a díky tomu je Hodný, zlý a ošklivý asi ten nejlepší díl série. V Prvotním hříchu se rozhodli v tomto trendu pokračovat, díky čemuž máme možnost vidět starostlivého Daddypoola. Na druhou stranu je tu i cool a schway Daddypool, který neváhá před očima své dcerky rozsekat jednotku U.L.T.I.M.A.T.U.M. (Underground Liberated Totally Integrated Mobile Army To Unite Mankind) like, totally. Naštěstí se kolem pořád motá robotická agentka Prestonová a její kolega agent Scott Adsit, takže to pro Poolovu dcerku přeci jen vypadá nadějně. Duggan a Poshen tak rozjíždějí akční nahláškovanou horskou dráhu, ve které se občas objeví i nějaké to srdíčko (a tím je myšlena nejen aortická pumpa vytržena z těla nepřítele). Ve speciálním ’historickém’ čísle poté zavítáme do Deadpoolovy minulosti, konkrétně let devadesátých, kdy anatomie byla nepřesná, scénáře divoké a vlasy hustější než Arnold Schwarzenegger v Predátorovi. Toto historické číslo patří opět k vrcholům knihy, nejen protože opravdu vypadá, jak kdyby vzniklo v devadesátých letech (dokonce i ta kresba vypadá lehce Liefeldovsky, až na to, že je poměrně povedená a koukatelná), ale protože i tady se objeví to již zmiňované srdíčko, když dojde k rodinnému reunionu.

Na humoru se dost projevuje fakt, že Brian Poshen je ve skutečnosti komik. Dokonce postavou agenta Scotta Adsita homážuje svého kolegu… Scotta Adsitha. A to nejenom jménem, ale i vzhledem.

Hlášky jsou vtipné, člověk se u nich zasměje a zásluhou kreslířů si užije i vizuál. Kresba je v tomto případě místy dost karikaturní a jasně červená krev dává vzpomenout na doby ’kečupových hororů’ alá Evil Dead. O to se v hlavní řadě postaral americký kreslíř John Lucas. Převážně nezávislý autor přispívá do obou komiksových gigantů – DC a Marvel Comics. Hodně přispívá i do nízkonákladových tiskovin a se Stevem Moorem vytvořil pro britské nakladatelství 2000 AD sérii Valkyries. Kresbu ’historického’ sešitu má na svědomí Los Angelesský rodák Scott Koblish, kterému se opět podařilo vystihnout krásy a ’vady’ kresebních stylů minulých.

Za český tým si rozhodně pochvalu zaslouží jak Darek Šmíd za standardně kvalitní překlad, Josef Ládek za povedený lettering a naše sexy jednadvacítka Crew za to, že tady máme vůbec co číst. A ještě navíc v takové kvalitě. Ve výsledku mi nejnovější Deadpoolův book přišel tak trochu jako Arnold Jidáš Rimmer.

Každá jednotlivost je v pořádku. Jsem disciplinovaný, organizovaný, naprosto oddaný své práci a vždycky mám u sebe tužku. Výsledek: Naprostý magor, kterým pohrdají všichni, krom lodního papouška. A to jen proto, že žádného nemáme.

Sám bych to lépe neřekl (tedy až na ty poslední dvě věty). Každá jednotlivost je v pořádku, funguje akce, fungují hlášky a funguje i to srdíčko. Jen mi přišlo, že oproti trojce to tady nefunguje až tak dobře dohromady. Místy z toho může mít čtenář pocit, že je to na sebe naroubováno silou, asi jako v případě Andersonových Tří mušketýrů – kde se utrhl ze řetězu, tak to bylo v pohodě, když ale použil ikonické scény z předlohy, vypadalo to, jako by je tam použil z nutnosti.

Deadpool vždycky byl převážně oddechovou zábavou u které člověk může v klidu vypnout a užívat si ztřeštěnou jízdu. Teď do toho přihodili i nějaké ty emoce a místy to funguje dost slušně. Místy.

Navzdory výše uvedeným chybičkám se mi ale Prvotní hřích rozhodně líbil. Je stoprocentně lepší, než Deadpool se žení, ale k dokonalosti Hodného, zlého a ošklivého mu něco chybí. Přesto by neměl chybět pod polštářem žádného Deadpoolovského honimíra 😉

(Visited 143 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michal Henzl

Autor. Vesmírný povaleč, těhotný smradlavý lenochod, ostuda lidstva, odporný a páchnoucí, slizký a hnusný zelený lidský výkal. Nejradši by se celý život ládoval dobrůtkami všeho druhu, barev a chutí, četl komiksy a koukal na filmy. Ale stejně ho máme rádi. Boudí komiksový specialista.


KOMENTÁŘE